Záměr vlády dále a poměrně razantně zvyšovat pětašedesátiletou hranici pro nárok na důchod má několik docela velkých úskalí. Jsou jimi například zdravotní stav populace, a také rostoucí počet lidí, kteří přestávají chodit do zaměstnání nebo podnikat už kolem šedesátky. Dokládají to aktuální čísla České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). V předčasné penzi je nyní zhruba třetina všech seniorů, ještě začátkem minulé dekády jich byla necelá pětina. Právě kvůli posouvání věkové hranice se kabinet zřejmě už příští měsíc střetne s opozicí při projednávání důchodové reformy.

„Podíl starobních důchodců a důchodkyň v předčasné penzi postupně roste. Za poslední dvě desetiletí se zdvojnásobil,“ uvádí k aktuálním číslům ČSSZ.

S dřívější výměrou důchodu je přitom spojeno jeho trvalé, doživotní snížení. A čím dříve před řádným termínem lidé takový krok učiní, tím je krácení citelnější. Průměrná běžná starobní penze činila letos v březnu podle ČSSZ přes 20 600 korun, předčasná 19 tisíc. Mužský řádný důchod v průměru dosáhl 21 900 korun, předčasný 20 200 korun. Běžná ženská penze byla v průměru 19 450 korun, předčasná 17 850 korun.

Navzdory nižším příjmům bylo ukončení pracovního poměru či podnikání před dosažením důchodového věku pro řadu lidí ještě nedávno velmi lákavé. Především po vlně několika mimořádných valorizací způsobených vysokou inflací jim stát přiznal dokonce více peněz, než kdyby čekali na dosažení zákonného věku.

Obrat nastal až letos, kdy začalo platit vládní zpřísnění podmínek. V polovině roku bylo v předčasné penzi 754,4 tisíce mužů a žen z celkových 2,37 milionu starobních důchodců. Ještě v roce 2000 pobíralo předčasnou penzi 176 tisíc lidí, tehdy to byla desetina všech seniorů. Přes půlmilionovou hranici se počet „předčasných důchodců“ dostal až o patnáct let později.      

Z odhadů ministerstva práce a sociálních věcí plyne, že starobních penzistů, a tedy i těch „předčasných“ bude přibývat. Z letošní zprávy o stavu důchodového systému a jeho předpokládaném vývoji plyne, že v polovině století bude mít Česko přes 3,3 milionu seniorů.

Údaje ČSSZ nicméně jasně ukazují, že po zásahu kabinetu žadatelů o předčasnou penzi výrazně ubylo. Zatímco loni v květnu nebo červnu vyřizovala „sociálka“ až 12 tisíc žádostí měsíčně, letos ve stejném období jich bylo kolem sedmi set.

Přesto se stát podle odborníků nemůže spoléhat na to, že by lidé na možnost dřívějšího ukončení ekonomických aktivit zanevřeli. Zvlášť mezi mladšími ročníky roste počet účastníků penzijního spoření, kteří mohou využít takzvaný předdůchod. To je úplně jiný nástroj než předčasný důchod. Například proto, že není krácena později přiznaná starobní penze vyplácená státem až do smrti. Zájemce o předdůchod si ale musí pravidelně ukládat peníze alespoň deset let a mít našetřeno minimálně několik set tisíc korun, z nichž mu pak penzijní společnost vyplácí rentu.

„U předdůchodů vidíme konstantní nárůst. Každý rok přibude pět set až tisíc lidí, kteří se tuto možnost rozhodnou využít,“ uvedl mluvčí Asociace penzijních společností Jan Sedláček.

Byť předdůchody nezatěžují důchodový systém tolik jako předčasné penze, znamenají pro něj stejný problém spočívající v úbytku pracujících nebo podnikajících lidí, kteří odvádějí sociální pojištění.

Dalším úskalím vládní důchodové reformy a navrhovaného růstu penzijního věku nad 65 let je zdravotní stav populace. Ministerstvo práce, které změny připravilo, argumentuje zvyšováním průměrného věku dožití. Odborníci ale oponují, že klíčový je průměrný věk dožití ve zdraví, protože nemocný člověk nemůže pracovat buď vůbec, nebo je jeho výkon omezený. „To, co je v souvislosti s důchodovou reformou výzvou pro zdravotnictví a řadu dalších sektorů, je zvýšení průměrného věku dožití ve zdraví,“ zdůraznil ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).

Penzijní systém skončil loni v dosud nejvyšším deficitu 72,8 miliardy korun, což je asi jedno procento HDP. Beze změn by se propad do poloviny století dostal podle rezortu práce na pět procent HDP, reforma má zadlužení pouze zmírnit.

