Ceny potravin jsou sice v  kontextu měnové politiky upozaděny vzhledem k významnému vlivu externích faktorů na jejich vývoj, ve spotřebitelském koši jsou ale pochopitelně vysoce zastoupeny. Ne nutně tak odrážejí fundamentální cenové tlaky, mají ale zásadní vliv na kupní sílu domácností. Jejich růst výrazně přispěl ke zvýšení cenové hladiny o  více než třetinu od roku 2021, letos ale jejich mírný pokles pomáhá udržet inflaci v tolerančním pásmu ČNB. Prostor pro další zlevňování potraviny zřejmě stále mají, postupně se ale již zužuje.

Ceny agrárních komodit jak strmě narostly, tak s podobným spádem i poklesly. To se ale dosud plně neprojevilo v obchodech. Časová prodleva, se kterou se propisují ceny v zemědělství do cen v regálech, se běžně pohybuje mezi šesti až osmnácti měsíci. Prosakování levnějších zemědělských vstupů tak zřejmě stále naskýtá prostor pro zlevňování.

Naproti tomu ale cenové tlaky v potravinářské výrobní vertikále prostor omezují. Pokles cen potravinářského průmyslu je ve srovnání s cenami v zemědělství daleko mírnější. Ceny v regálech tento mírný pokles zatím víceméně reflektují. Objevují se šak již známky zpomalování přechodu nižších nákladů potravinářského průmyslu do spotřebitelských cen. Zatímco se na zlevnění potravin ve velké míře podílely obchodní řetězce, zřejmě i pod tlakem nižší poptávky, ceny průmyslových producentů zůstaly zvýšené. To vyplývá z  měsíčního šetření Českého statistického úřadu vybraných potravinářských výrobků.

VIDEO: Rozhovor s investorkou Martinou Špacírovou z Hartenberg Holding

Do rovnice cenotvorby ale vstupují i  ostatní proměnné, jako jsou náklady na energie či mzdy. Ceny energetických komodit sice klesly ze svých vrcholů, vlivem zvýšení cen regulované složky od začátku roku se ale průmyslové náklady na energie letos příliš nesnížily. Mzdový růst je poměrně solidní v  průmyslu, v  samotných obchodech či sektoru dopravy a  skladování, který je pro potravinářské obchodní řetězce důležitý. To také omezuje přelévání levnějších vstupů do finálních cen.

Prostor pro další zlevnění potravin tu ale celkově stále je. Tento proces ovšem nemusí být přímočarý, když jsou ceny potravin z  měsíce na měsíc velmi volatilní. Inflace zveřejněná v příštím týdnu toho může být nakonec i důkazem. Letos zůstanou cenové tlaky z potravin nejspíše utlumené. Pro příští rok se ale rizika začínají koncentrovat ve směru jejich zdražování. A  to i  s  ohledem na negativní dopady změny klimatu a jejich vlivu na nižší úrodu.

Ceny potravin jsou sice v  kontextu měnové politiky upozaděny vzhledem k významnému vlivu externích faktorů na jejich vývoj, ve spotřebitelském koši jsou ale pochopitelně vysoce zastoupeny. Ne nutně tak odrážejí fundamentální cenové tlaky, mají ale zásadní vliv na kupní sílu domácností. Jejich růst výrazně přispěl ke zvýšení cenové hladiny o  více než třetinu od roku 2021, letos ale jejich mírný pokles pomáhá udržet inflaci v tolerančním pásmu ČNB. Prostor pro další zlevňování potraviny zřejmě stále mají, postupně se ale již zužuje.

Ceny agrárních komodit jak strmě narostly, tak s podobným spádem i poklesly. To se ale dosud plně neprojevilo v obchodech. Časová prodleva, se kterou se propisují ceny v zemědělství do cen v regálech, se běžně pohybuje mezi šesti až osmnácti měsíci. Prosakování levnějších zemědělských vstupů tak zřejmě stále naskýtá prostor pro zlevňování.

Naproti tomu ale cenové tlaky v potravinářské výrobní vertikále prostor omezují. Pokles cen potravinářského průmyslu je ve srovnání s cenami v zemědělství daleko mírnější. Ceny v regálech tento mírný pokles zatím víceméně reflektují. Objevují se šak již známky zpomalování přechodu nižších nákladů potravinářského průmyslu do spotřebitelských cen. Zatímco se na zlevnění potravin ve velké míře podílely obchodní řetězce, zřejmě i pod tlakem nižší poptávky, ceny průmyslových producentů zůstaly zvýšené. To vyplývá z  měsíčního šetření Českého statistického úřadu vybraných potravinářských výrobků.

VIDEO: Rozhovor s investorkou Martinou Špacírovou z Hartenberg Holding

Do rovnice cenotvorby ale vstupují i  ostatní proměnné, jako jsou náklady na energie či mzdy. Ceny energetických komodit sice klesly ze svých vrcholů, vlivem zvýšení cen regulované složky od začátku roku se ale průmyslové náklady na energie letos příliš nesnížily. Mzdový růst je poměrně solidní v  průmyslu, v  samotných obchodech či sektoru dopravy a  skladování, který je pro potravinářské obchodní řetězce důležitý. To také omezuje přelévání levnějších vstupů do finálních cen.

Prostor pro další zlevnění potravin tu ale celkově stále je. Tento proces ovšem nemusí být přímočarý, když jsou ceny potravin z  měsíce na měsíc velmi volatilní. Inflace zveřejněná v příštím týdnu toho může být nakonec i důkazem. Letos zůstanou cenové tlaky z potravin nejspíše utlumené. Pro příští rok se ale rizika začínají koncentrovat ve směru jejich zdražování. A  to i  s  ohledem na negativní dopady změny klimatu a jejich vlivu na nižší úrodu.