Neděle, 13 října, 2024
Google search engine
DomůEkonomikaPlaty politiků vláda zvyšovat nemusí, soud to nežádá. Stát by ušetřil desítky...

Platy politiků vláda zvyšovat nemusí, soud to nežádá. Stát by ušetřil desítky milionů

728x90

Platy vrcholných politiků, soudců a žalobců mohou od ledna vzrůst o téměř 14 procent. Například měsíční hrubý příjem premiéra by vůbec poprvé přesáhl 300 tisíc korun, ministrů a také šéfů obou komor parlamentu pak 200 tisíc. Předpokládá to návrh zákona ministerstva práce a sociálních věcí. Rezort financí i někteří členové vlády připouštějí, že platy politiků by mohly zůstat na stávající úrovni.

Opatření si má podle důvodové zprávy k předloze jen příští rok vyžádat zhruba o jednu miliardu korun více ve srovnání s letoškem. Z toho by 813 milionů spolklo navýšení platů soudů. Přilepšení státním zástupcům by stálo 109 milionů, u vrcholných politiků včetně prezidenta by si vyžádalo 31 milionů.

Peníze už jsou zahrnuty v návrhu státního rozpočtu na příští rok. Kabinet tak reagoval na květnový verdikt Ústavního soudu (ÚS), podle něhož snížení platů soudců odporuje ústavnímu pořádku. Nález se ale zabývá pouze soudci, růstem platů jiných činitelů se nezabývá.

„Rozpočet byl sestavován s ohledem na rozhodnutí Ústavního soudu a muselo se v něm tedy počítat se všemi variantami. Pokud ale u platů politiků dojde k změnám, prostředky budou ušetřeny,“ uvedla mluvčí ministerstva financí Gabriela Krušinová.

Také rezort práce připouští, že vláda, Poslanecká sněmovna či Senát mohou novelu zákona změnit. Podle ministerstva byla úprava nutná, protože ÚS zrušil zákonný koeficient pro výpočet platů takzvaných představitelů státní moci.

Letos příjmy politiků zůstaly vzhledem k úpravám v konsolidačním balíčku na loňské úrovni, v roce 2021 a 2022 byly zcela zmrazeny. Do budoucna se navíc počítalo s automatickým navyšováním těchto platů bez politického vlivu, a to ve vazbě na vývoj průměrné mzdy. Tento princip ale rozhodnutí Ústavního soudu narušilo, argumentuje rezort práce.

„Jasně jsme řekli, že chceme růst platů vrcholných politiků snižovat a proto jsme přišli s konkrétními kroky. Související změna ale byla ze strany soudců, kterých se také týkala, napadena. Nejdříve před obecným soudem, později před Ústavním soudem, jehož rozhodnutí nyní musíme respektovat,“ řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Bez úprav paragrafů by podle něj nebylo možné soudcům, státním zástupcům a vrcholným politikům vypočítat platy na příští rok.

O novém nastavení chce Jurečka jednat i s opozicí, která zvýšení odměňování politiků kritizuje. „Něco jiného veřejně říkají někteří představitelé opozice a něco úplně jiného říkají opoziční poslanci v kuloárech,“ podotkl s poukazem.

Další členové vlády se vyjadřují spíše obecně. Například ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) by považoval za nejlepší nastavit automatický mechanismus, který by zabránil tomu, aby si politici rozhodovali o svých platech sami.

Ústavní právník Ondřej Preuss potvrdil, že z nálezu Ústavního soudu nijak nevyplývá, že by spolu s růstem platů soudců musely stoupat i platy politiků. Na druhé straně chápe argument, že by bylo nespravedlivé, kdyby byly chráněni jen soudci. „Určitě je možné udělat speciální úpravu, která zamezí navýšení platů u jiných činitelů než soudců, nebo toto navýšení zmírnit,“ míní.

Pokud bude předloha přijata, plat řadového poslance stoupne o 14 000 korun na 116 400 korun. Plat prezidenta by mohl činit 388 tisíc korun, o 46 800 korun víc než teď. Předsedové obou parlamentních komor a premiér by podle výpočtu z nyní aktuálních údajů pobírali 312 500 korun, místopředsedové sněmovny a Senátu a ministři 222 tisíc. Nárůst by činil 37 600 korun a 26 700 korun.

Odměna vicepremiérů by se zvýšila o 32 400 korun na 268 400 korun a šéfů parlamentních výborů, komisí a delegací o 19 700 korun na 163 800 korun. Místopředsedové senátních a sněmovních výborů a předsedové podvýborů by si mohli polepšit o 16 800 korun na 140 100 korun.

V rámci konsolidačního balíčku ale měly platy ústavních činitelů růst výrazně pomaleji. Koalice se před rokem shodla, že pro letošek sníží platovou základnu na 94 procent její původní výše. Základní hrubý výdělek poslance nebo ministra vzrostl tak jen o sto korun. U premiéra a šéfů obou parlamentních komor se poté jednalo o tři sta korun. Na snížení růstu se v minulém roce shodli poslanci všech koaličních stran.

