Za „chudého“ se v evropských zemích považuje každý s příjmem pod 60 procent mediánu mezd. Evropská „chudoba“ se tedy nedá srovnávat s chudobou v rozvojových zemích. Ve vyspělých západoevropských zemích je finanční hranice „chudoby“ poměrně vysoká. Podívejme se detailněji na našeho jižního souseda – Rakousko.

V roce 2023 bylo „chudobou“ v Rakousku ohroženo 17,7 procenta občanů, kteří se cítí sociálně vyloučeni, neboť si nemohou po materiální stránce dopřát jako ostatní a jsou považováni za vyřazené z běžného života, neboť jejich příjem nedosahuje 60 procent mediánu mezd. U vícečetných rodin se hranice chudoby přepočítává v závislosti na počtu dospělých a dětí v rodině, nezvyšuje se tedy pouhým násobkem.

Hodnocené příjmy

Do čistého disponibilního rodinného příjmu se započítávají všechny příjmy, tedy nejenom ze zaměstnání či podnikání, ale i z důchodů, z nemocenských či sociálních dávek, přičemž se hodnotí tyto příjmy pro celou domácnost. Posuzují se čisté příjmy, tedy po zdanění.

Absolutní chudobou je postiženo 336 tisíc občanů

V Rakousku žije 336 tisíc občanů v absolutní chudobě, to znamená, že splňují alespoň sedm ze základních hodnocených kritérií, které výrazně souvisí s příjmovou a majetkovou situací, mezi které patří například nemožnost jednorázové úhrady na neočekávané výdaje ve výši 1 370 euro, nebo nemožnost řádně a včas platit nájem či půjčky.

Problém dlouhodobé nezaměstnanosti

Celkový počet občanů žijících v absolutní chudobě výrazně ovlivňuje čerpání sociálních dávek. Nejvíce jsou absolutní chudobou postiženi dlouhodobě nezaměstnaní, kteří již vyčerpali nárok na podporu v nezaměstnanosti a žijí jen ze sociálních dávek, které jsou nižší.

Důležitost sociální politiky

Ve všech členských zemích Evropské unie značně snižuje počet lidí žijících v absolutní chudobě propracovaný sociální systém. Velmi důležité je však správné nastavení sociálních dávek, které by měly plnit pouze funkci ochranné sítě. Životní úroveň dlouhodobě nezaměstnaných by měla být značně nižší než zaměstnanců pracujících za podprůměrné mzdy.

Velmi výrazně se zvyšuje riziko sociálního vyloučení u lidí, kteří jsou nezaměstnaní déle než jeden rok. V případě, že jsou dlouhodobě nezaměstnaní oba rodiče, jsou často v budoucnu sociálně vyloučeny i jejich děti.

Vysoký rakouský životní standard

„Chudoba“ je v členských zemích EU relativní, mnoho „chudých“ Rakušanů by platilo v některých jiných evropských zemích za boháče. Rakousko totiž patří mezi velmi vyspělé členské země Evropské unie, což dokládají i vysoké mzdy a platy v národním hospodářství. Z důvodu vysokých mezd je i finanční hranice „evropské chudoby“ v Rakousku výrazně vyšší než ve východoevropských členských zemích Evropské unie.

Finanční hranice chudoby se liší

V přiložené tabulce níže máme uvedenu finanční hranici chudoby pro jednotlivé domácnosti v Rakousku v roce 2023. Při přepočtu na jednoho člena domácnosti je hraniční příjem „chudoby“ vícečetné domácnosti nižší než u jednotlivce, protože se šetří výdaje za domácnost. Pro jednotlivce je finanční hranice čistý příjem 1 572 euro měsíčně, což odpovídá ročnímu čistému mediánu mzdy 31 443 euro.

Dítě v tabulce znamená věk do 14 let. U nich se započítává 30 procent z částky 1 572 euro. Starší děti a každá další osoba v domácnosti se započítává z 50 procent z této částky. Hranice chudoby pro rodinu (dva dospělí a dvě děti) je tak výše uvedených 3 302 euro (1 572 euro + 786 euro + 472 euro + 472 euro).

Stejný příjem, ale rozdílná životní úroveň

Závěrem je třeba dodat, že rodiny se stejným příjmem mohou mít značně odlišnou životní úroveň. Vliv na životní úroveň má kromě příjmů i druh bydlení (nájemní nebo vlastní), zdravotní stav, rozsah úvěrů a půjček a podobně.

