Tuzemský solární byznys se po rychlém růstu během energetické krize dostává do útlumu. Trhem očekávaný pokles zájmu domácností měl kompenzovat komerční sektor, kterému stát spustil atraktivní dotační programy. Kvůli ochromenému stavebnímu řízení a pomalému vyřizování žádostí ze strany Národní rozvojové banky však projekty stojí a solárním firmám dochází dech. Před krachem jsou minimálně desítky z nich a konec hrozí i těm firmám, které patří do 20 největších v oboru, varuje člen představenstva Cechu akumulace a fotovoltaiky a zakladatel distributora solárních komponent SolSol Radek Orság.
Český trh stejně jako jinde v Evropě momentálně klesá v rezidenčních instalacích. „Domácnosti jsou mnohem citlivější na ceny elektřiny,“ vysvětluje Jan Kameníček, zakladatel a šéf firmy Raylyst, která stejně jako SolSol distribuuje panely nejen na český trh.
S tím, jak na trzích elektřina během energetické krize dramaticky zdražila, chtěly všechny domácnosti solární elektrárny hned. Když se ale cena vrátila na normálnější hodnotu, zájem opět okamžitě opadl.
U firemních investorů poptávka po pozemní nebo i střešní fotovoltaice tak kolísavá není. Příprava trvá mnohem déle, a proto investoři reagují pomaleji. Momentálně jsou pro firmy vypsány dvě výzvy na fotovoltaiku, v obou případech jsou zamýšlené pro vlastní spotřebu, tedy zejména na střechu budov. Pro velké pozemní elektrárny s megawatty výkonu skončila poslední dotační výzva na konci roku 2022.
Oba aktuální programy momentálně nefungují. Firemní investoři zájem mají a připraveni jsou i solárníci. Několik měsíců už však musejí čekat na potřebná razítka.
První program se zaměřuje na firemní instalace fotovoltaiky do 50 kilowattů, které díky menší velikosti nepotřebují stavební povolení. Dotaci vypsanou ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO) vyřizuje Národní rozvojová banka (NRB), která kromě dotace uděluje i bezúročný úvěr. NRB začala přijímat žádosti poslední den v červenci, dodnes však neschválila ani jednu, přestože jich firmy podle Orsága poslaly vyšší stovky.
U finanční podpory elektromobilů, kterou měla NRB letos také na starosti, přitom bylo schvalování mnohem rychlejší. Do měsíce kladné stanovisko získalo více než 350 žadatelů. Během tří měsíců přijala NRB celkem 2361 žádostí o záruku a uzavřela 1772 smluv.
Podle NRB je ale vyřizování podpory pro fotovoltaiku složitější. „Značná část žádostí vyžaduje opravy a četná doplnění. Během jednoho dopoledne banka obdržela celkem čtyři žádosti a pouze jedna z nich měla alespoň základní požadovaný rozsah a správnost,“ podotýká mluvčí banky Klára Vaníčková.
Fotovoltaické projekty jsou podle Vaníčkové navíc značně odlišné. „Každý projekt je svým způsobem individuální. Vzhledem k tomu, že se jedná o úvěrový program financovaný z veřejných prostředků, má NRB kromě standardního posouzení úvěrového rizika a finančního zdraví klienta povinnost také důsledně ověřit, zda informace k projektu skutečně odpovídají podmínkám dotačního programu,“ dodává.
Národní rozvojová banka nicméně nepřímo připouští, že při změně přístupu by vyřizování mohlo být rychlejší. Podle Vaníčkové už s MPO připravuje rozšíření metodiky, aby proces čerpání úvěru byl co možná nejjednodušší. Schválení prvních úvěrů očekává v listopadu.
Podobně ochromená je výstavba další skupiny dotovaných fotovoltaických elektráren, a to o velikosti mezi deseti kilowatty a pěti megawatty. Tyto projekty sice nevyřizuje NRB, ale vzhledem k větší velikosti potřebují stavební povolení. A tím vzniká druhý problém. Kvůli nepodařené digitalizaci stavebního řízení úřady nestíhají nové projekty povolovat.
„Firmy, které nestihly podat žádost do konce června, aby ji stavební úřady mohly vyřizovat v původním systému, zatím takřka žádné kladné razítko nedostaly. Až na pár výjimek. A podle nejnovějších informací se to nezlepší ani v dalších měsících,“ upozorňuje Orság.
Výsledkem je podle Orsága prohlubování krize solárního sektoru a riziko pádu dalších desítek firem. Kvůli propadu trhu rezidenčních instalací už skončily stovky těch nejmenších firem a živnostníků.
„Zbylé firmy byly dostatečně velké na to, aby se mohly transformovat z rezidenčního do sofistikovanějšího komerčního sektoru, což nebylo vůbec jednoduché. Dnes je však kvůli státem špatně nastavenému prostředí jisté, že to některým nepomůže a že z trhu zmizí i část těchto větších firem,“ varuje.
Portál Refsite sestavil seznam rizikových solárních firem, na němž je dnes 456 společností. Z toho 224 firem je momentálně v insolvenci a dalších sto firem je evidováno jako nespolehlivý plátce daně. Podle Orsága jsou přitom tato zveřejněná čísla jen špičkou ledovce. Velká část firem podle něj nyní přežívá jen díky svým rezervám.
„Pokud se povolování instalací nerozjede, problémy s financováním se brzy mohou týkat většiny středně velkých firem. Neznamená to nutně jejich krach, ale mohou vypořádat své závazky a ukončit svou činnost. To se týká i firem z největší dvacítky,“ varuje Orság.
