Ročně se u nás elektrickým proudem vysokého či nízkého napětí zraní kolem čtyř set lidí, zhruba 170 z těchto úrazů připadá na děti a mládež. A takových úrazů bude s elektrifikací domácností přibývat.
Jak upozorňuje Pavel Čada, místopředseda představenstva energetické distribuční společnosti EG.D, úrazů způsobených elektrickým proudem bude s tím, jak roste využití elektrických zařízení a nabíjecích baterií v domácnostech, narůstat. Opatrnost je proto namístě.
„V domácnostech i jinde roste počet elektrických zařízení, rozvíjí se elektromobilita, připojujeme stále více solárních systémů včetně baterií, zkrátka lidé se v důsledku energetické tranzice a decentralizace energetiky setkávají s elektřinou stále častěji,“ říká Pavel Čada.
Pro elektřinu podle něj ale platí stejné přísloví, jako pro oheň. Totiž, že je dobrý sluha, ale špatný pán.
„Elektřinu lidé berou jako automatickou součást svých životů, ale málokdy si uvědomují, jak může být setkání s ní nebezpečné,“ upozorňuje a odkazuje na zdravotní statistiky, podle nichž patří úrazy po zásahu elektrickým proudem k těm nejvážnějším a s vysokou mírou úmrtnosti.
Zranění způsobená elektrickým proudem patří k těm nejvážnějším
Nedochází při nich „jenom“ k poranění a popálení kůže, jak by se mohlo na první pohled zdát. Elektřina totiž prostupuje i dovnitř těla, kde vážně poškozuje vnitřní orgány, jako jsou srdce, ledviny a játra.
„Zranění způsobená elektrickým proudem jsou často spojována i s dalšími traumaty, například zlomeninami po pádu. Následky takových poranění bývají pak celoživotní,“ potvrzuje vážné dopady poranění elektrickým proudem přednosta Kliniky popáleninové medicíny Fakultní nemocnice Královské Vinohrady doc. Robert Zajíček.
Ke snížení počtu těchto úrazů podle něj dojde i tím, že veřejnost pochopí fungování fyzikálních jevů a to, jak elektrický proud účinkuje na lidský organismus. S tím souhlasí Pavel Čada. I podle něj se stávají úrazy elektrickým proudem často kvůli neopatrnosti nebo neznalosti toho, jak funguje elektrické napětí. Za mnohými zraněními konkrétně v jejich společnosti stálo porušování bezpečnostních pravidel. Její technici ročně provedou více než 30 tisíc servisních úkonů pod napětím. K úrazům při správě sítě pak podle něj dochází nejčastěji právě v důsledku nedodržení předpisů či z nepozornosti.
Jak má vypadat finanční rezerva
Léčba takových úrazů trvá měsíce i roky a často s trvalými následky. Lidé se pak kvůli náročné a dlouhodobé léčbě dostávají i do finanční tísně nebo musí s ohledem na následky úrazu změnit zaměstnání, často s nižším výdělkem. Což přináší mnohým domácnostem vedle náročné léčby další starosti.
„První týdny a u některých i měsíce pomůže výpadek příjmu kvůli poúrazové léčbě vykrýt finanční rezerva, kterou si dnes většina lidí trvale udržuje na běžném, ideálně pak spořicím účtu, kde se peníze i úročí,“ říká k tématu finanční poradce skupiny Partners David Kučera.
Podle něj by měly domácnosti na těchto úsporách, respektive účtech udržovat prostředky v objemu minimálně trojnásobku měsíčních výdajů, nejlépe pak jejich šestinásobku. V případě výpadku příjmu pomohou tyto peníze ihned pokrýt pravidelné výdaje, a to obvykle v kombinaci s podporou od státu ve formě nemocenské dávky.
„Finanční jistotu pro případný dlouhodobý výpadek příjmu, jako jsou například i poúrazová léčba a rehabilitace, pak ale poskytuje jednoznačně životní pojištění, které navíc kompenzuje i trvalé následky úrazu,“ upozorňuje Kučera.
To znamená, že pojistné plnění z něj dorovnává společně s nemocenskou dávkou a finanční rezervou potřebnou výši příjmu, ale i případné zhoršené postavení na pracovním trhu v důsledku trvalých následků po úrazu. S čímž se obvykle spojuje i nižší výdělek. V této souvislosti odkazuje Kučera na nedávné výsledky průzkumu České asociace pojišťoven (ČAP), podle kterých se alespoň s částečným výpadkem příjmu vlivem nečekané situace, jako je úraz a nemoc, setkala více než třetina dospělých. A zhruba tři čtvrtiny respondentů uvedly, že nemají dostatečnou finanční rezervu.
Text byl připraven ve spolupráci s poradenskou společností Partners.