Zdroj: Bundesanstalt Statistik Österreich, Pressemitteilung: 13 315-081/24

Za „chudého“ se v evropských zemích považuje každý s příjmem pod 60 procent mediánu mezd. Evropská „chudoba“ se tedy nedá srovnávat s chudobou v rozvojových zemích. Ve vyspělých západoevropských zemích je finanční hranice „chudoby“ poměrně vysoká. Podívejme se detailněji na našeho jižního souseda – Rakousko.

V roce 2023 bylo „chudobou“ v Rakousku ohroženo 17,7 procenta občanů, kteří se cítí sociálně vyloučeni, neboť si nemohou po materiální stránce dopřát jako ostatní a jsou považováni za vyřazené z běžného života, neboť jejich příjem nedosahuje 60 procent mediánu mezd. U vícečetných rodin se hranice chudoby přepočítává v závislosti na počtu dospělých a dětí v rodině, nezvyšuje se tedy pouhým násobkem.

Hodnocené příjmy

Do čistého disponibilního rodinného příjmu se započítávají všechny příjmy, tedy nejenom ze zaměstnání či podnikání, ale i z důchodů, z nemocenských či sociálních dávek, přičemž se hodnotí tyto příjmy pro celou domácnost. Posuzují se čisté příjmy, tedy po zdanění.

Absolutní chudobou je postiženo 336 tisíc občanů

V Rakousku žije 336 tisíc občanů v absolutní chudobě, to znamená, že splňují alespoň sedm ze základních hodnocených kritérií, které výrazně souvisí s příjmovou a majetkovou situací, mezi které patří například nemožnost jednorázové úhrady na neočekávané výdaje ve výši 1 370 euro, nebo nemožnost řádně a včas platit nájem či půjčky.

Problém dlouhodobé nezaměstnanosti

Celkový počet občanů žijících v absolutní chudobě výrazně ovlivňuje čerpání sociálních dávek. Nejvíce jsou absolutní chudobou postiženi dlouhodobě nezaměstnaní, kteří již vyčerpali nárok na podporu v nezaměstnanosti a žijí jen ze sociálních dávek, které jsou nižší.

Důležitost sociální politiky

Ve všech členských zemích Evropské unie značně snižuje počet lidí žijících v absolutní chudobě propracovaný sociální systém. Velmi důležité je však správné nastavení sociálních dávek, které by měly plnit pouze funkci ochranné sítě. Životní úroveň dlouhodobě nezaměstnaných by měla být značně nižší než zaměstnanců pracujících za podprůměrné mzdy.

Velmi výrazně se zvyšuje riziko sociálního vyloučení u lidí, kteří jsou nezaměstnaní déle než jeden rok. V případě, že jsou dlouhodobě nezaměstnaní oba rodiče, jsou často v budoucnu sociálně vyloučeny i jejich děti.

Vysoký rakouský životní standard

„Chudoba“ je v členských zemích EU relativní, mnoho „chudých“ Rakušanů by platilo v některých jiných evropských zemích za boháče. Rakousko totiž patří mezi velmi vyspělé členské země Evropské unie, což dokládají i vysoké mzdy a platy v národním hospodářství. Z důvodu vysokých mezd je i finanční hranice „evropské chudoby“ v Rakousku výrazně vyšší než ve východoevropských členských zemích Evropské unie.

Finanční hranice chudoby se liší

V přiložené tabulce níže máme uvedenu finanční hranici chudoby pro jednotlivé domácnosti v Rakousku v roce 2023. Při přepočtu na jednoho člena domácnosti je hraniční příjem „chudoby“ vícečetné domácnosti nižší než u jednotlivce, protože se šetří výdaje za domácnost. Pro jednotlivce je finanční hranice čistý příjem 1 572 euro měsíčně, což odpovídá ročnímu čistému mediánu mzdy 31 443 euro.

Dítě v tabulce znamená věk do 14 let. U nich se započítává 30 procent z částky 1 572 euro. Starší děti a každá další osoba v domácnosti se započítává z 50 procent z této částky. Hranice chudoby pro rodinu (dva dospělí a dvě děti) je tak výše uvedených 3 302 euro (1 572 euro + 786 euro + 472 euro + 472 euro).

Stejný příjem, ale rozdílná životní úroveň

Závěrem je třeba dodat, že rodiny se stejným příjmem mohou mít značně odlišnou životní úroveň. Vliv na životní úroveň má kromě příjmů i druh bydlení (nájemní nebo vlastní), zdravotní stav, rozsah úvěrů a půjček a podobně.

Zdroj: Bundesanstalt Statistik Österreich, Pressemitteilung: 13 315-081/24