RELATED ARTICLES
- Advertisment -
Google search engine

Populární články

BLOG

Platy politiků vláda zvyšovat nemusí, soud to nežádá. Stát by ušetřil desítky milionů

728x90

Platy vrcholných politiků, soudců a žalobců mohou od ledna vzrůst o téměř 14 procent. Například měsíční hrubý příjem premiéra by vůbec poprvé přesáhl 300 tisíc korun, ministrů a také šéfů obou komor parlamentu pak 200 tisíc. Předpokládá to návrh zákona ministerstva práce a sociálních věcí. Rezort financí i někteří členové vlády připouštějí, že platy politiků by mohly zůstat na stávající úrovni.

Opatření si má podle důvodové zprávy k předloze jen příští rok vyžádat zhruba o jednu miliardu korun více ve srovnání s letoškem. Z toho by 813 milionů spolklo navýšení platů soudů. Přilepšení státním zástupcům by stálo 109 milionů, u vrcholných politiků včetně prezidenta by si vyžádalo 31 milionů.

Peníze už jsou zahrnuty v návrhu státního rozpočtu na příští rok. Kabinet tak reagoval na květnový verdikt Ústavního soudu (ÚS), podle něhož snížení platů soudců odporuje ústavnímu pořádku. Nález se ale zabývá pouze soudci, růstem platů jiných činitelů se nezabývá.

„Rozpočet byl sestavován s ohledem na rozhodnutí Ústavního soudu a muselo se v něm tedy počítat se všemi variantami. Pokud ale u platů politiků dojde k změnám, prostředky budou ušetřeny,“ uvedla mluvčí ministerstva financí Gabriela Krušinová.

Také rezort práce připouští, že vláda, Poslanecká sněmovna či Senát mohou novelu zákona změnit. Podle ministerstva byla úprava nutná, protože ÚS zrušil zákonný koeficient pro výpočet platů takzvaných představitelů státní moci.

Letos příjmy politiků zůstaly vzhledem k úpravám v konsolidačním balíčku na loňské úrovni, v roce 2021 a 2022 byly zcela zmrazeny. Do budoucna se navíc počítalo s automatickým navyšováním těchto platů bez politického vlivu, a to ve vazbě na vývoj průměrné mzdy. Tento princip ale rozhodnutí Ústavního soudu narušilo, argumentuje rezort práce.

„Jasně jsme řekli, že chceme růst platů vrcholných politiků snižovat a proto jsme přišli s konkrétními kroky. Související změna ale byla ze strany soudců, kterých se také týkala, napadena. Nejdříve před obecným soudem, později před Ústavním soudem, jehož rozhodnutí nyní musíme respektovat,“ řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Bez úprav paragrafů by podle něj nebylo možné soudcům, státním zástupcům a vrcholným politikům vypočítat platy na příští rok.

O novém nastavení chce Jurečka jednat i s opozicí, která zvýšení odměňování politiků kritizuje. „Něco jiného veřejně říkají někteří představitelé opozice a něco úplně jiného říkají opoziční poslanci v kuloárech,“ podotkl s poukazem.

Další členové vlády se vyjadřují spíše obecně. Například ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) by považoval za nejlepší nastavit automatický mechanismus, který by zabránil tomu, aby si politici rozhodovali o svých platech sami.

Ústavní právník Ondřej Preuss potvrdil, že z nálezu Ústavního soudu nijak nevyplývá, že by spolu s růstem platů soudců musely stoupat i platy politiků. Na druhé straně chápe argument, že by bylo nespravedlivé, kdyby byly chráněni jen soudci. „Určitě je možné udělat speciální úpravu, která zamezí navýšení platů u jiných činitelů než soudců, nebo toto navýšení zmírnit,“ míní.

Pokud bude předloha přijata, plat řadového poslance stoupne o 14 000 korun na 116 400 korun. Plat prezidenta by mohl činit 388 tisíc korun, o 46 800 korun víc než teď. Předsedové obou parlamentních komor a premiér by podle výpočtu z nyní aktuálních údajů pobírali 312 500 korun, místopředsedové sněmovny a Senátu a ministři 222 tisíc. Nárůst by činil 37 600 korun a 26 700 korun.

Odměna vicepremiérů by se zvýšila o 32 400 korun na 268 400 korun a šéfů parlamentních výborů, komisí a delegací o 19 700 korun na 163 800 korun. Místopředsedové senátních a sněmovních výborů a předsedové podvýborů by si mohli polepšit o 16 800 korun na 140 100 korun.

V rámci konsolidačního balíčku ale měly platy ústavních činitelů růst výrazně pomaleji. Koalice se před rokem shodla, že pro letošek sníží platovou základnu na 94 procent její původní výše. Základní hrubý výdělek poslance nebo ministra vzrostl tak jen o sto korun. U premiéra a šéfů obou parlamentních komor se poté jednalo o tři sta korun. Na snížení růstu se v minulém roce shodli poslanci všech koaličních stran.

RELATED ARTICLES