„Je to krátkozrakost Západu. Řada technologií se přestěhovala do Asie. Bojím se, že jednoho dne, kdyby se Čína rozhodla nám škodit, tak to bude fatální,“ říká podnikatel, mecenáš a spolumajitel skupiny firem Jablotron Dalibor Dědek v pořadu FLOW. Proto je také zastáncem toho, že si firma na alarmy a chytré systémy udržela výrobu v České republice.
Výroba v Česku jim pomáhá z dlouhodobého hlediska i přesto, že je dražší, než kdyby celou produkci přesunuli do Číny. „Posouvá nás to dopředu,“ vysvětluje Dědek. Mezi Evropou a Čínou je jistá komunikační bariéra, která brzdí vývoj lepších produktů. „Přestěhování výroby do Asie se Evropě jednou vymstí,“ varuje ve FLOW.
Vyvinutá blondýna rozmluvila vězně
Dědek se v rozhovoru rozpovídal i o výzkumu na vězních, který firma Jablotron provedla v zájmu vylepšení svých produktů na zabezpečení domů. „Najala se na to vyvinutá blondýna, která dokázala přimět ty chlapy, aby se skutečně otevřeli,“ líčí Dědek. Nejvíce ho překvapilo, do jaké míry využívají zločinci moderní technologie, jako je například Facebook, aby zjistili, zda je obyvatel domu zrovna na dovolené.
„Změnil se nám pohled na to, jak dochází k vloupání do domů,“ přibližuje Dědek. Okna zloději překonají za pár sekund. Důležitější je prý hlídání pláště domu.
Osoba Mádla byla pro mě problém
Dědek byl jedním z miliardářů, který financoval snímek Jiřího Mádla Vlny, který je nominovaný na Oscara. Původně podle svých slov přitom moc nevěřil režiséru Jiřímu Mádlovi, jeho osoba pro něj byla velkým problémem. Ale výsledek ho prý nadchl.
„Měl jsem nejdřív pochybnosti, Jiřího Mádla jsem měl totiž ve škatulce Snowboarďáci a Rafťáci. Ale nakonec jsem se nechal přesvědčit a s výsledkem jsem spokojený. Film jsem viděl už třikrát a líbí se mi pořád,“ vysvětlil Dědek, který se angažuje aktivně i v pomoci Ukrajině od počátku ruské invaze z února 2022.
„Je to už klišé, ale kdyby Ukrajinci Rusy nezastavili, tak půjdou dál. A naši spojenci by to začali řešit až ve chvíli, kdy by byli někde u Norimberku,“ řekl Dědek, který je zakladatelem a předsedou správní rady Nadačního fondu pro Ukrajinu, která stojí za iniciativou Dárek pro Putina. Za dobu existence iniciativa shromáždila na podporu Ukrajiny téměř 900 milionů korun a přispělo už přes 300 tisíc dárců. Její nejambicióznější projekt, sbírka na helikoptéru Čestmír za 105 milionů korun, se však zatím zadrhl. Za deset měsíců se zatím vybrala jen necelá polovina.
Jak ochotně lidé přispívají Ukrajině nyní? A s jakými reakcemi se setkal, když ve svém byznysu po ruské invazi na Ukrajinu z února 2022 zcela odstřihl ruské a běloruské trhy? Jak se ve svém byznysu vyrovnal s nedostatkem čipů, stabilizovala se už situace?
Vše jsme probrali ve videorozhovoru FLOW na webu e15.cz.
