Česká národní banka v červnu pokračovala ve snižování úrokových sazeb o půl procentního bodu, pro srpnové zasedání již ale naznačuje zmírnění tempa uvolňování měnové politiky. Rozsah červnového snížení byl stejný jako na předchozích třech zasedáních a pomohl repo sazbě na současných 4,75 procenta.
Podobně jako v předchozích čtvrtletích byl pokles úrokových sazeb pomalejší, než doporučovala prognóza ČNB. Podle té se měla repo sazba ve druhém letošním čtvrtletí pohybovat v průměru na 5,1 procenta, ve skutečnosti však činila 5,4 procenta. K přísnějším měnovým podmínkám přispěl rovněž kurz koruny vůči euru, jehož průměrná úroveň byla ve druhém čtvrtletí oproti prognóze ČNB o 0,8 procenta silnější.
Slabší byl navíc i růst ekonomiky. Ten měl podle centrální banky v prvním letošním čtvrtletí dosáhnout 0,4 procenta mezičtvrtletně a v tom druhém zrychlit na 0,7 procenta, nakonec to však bylo pouze 0,2 a 0,3 procenta. Průměrná meziroční inflace byla sice ve druhém čtvrtletí vyšší, když činila 2,6 procenta oproti 2,4 procenta v prognóze ČNB, šlo ale primárně o vliv dražších potravin a částečně také vyšších regulovaných cen.
Pro měnovou politiku důležitá jádrová inflace skončila naopak pod prognózou ČNB. Odchylka se přitom v průběhu čtvrtletí zvyšovala, když v červnu meziroční jádrová inflace výrazně klesla na 2,2 procenta, zatímco centrální banka čekala 2,6 procenta. Jedinou proměnnou působící ve srovnání s květnovou prognózou ČNB v proinflačním směru tak byl v podstatě jen rychlejší růst nominálních mezd.
Od srpna s kolegy v Komerční bance očekáváme zpomalení tempa snižování úrokových sazeb na čtvrt procentního bodu na každém letošním zasedání a na konci roku by tak repo sazba měla klesnout na 3,75 procenta. Naše očekávání srpnového snížení sazeb o čtvrt procentního bodu je z velké části založeno na vyjádřeních centrálních bankéřů, z nichž někteří další snížení sazeb o půl procentního bodu označili za nepravděpodobné, a to i se znalostí posledních inflačních dat. Bankovní rada podle nedávných výroků svých členů nechce příznivý vývoj inflace v posledních měsících přeceňovat.
To zapadá do dlouhodobě jestřábího charakteru komunikace bankovní rady, která říká, že chce sazby držet výše po delší dobu. V argumentaci přitom centrální bankéři zmiňují zejména rizika spojená se stále vysokým meziročním růstem cen služeb, a stejně tak s vývojem mezd a kurzu koruny.
Pravděpodobnost toho, že úrokové sazby v srpnu nakonec klesnou opět o půl procentního bodu, je ale podle nás téměř shodně vysoká jako v případě námi očekávaného snížení o čtvrt procentního bodu. Makroekonomická data totiž hrají silně ve prospěch dalšího výraznějšího snížení úrokových sazeb. S tím však v našem základním scénáři nepočítáme, a proto očekáváme, že nadále nadměrně utažená měnová politika zbrzdí oživení ekonomiky a nakonec povede k poklesu inflace pod dvě procenta. Pokud jde o vzdálenější vývoj, tak vyjádření bankovní rady stále naznačují, že repo sazba na konci letošního roku bude kolem čtyř procent. To by bylo zhruba v souladu s naším odhadem ve výši 3,75 procenta.
Autor je ekonom Komerční banky
