To byla i fenka Bageta, o níž je řeč. „Musela být v límci nonstop. V něm se pejsek pořádně nenapije, nenají, špatně se v něm pohybuje a být v něm pořád navlečený je pro něj strašné. Zároveň tento plastový trychtýř pohlcuje a zkresluje všechny zvuky, takže bojácnější psi jenom ustrašeně leží a nehýbou se. A podobný pohled byl i na malou Bagetu. Asi by raději umřela, než by límec nosila,“ vzpomíná Linda Rey z plzeňské společnosti VETlímce. Bagetka, fenka bostonského teriéra, patří její kamarádce Veronice.

Velká snaha jí pomoci byla impulzem k jednoduchému nápadu. Ušít límec z měkkého poddajného materiálu by nemuselo být tak složité. Trochu přemýšlení nad materiálem a způsobem upínání už nemohlo rychlou realizaci zastavit. „Bylo to úžasné. Jakmile Bagetka nový měkký límec dostala, okamžitě si na něj lehla jako na polštářek a začala opět normálně fungovat. Vrátila se jí chuť do života,“ usmívá se ještě dnes Veronika, která se už nápadu nevzdala a pustila se společně se svými kamarádkami do výroby měkkých límců pro další psy.

Své služby nabízí domácím mazlíčkům i psí hotel:

Zkoušely různé materiály, vymýšlely varianty a důležité míry pro výrobu límců pro různé rasy psů a jejich zranění. Zpočátku byla zvoleným materiálem bavlna, později dámy našly lepší řešení. Takzvaná kočárkovina se v praxi osvědčila nejlépe, je trvanlivá, omyvatelná a odolná vůči vodě. A zároveň poddajná, takže když si pes lehne, přizpůsobí se, aby si pes udělal pohodlí, ale pak se límec zase narovná do původního tvaru. I zapínání získalo časem několik variant. Nejčastěji je na karabinku nebo suchý zip. „Ale pro chytré psy děláme i bez zapínání, protože třeba taková border kolie je šikovná a dokáže rozebrat veškeré patenty. Takže jsme musely vymyslet i límce, které se přetahují přes hlavu,“ říká Linda Rey.

Těžší poté bylo přesvědčit veterináře, kteří límce zraněným a nemocným psům předepisují. Dlouho pro ně byla jediným možným řešením plastová varianta. „Zpočátku mezi nimi panovala nedůvěra a musely jsme je přesvědčovat, aby dopřáli těm pejskům větší pohodlí. Teď už se dají naše límce na některých veterinách zakoupit. A nejen pro psy, doporučují je například i kočkám,“ doplňuje Linda.

Ušít speciální límec trvá zhruba dvě hodiny:

Zdroj: se svolením Lindy Rey

Dnes mají v nabídce třináct standardních velikostí, od límců pro čivavy až po dogy. „Můžeme vyrobit i individuální rozměry a ne jen typizované, máme dokonce i svůj vzorník látky. Zákazník jen vyplní v objednávce tři základní míry psa a to, co jej trápí, a já se pustím do šití. Mám už zkušenosti a průměrně mi trvá ušít takový límec dvě hodiny, záleží ovšem na velikosti. Šiju je doma ve své dílně na normálním šicím stroji,“ vysvětluje švadlena Kateřina Maxová.

Zákazníci někdy mívají i zvláštní požadavky. „Zrovna nedávno jsme řešily s jedněmi majiteli, že by potřebovali pro svého pejska černý límec, protože prý má bílé tělo a černou hlavu. Chtěli prostě, aby mu slušel,“ usmívá se Linda.

To byla i fenka Bageta, o níž je řeč. „Musela být v límci nonstop. V něm se pejsek pořádně nenapije, nenají, špatně se v něm pohybuje a být v něm pořád navlečený je pro něj strašné. Zároveň tento plastový trychtýř pohlcuje a zkresluje všechny zvuky, takže bojácnější psi jenom ustrašeně leží a nehýbou se. A podobný pohled byl i na malou Bagetu. Asi by raději umřela, než by límec nosila,“ vzpomíná Linda Rey z plzeňské společnosti VETlímce. Bagetka, fenka bostonského teriéra, patří její kamarádce Veronice.

Velká snaha jí pomoci byla impulzem k jednoduchému nápadu. Ušít límec z měkkého poddajného materiálu by nemuselo být tak složité. Trochu přemýšlení nad materiálem a způsobem upínání už nemohlo rychlou realizaci zastavit. „Bylo to úžasné. Jakmile Bagetka nový měkký límec dostala, okamžitě si na něj lehla jako na polštářek a začala opět normálně fungovat. Vrátila se jí chuť do života,“ usmívá se ještě dnes Veronika, která se už nápadu nevzdala a pustila se společně se svými kamarádkami do výroby měkkých límců pro další psy.

Své služby nabízí domácím mazlíčkům i psí hotel:

Zkoušely různé materiály, vymýšlely varianty a důležité míry pro výrobu límců pro různé rasy psů a jejich zranění. Zpočátku byla zvoleným materiálem bavlna, později dámy našly lepší řešení. Takzvaná kočárkovina se v praxi osvědčila nejlépe, je trvanlivá, omyvatelná a odolná vůči vodě. A zároveň poddajná, takže když si pes lehne, přizpůsobí se, aby si pes udělal pohodlí, ale pak se límec zase narovná do původního tvaru. I zapínání získalo časem několik variant. Nejčastěji je na karabinku nebo suchý zip. „Ale pro chytré psy děláme i bez zapínání, protože třeba taková border kolie je šikovná a dokáže rozebrat veškeré patenty. Takže jsme musely vymyslet i límce, které se přetahují přes hlavu,“ říká Linda Rey.

Těžší poté bylo přesvědčit veterináře, kteří límce zraněným a nemocným psům předepisují. Dlouho pro ně byla jediným možným řešením plastová varianta. „Zpočátku mezi nimi panovala nedůvěra a musely jsme je přesvědčovat, aby dopřáli těm pejskům větší pohodlí. Teď už se dají naše límce na některých veterinách zakoupit. A nejen pro psy, doporučují je například i kočkám,“ doplňuje Linda.

Ušít speciální límec trvá zhruba dvě hodiny:

Zdroj: se svolením Lindy Rey

Dnes mají v nabídce třináct standardních velikostí, od límců pro čivavy až po dogy. „Můžeme vyrobit i individuální rozměry a ne jen typizované, máme dokonce i svůj vzorník látky. Zákazník jen vyplní v objednávce tři základní míry psa a to, co jej trápí, a já se pustím do šití. Mám už zkušenosti a průměrně mi trvá ušít takový límec dvě hodiny, záleží ovšem na velikosti. Šiju je doma ve své dílně na normálním šicím stroji,“ vysvětluje švadlena Kateřina Maxová.

Zákazníci někdy mívají i zvláštní požadavky. „Zrovna nedávno jsme řešily s jedněmi majiteli, že by potřebovali pro svého pejska černý límec, protože prý má bílé tělo a černou hlavu. Chtěli prostě, aby mu slušel,“ usmívá se Linda.