Krajské volby v Česku nepatří zrovna mezi ty s nejvyšší účastí. Poslední volby proběhly v covidovém roce 2020 a účast byla necelých 38 procent. „Dle účasti voličů, ale i dle témat voleb je zřejmé, že krajské volby mají pro voliče o něco menší význam než volby parlamentní, prezidentské nebo komunální,“ vysvětluje politolog Petr Jüptner. Už za dva týdny Čechy čekají další volby do krajských zastupitelstev.
Přitom právě v krajích se řeší spousta lokálních problémů. „Jde například o krajské zdravotnictví, školství, infrastrukturu nebo řešení specifických problémů v dané oblasti. Z tohoto pohledu kraje bezpochyby mají svůj význam,“ vysvětluje Jüptner. „Volební účast může být projevem nespokojenosti, ale i spokojenosti,“ dodává politolog. „To si myslím, že nastává u krajských voleb, kdy voliči mohou mít pocit, že není potřeba se toho zúčastnit.“
Zásadní roli ale hraje i významnost voleb. Občané se často rozhodují podle toho, jaký dopad podle nich má dané hlasování na jejich životy. Krajské volby pro ně nemají takový význam, tvrdí politolog.
Podle Jüptnera má Česko problematický přístup ke správě krajů. Funguje dost podobně jako například správa obce, tedy je zde hejtman, rada a zastupitelstvo. „Ten exekutivní model na krajské úrovni je založený na kolektivním rozhodování. O důležitých věcech rozhoduje rada, což je taková pomyslná vláda. Samotný hejtman pak žádné zásadní kompetence dovnitř té samosprávy nemá,“ vysvětluje Jüptner. O to více je podle něj zajímavé, jak svou roli plní různí hejtmani.
Krajské volby se navíc často prezentují jako pomyslná generálka pro parlamentní volby. „Ač nemají s vládou a její legitimitou nic společného, vždy byly, jsou a budou takto rámovány,“ uvádí politolog Petr Just. „Je to dané už vlastním načasováním voleb. Konají-li se v mezidobí mezi volbami sněmovními, jsou vždy považovány za zpětnou vazbu, kterou občané vládě dávají. Opozičním stranám to v případě úspěchu může dodat na protivládní rétorice pod heslem: Vidíte, lidé vám nevěří,“ doplňuje.
Měl by se zapojit prezident?
Podle Jüptnera by se do diskuze ohledně krajských voleb měl více zapojit i prezident Petr Pavel, který zastává především politickou funkci. Kvituje sice, že se účastní různých společenských a sportovních akcí, ale politická angažovanost je podle něj také zásadní a krajské volby by tak mohl lépe přiblížit lidem. Jsou totiž často komunikovány vládou i stranami jako právě již zmíněná „generálka“ před sněmovními volbami.
„Krajské volby znamenají pro každou stranu něco jiného. Pro mnoho členů stran je krajská úroveň politiky velkou příležitostí a nabízí jim obrovský prostor,“ tvrdí Jüptner. Například pro Piráty je důležité, aby nedošlo k velkému neúspěchu, aby nevznikla přílišná nervozita. Pro vládní politiky to navíc platí dvojnásob. „Například Starostové svou politiku staví převážně na regionech.“
SPD bojuje o přežití
Naopak pro SPD krajská politika tolik důležitá není. Příliš silné krajské organizace by mohly vzbudit diskuzi, což pro SPD podle politologa není výhodné. Přesto Českem otřásla nová kampaň SPD, kde je na plakátu vyobrazený muž tmavé barvy pleti s krvavým tričkem a nožem v ruce říkající „Nedostatky ve zdravotnictví nevyřeší chirurgové z dovozu“.
„SPD bojuje o přežití,“ reaguje Jüptner. „Okamura navíc čelí velké konkurenci. Na otázce migrace a válce na Ukrajině se veze několik lídrů. Pokud by SPD vypadla z některých krajských zastupitelev, tak by to mohlo znamenat, že SPD končí a voliči se přesunou ke Stačilo! nebo k Přísaze.“
Samotná kampaň ještě podle politologa teprve přitvrdí. „Voliči SPD by třeba k volbám normálně nepřišli, ale pokud budou mít strach z pomyslného afrického chirurga, tak by je to k volbám mohlo dostat,“ přemítá politolog. Stejně tak si myslí, že horká část kampaně voliče ještě čeká i ze strany ostatních stran, včetně hnutí ANO.
