Poslední prázdninový víkend se v Praze nesl v duchu vrcholné diplomacie. I přes neobvyklý letní termín se na mezinárodní bezpečnostní konferenci Globsec, která se poprvé ve své historii přesunula z Bratislavy do Prahy, sjely desítky světových lídrů a stovky dalších odborníků na bezpečnost a obranu. Společně řešili zejména pomoc Ukrajině, ale i třeba rozšiřování Evropské unie. Podle zákulisních informací to bylo právě osobní pozvání českého prezidenta Petra Pavla, který se v bezpečnostní komunitě těší velkému respektu, které přimělo některé vrcholné politiky k příjezdu do Prahy.
O přesunu devatenáctého ročníku prestižní akce do České republiky se rozhodli slovenští organizátoři poté, co názorové neshody s tamější vládou Roberta Fica ztížily pořádání konference. Bratislava kromě toho už nedisponovala dostatečnými konferenčními prostory, neboť Globsec se z akce k příležitosti vstupu Slovenska do NATO rozrostla do mezinárodního fóra, kam přijíždí tisíce hostů, a která sahá na paty známější Mnichovské bezpečnostní konferenci.
Kvůli změně lokace se ale letos muselo konání akce přesunout z přelomu května a června na konec prázdnin, což nakonec odradilo řadu hostů. „Někteří státníci si to ale rozmysleli, když zjistili, že to bude v Praze pod záštitou Petra Pavla,“ naznačil bez dalších podrobností předseda přípravného výboru Petr Kolář. Příští rok by se měla pražská konference konat v polovině června. „Naše ambice by měla být sem dostat zástupce USA,“ podotkl Kolář.
I přesto byla účast na víkendové konferenci v pražském hotelu Hilton hojná. Kromě Petra Pavla vystoupila s klíčovým projevem v pátek také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, která oznámila, že do nové komise hodlá jmenovat komisaře pro obranu. Pozornost vzbudila i sobotní debata dánské premiérky Mette Frederiksenové či finského prezidenta Alexandera Stubba. Se svými názory na bezpečnostní politiku také přispěli představitelé pobaltských států a o rozšiřování EU debatovali lídři balkánských zemí nebo Moldavska. Chyběli naopak zástupci slovenské vlády, tamní prezident Peter Pellegrini podle Koláře dorazit chtěl, ale termín konference kolidoval se slovenským státním svátkem.
Hlavním tématem byla nepřekvapivě pomoc Ukrajině, kde řada zemí včetně České republiky apelovala na spojence, aby neomezovala Ukrajince ve využití dodaných zbraní. Země musí podle Frederiksenové dostat vše, co potřebuje pro svoji obranu. „Myslím, že musíme skončit s debatami o omezeních ve využití zbraní. Obrana znamená i možnost otočit zbraň na nepřítele,“ řekla dánská premiérka. „Česko nedává žádná omezení k systémům, zbraním, munici, vojenskému materiálu, které dodává. Na druhou stranu buďme upřímní v tom, že z Česka také neproudí ty nejsofistikovanější zbraňové systémy, které mají třeba velký dosah nebo staví dodavatele do určitých strategických dilemat,“ řekl český ministr zahraničí Jan Lipavský. Mezi země, které na omezeních trvají, patří například Itálie.
Lídři kromě toho opakovaně hovořili o budoucnosti NATO. „Ruská agrese dala poslání NATO novou naléhavost,“ uvedl Pavel. Červencový alianční summit ve Washingtonu podle českého prezidenta jednoznačně potvrdil, že NATO zůstává nejen vojensky silné, ale stává se silnějším i politicky. Frederiksenová kromě toho apelovala na evropské státy, aby investovaly více do obrany. „Souhlasím s Obamou, Trumpem i Bidenem, že musíme jako Evropa dělat víc,“ řekla v souvislosti s dvouprocentním závazkem vůči NATO.
Ruská agrese proti Ukrajině podle Pavla dodala novou dynamiku procesu rozšiřování EU. „Považuji za zásadní, abychom tento klíčový zájem neztratili ze zřetele,“ uvedl prezident, který na okraj konference jednal z představiteli západního Balkánu. Podobně hovořil i finský prezident Stubb, podle kterého se rozšiřování EU stalo jednou z nejsilnějších strategických nástrojů, které má unie k dispozici.
„Vlastně bych měl pochválit Vladimira Putina, protože díky němu Evropská unie porozuměla tomu, jak důležité je držet si západní Balkán blízko, jak důležitý západní Balkán pro EU je. Je nešťastné, že jsme k ujištění o tom potřebovali Vladimira Putina, který tak učinil tou nejtvrdší a nejvíce kriminální cestou,“ poznamenal albánský premiér Edi Rama. Srbský prezident Aleksandar Vučić vyjádřil pochyby, že se jeho země stane brzy součástí Evropské unie, rozdíly v řadě oblastí jsou podle něj nyní příliš velké. Černohorský prezident Jakov Milatović je naopak přesvědčen, že jeho země vstoupí do EU už v roce 2028.
