Životní pojištění pomůže jen tehdy, když se správně uzavře. Podle průzkumu České asociace pojišťoven (ČAP) až 58 procent pojistek životního pojištění nemusí být uzavřeno správně.

Průzkum ČAP uvádí, že za nejdůležitější při sjednávání životního pojištění lidé považují, jaká rizika toto pojištění kryje. Podle průzkumu je to pro ně důležitější, než kolik za životní pojištění měsíčně zaplatí. Cenu zvažují až jako druhý nejdůležitější parametr.

„Propojištěnost v oblasti životního pojištění se dlouhodobě pohybuje okolo 50 procent. Nejde ale jen o to, být pojištěný, ale být pojištěný kvalitně,“ upozorňuje výkonný ředitel ČAP Jan Matoušek.

A právě v tom je problém. Češi nedávají do životního pojištění tolik, aby řádně pokryli všechna vážná rizika. V mnoha případech na to ani nemají. Další potíž spočívá v tom, že se soustředí i na pojištění méně významných rizik, jako jsou třeba úrazy. I za ty v pojistce platí, a tak si ubírají peníze na to, aby si zaplatili vyšší pojistné krytí u hlavních rizik. A těmi jsou úmrtí a invalidita, případně závažná nemoc.

Co si vlastně pojistit

Životní pojištění má podle aktuálního průzkumu ČAP v Česku 47 procent populace. A 15 procent si jeho sjednání plánuje. Finanční poradci přitom doporučují životní pojištění zejména živitelům rodin. A doporučují ho obzvlášť, pokud je domácnost zatížena hypotečním úvěrem. Životní pojištění nemá naopak smysl pro movité domácnosti s velkými majetky. Ty se ve chvíli zdravotních obtíží bez pojistky obejdou. Ostatní se musejí spolehnout na pojistku. Jak ale ukázal průzkum ČAP, až 58 procent pojistných smluv v Česku nemusí být uzavřeno správně.

„Vzdělanější populace se obecně lépe orientuje ve financích, a tedy i pojistných produktech, zná detailněji principy, na kterých fungují. Není tedy překvapením, že více pozornosti věnují rozsahu krytí než jiným parametrům,“ říká v této souvislosti Jan Matoušek.

K hlavním problémům špatně uzavřeného životního pojištění patří, jak už bylo zmíněno, špatná volba rizik a pak nedostatečně nastavené pojistné krytí u hlavních rizik.

„Je rozdíl, když jednomu zcela ochrnutému člověku posíláte 500 tisíc, a druhému jedenáct milionů korun,“ popisuje zkušenosti z praxe ředitel Simplea pojišťovny Martin Švec.

I on zdůrazňuje, že pojištění rizika úmrtí a invalidity patří z hlediska finančního zajištění domácností k těm nejdůležitějším. Zároveň ale poukazuje na častou chybu v pojistných smlouvách.

„Dnešní pojistky zahrnují mnoho drobných rizik. Na mysli mám například drahé denní odškodné při úrazu od osmého dne. A lidé si ho berou do smluv na úkor například pojištění invalidity. Vypadá to sice lákavě, dostat pár tisíc při vymknutém kotníku, ale v momentě, kdy skončím na vozíku, jsou potřeba k zajištění kvalitního života spíše miliony korun,“ říká.

Malá rizika na úkor velkých rizik

Podle Švece v Česku dlouhodobě platí, že lidé stále chtějí z pojištění raději dostat pár tisíc při menších úrazech než odpovídající sumu peněz v případě těžkého úrazu nebo nemoci.

„A když už poradce klienta přesvědčí, že tato rizika opravdu nejsou potřeba řešit, při prvním vymknutém kotníku klient smlouvu zruší, protože je dle něho na nic, když nic nedostal,“ doplňuje.

Naráží tím nepřímo na druhý nejdůležitější parametr, kterým je podle aktuálního průzkumu České asociace pojišťoven cena pojištění. Na tu hledí 63 procent respondentů. Mnozí z pojištěnců si ji však, podle něj, sami navyšují ve prospěch pojištění nedůležitých rizik na úkor těch důležitých.

Text byl připraven ve spolupráci s poradenskou společností Partners.

