Dosud přitom platí, že pokud člověk vyzradí protistraně své přístupové údaje do bankovnictví, údaje o kartě či PIN, banka odpovědnost za jeho případnou ztrátu nemá. Peníze, o které lidé skrze různé podvodné praktiky přicházejí, přitom nejsou žádné drobné – a jejich objem stále roste.
Podle zatím posledních údajů České bankovní asociace přišli během prvních devíti měsíců letošního roku klienti tuzemských bank už o celou miliardu. Celkový počet napadených klientů se za uvedenou dobu vyškrábal na bezmála padesát tisíc.
Podvodům už předcházíme
Bankovním domům sice podvodné hovory, zprávy a další praktiky dělají vrásky, aktivně se je snaží odchytávat a také se věnují prevenci. Novinka jim ale přijde příliš tvrdá a jednostranná. Na půdě České bankovní asociace proto vznikla pracovní skupina, která pracuje na připomínkách k návrhu. Navrhuje například, aby se povinnost kompenzovat ukradené prostředky nevztahovala na banky, které už mají řešení, jímž je možné ověřit, zda je telefonát podvodný, či nikoli.
„Spořitelna už to řeší, v našem bankovnictví je možné si nechat vygenerovat PIN, který musí potvrdit protistrana. Člověk, jemuž někdo zavolá a představí se jako náš bankéř, po něm může chtít, aby mu sdělil PIN, který by měli oba vidět. Pokud to nedokáže, může to být impuls, že jde o podvod,“ vysvětlil pro MF DNES Petr Michalík, expert na online bankovnictví z České spořitelny, který zmíněnou pracovní skupinu vede. Novinky by podle Michalíka mohli podvodníci dokonce začít zneužívat. Stačilo by, aby podvod dobře fingovali a od bank následně mohou účtovat nemalé částky.
„Ve výsledku to bude mnohem víc práce pro bezpečnostní a právní oddělení bank. Budou si muset vytvářet rozsáhlejší audity, které jsou už nyní masivní,“ dodává. Podle něj by i klesla ostražitost samotných klientů vůči těmto podvodným praktikám, protože by zkrátka věděli, že jim banka peníze bude muset vrátit.
Michalík také upozornil, že pokud by návrh v aktuální podobě prošel, dal by pravděpodobně vzniknout táhlým soudním sporům. „Ty by byly velmi složité. Jen odůvodnění, zda podvod skutečně byl manipulativní, bude těžké,“ vysvětluje odborník. Zároveň jako překvapivé hodnotí, že se návrh omezuje pouze na podvody skrze telefonní hovory, tedy takzvaný vishing. „Dovedu si představit, že toto ještě někdo bude připomínkovat,“ předpokládá.
Jasno zdaleka není
Podoba nařízení ještě zdaleka není finální. „Zároveň nic nezaručuje, že na naše připomínky bude brán ohled. Každopádně to zkoušíme prosadit,“ dodává Michalík.
Že by návrh nakonec evropští zákonodárci smetli pod stůl zcela, ale s největší pravděpodobností nehrozí. „Podle mého v nějaké podobě kompenzace bank obelhaným klientům nastane. Spousta podvodů funguje podle stejné šablony a při použití moderních technologií lze podvody včas odhalit a tím zachránit finance klientů,“ myslí si Matěj Novák, šéf platební společnosti EasyChange Group. Dodává, že by v první řadě měl být ostražitý klient a nikomu cizímu přístupy nevydávat.
„V tomto případě mi přijde až nesmyslné, aby banky cokoliv kompenzovaly. Naopak nějakou kompenzaci si dokážu představit v případech ať už falešných prodejních inzerátů či různých platebních metod a z toho vyplývající kumulace drobných plateb na jednom bankovním účtu útočníka,“ myslí si Novák. Vysvětluje, že v takovém případě může banka toto chování odhalit a včas takový účet zablokovat. „Pokud by to neudělala, mohla by pak přijít na řadu nějaká kompenzace,“ dodává.
Ohledně finální podoby směrnice aktuálně probíhají jednání, která by mohla skončit v polovině příštího roku. V červnu ale přijdou volby do Evropského parlamentu, které by s návrhem ještě mohly zamíchat. „Pokud se podaří dokončit jednání v příštím roce a směrnice s nařízením se uzavře, za osmnáct měsíců bychom měli mít změnu zavedenou. Pokud by se tak stalo příští rok, což je optimistický odhad kvůli volbám do europarlamentu, realizace vychází na rok 2027,“ uzavírá Petr Michalík z České spořitelny.