Lidé s předčasným důchodem a jejich podíl na počtu seniorů (v procentech)

Zdroj: ČSSZ

Záměr vlády dále a poměrně razantně zvyšovat pětašedesátiletou hranici pro nárok na důchod má několik docela velkých úskalí. Jsou jimi například zdravotní stav populace, a také rostoucí počet lidí, kteří přestávají chodit do zaměstnání nebo podnikat už kolem šedesátky. Dokládají to aktuální čísla České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). V předčasné penzi je nyní zhruba třetina všech seniorů, ještě začátkem minulé dekády jich byla necelá pětina. Právě kvůli posouvání věkové hranice se kabinet zřejmě už příští měsíc střetne s opozicí při projednávání důchodové reformy.

„Podíl starobních důchodců a důchodkyň v předčasné penzi postupně roste. Za poslední dvě desetiletí se zdvojnásobil,“ uvádí k aktuálním číslům ČSSZ.

S dřívější výměrou důchodu je přitom spojeno jeho trvalé, doživotní snížení. A čím dříve před řádným termínem lidé takový krok učiní, tím je krácení citelnější. Průměrná běžná starobní penze činila letos v březnu podle ČSSZ přes 20 600 korun, předčasná 19 tisíc. Mužský řádný důchod v průměru dosáhl 21 900 korun, předčasný 20 200 korun. Běžná ženská penze byla v průměru 19 450 korun, předčasná 17 850 korun.

Navzdory nižším příjmům bylo ukončení pracovního poměru či podnikání před dosažením důchodového věku pro řadu lidí ještě nedávno velmi lákavé. Především po vlně několika mimořádných valorizací způsobených vysokou inflací jim stát přiznal dokonce více peněz, než kdyby čekali na dosažení zákonného věku.

Obrat nastal až letos, kdy začalo platit vládní zpřísnění podmínek. V polovině roku bylo v předčasné penzi 754,4 tisíce mužů a žen z celkových 2,37 milionu starobních důchodců. Ještě v roce 2000 pobíralo předčasnou penzi 176 tisíc lidí, tehdy to byla desetina všech seniorů. Přes půlmilionovou hranici se počet „předčasných důchodců“ dostal až o patnáct let později.      

Z odhadů ministerstva práce a sociálních věcí plyne, že starobních penzistů, a tedy i těch „předčasných“ bude přibývat. Z letošní zprávy o stavu důchodového systému a jeho předpokládaném vývoji plyne, že v polovině století bude mít Česko přes 3,3 milionu seniorů.

Údaje ČSSZ nicméně jasně ukazují, že po zásahu kabinetu žadatelů o předčasnou penzi výrazně ubylo. Zatímco loni v květnu nebo červnu vyřizovala „sociálka“ až 12 tisíc žádostí měsíčně, letos ve stejném období jich bylo kolem sedmi set.

Přesto se stát podle odborníků nemůže spoléhat na to, že by lidé na možnost dřívějšího ukončení ekonomických aktivit zanevřeli. Zvlášť mezi mladšími ročníky roste počet účastníků penzijního spoření, kteří mohou využít takzvaný předdůchod. To je úplně jiný nástroj než předčasný důchod. Například proto, že není krácena později přiznaná starobní penze vyplácená státem až do smrti. Zájemce o předdůchod si ale musí pravidelně ukládat peníze alespoň deset let a mít našetřeno minimálně několik set tisíc korun, z nichž mu pak penzijní společnost vyplácí rentu.

„U předdůchodů vidíme konstantní nárůst. Každý rok přibude pět set až tisíc lidí, kteří se tuto možnost rozhodnou využít,“ uvedl mluvčí Asociace penzijních společností Jan Sedláček.

Byť předdůchody nezatěžují důchodový systém tolik jako předčasné penze, znamenají pro něj stejný problém spočívající v úbytku pracujících nebo podnikajících lidí, kteří odvádějí sociální pojištění.

Dalším úskalím vládní důchodové reformy a navrhovaného růstu penzijního věku nad 65 let je zdravotní stav populace. Ministerstvo práce, které změny připravilo, argumentuje zvyšováním průměrného věku dožití. Odborníci ale oponují, že klíčový je průměrný věk dožití ve zdraví, protože nemocný člověk nemůže pracovat buď vůbec, nebo je jeho výkon omezený. „To, co je v souvislosti s důchodovou reformou výzvou pro zdravotnictví a řadu dalších sektorů, je zvýšení průměrného věku dožití ve zdraví,“ zdůraznil ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).

Penzijní systém skončil loni v dosud nejvyšším deficitu 72,8 miliardy korun, což je asi jedno procento HDP. Beze změn by se propad do poloviny století dostal podle rezortu práce na pět procent HDP, reforma má zadlužení pouze zmírnit.

Lidé s předčasným důchodem a jejich podíl na počtu seniorů (v procentech)

Zdroj: ČSSZ