Životní pojištění pomůže jen tehdy, když se správně uzavře. Podle průzkumu České asociace pojišťoven (ČAP) až 58 procent pojistek životního pojištění nemusí být uzavřeno správně.

Průzkum ČAP uvádí, že za nejdůležitější při sjednávání životního pojištění lidé považují, jaká rizika toto pojištění kryje. Podle průzkumu je to pro ně důležitější, než kolik za životní pojištění měsíčně zaplatí. Cenu zvažují až jako druhý nejdůležitější parametr.

„Propojištěnost v oblasti životního pojištění se dlouhodobě pohybuje okolo 50 procent. Nejde ale jen o to, být pojištěný, ale být pojištěný kvalitně,“ upozorňuje výkonný ředitel ČAP Jan Matoušek.

A právě v tom je problém. Češi nedávají do životního pojištění tolik, aby řádně pokryli všechna vážná rizika. V mnoha případech na to ani nemají. Další potíž spočívá v tom, že se soustředí i na pojištění méně významných rizik, jako jsou třeba úrazy. I za ty v pojistce platí, a tak si ubírají peníze na to, aby si zaplatili vyšší pojistné krytí u hlavních rizik. A těmi jsou úmrtí a invalidita, případně závažná nemoc.

Co si vlastně pojistit

Životní pojištění má podle aktuálního průzkumu ČAP v Česku 47 procent populace. A 15 procent si jeho sjednání plánuje. Finanční poradci přitom doporučují životní pojištění zejména živitelům rodin. A doporučují ho obzvlášť, pokud je domácnost zatížena hypotečním úvěrem. Životní pojištění nemá naopak smysl pro movité domácnosti s velkými majetky. Ty se ve chvíli zdravotních obtíží bez pojistky obejdou. Ostatní se musejí spolehnout na pojistku. Jak ale ukázal průzkum ČAP, až 58 procent pojistných smluv v Česku nemusí být uzavřeno správně.

„Vzdělanější populace se obecně lépe orientuje ve financích, a tedy i pojistných produktech, zná detailněji principy, na kterých fungují. Není tedy překvapením, že více pozornosti věnují rozsahu krytí než jiným parametrům,“ říká v této souvislosti Jan Matoušek.

K hlavním problémům špatně uzavřeného životního pojištění patří, jak už bylo zmíněno, špatná volba rizik a pak nedostatečně nastavené pojistné krytí u hlavních rizik.

„Je rozdíl, když jednomu zcela ochrnutému člověku posíláte 500 tisíc, a druhému jedenáct milionů korun,“ popisuje zkušenosti z praxe ředitel Simplea pojišťovny Martin Švec.

I on zdůrazňuje, že pojištění rizika úmrtí a invalidity patří z hlediska finančního zajištění domácností k těm nejdůležitějším. Zároveň ale poukazuje na častou chybu v pojistných smlouvách.

„Dnešní pojistky zahrnují mnoho drobných rizik. Na mysli mám například drahé denní odškodné při úrazu od osmého dne. A lidé si ho berou do smluv na úkor například pojištění invalidity. Vypadá to sice lákavě, dostat pár tisíc při vymknutém kotníku, ale v momentě, kdy skončím na vozíku, jsou potřeba k zajištění kvalitního života spíše miliony korun,“ říká.

Malá rizika na úkor velkých rizik

Podle Švece v Česku dlouhodobě platí, že lidé stále chtějí z pojištění raději dostat pár tisíc při menších úrazech než odpovídající sumu peněz v případě těžkého úrazu nebo nemoci.

„A když už poradce klienta přesvědčí, že tato rizika opravdu nejsou potřeba řešit, při prvním vymknutém kotníku klient smlouvu zruší, protože je dle něho na nic, když nic nedostal,“ doplňuje.

Naráží tím nepřímo na druhý nejdůležitější parametr, kterým je podle aktuálního průzkumu České asociace pojišťoven cena pojištění. Na tu hledí 63 procent respondentů. Mnozí z pojištěnců si ji však, podle něj, sami navyšují ve prospěch pojištění nedůležitých rizik na úkor těch důležitých.

Text byl připraven ve spolupráci s poradenskou společností Partners.