Dva volební propadáky za sebou, tenčící se stranické finance a nepovedená digitalizace stavebního řízení. Důvody rezignace šéfa České pirátské strany Ivana Bartoše i celého pirátského předsednictva se zdají být jasné. Jenže je otázka, kde původně protestní uskupení vezme jiného výrazného lídra a jestli je záchrana partaje ještě možná. Její případný odchod z vlády Petra Fialy by koaliční většinu v parlamentu neohrozil. Piráti by ale mohli přijít o věrohodnost. Premiér se s Bartošem sejde v úterý, proberou i kritizované stavební řízení.
„Piráti začínají bojovat o holou existenci. Problém je, že nemají profilované osobnosti. Pirátská bárka je zdecimovaná a vůbec nevím, kde by teď měli brát personální posily,“ míní Ladislav Mrklas z pražské Vysoké školy CEVRO.
Straně chybí výrazné tváře
I další odborníci jsou přesvědčení, že důvodem drtivé porážky pirátů v krajských volbách byl nedostatek osobností. „Piráti už jen těží ze své značky. V opozici by získali možná dvě, tři procenta hlasů,“ odhaduje Jakub Lysek z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.
Odchodem z vlády by se ale formace před sněmovními volbami v příštím roce mohla od Fialova kabinetu distancovat. Vládu by to přitom nepoložilo. V dolní komoře parlamentu by ztratila jen čtyři hlasy ze současných 108 a nadále by měla většinu. „Pro piráty by bylo výhodné přejít do opozice. Zároveň ale hrozí, že by přišli o věrohodnost,“ soudí politolog Daniel Kroupa.
Zcela zásadní byl však pro stranu Bartoš, jehož odchodem páchají piráti podle expertů sebevraždu. Svědčí o tom například předvolební výzva bývalého pirátského poslance Mikuláše Ferjenčíka: „Je to úplně jednoduché. Jestli chcete, aby pokračoval Ivan Bartoš, volte v krajských volbách piráty.“
Dopadlo to opačně. Strana dostala největší výprask z kandidujících subjektů, když z 99 krajských zastupitelů uhájila jen tři. Ztratila také svého jediného senátora Lukáše Wagenknechta.
„I když celostátní preference přisuzují pirátům solidní podporu, série jejich neúspěchů v posledních dvou volbách je pro mě osobně velkou ránou a zároveň zprávou, že je ve vedení strany potřeba nový vítr,“ zdůvodnil rezignaci Bartoš, který se podle svých slov do nadcházejícího souboje o předsedu strany nezapojí.
O případném odchodu z čela ministerstva pro místní rozvoj se Bartoš zatím nezmínil. „Nebudu předjímat vládní angažmá,“ uvedl a podotkl, že v rezortu má ještě mnoho rozdělané práce.
Lipavský, Hřib či Gregorová
Bartošovo rozhodnutí straníky zaskočilo, vyjadřují mu podporu. „Za 15 let práce, které přivedly stranu do sněmovny a Evropského parlamentu, si zaslouží doživotní respekt, i kdyby to někdy za těch posledních pár let trochu zaskřípalo,“ napsal bývalý europoslanec Mikuláš Peksa.
Zároveň se objevují jména možných Bartošových nástupců. Vedle ministra zahraničí Jana Lipavského je to exprimátor Prahy Zdeněk Hřib nebo europoslankyně Markéta Gregorová, která v lednových předsednických volbách proti Bartošovi už kandidovala. A výrazně zabodovala v červnových volbách do Evropského parlamentu, i když v nich strana propadla hluboko pod očekávání a získala právě jen mandát Gregorové.
„Nemyslím si, že jsem vhodný kandidát na předsedu,“ řekl Českému rozhlasu Lipavský. „V tuto chvíli se věnuji práci ministra zahraničních věcí. Navíc piráti potřebují osobnost, která je skutečně sjednotí. Vím, že takovou osobností nejsem,“ dodal.
Padají i jména hejtmana Plzeňského kraje Rudolfa Špotáka nebo lídryně pirátské kandidátky na Vysočině Hany Hajnové. Ta je ochotna se na vedení strany podílet. Záležet ale bude podle ní na tom, kdo se přihlásí o funkci po Bartošovi.
Gregorová zdůrazňuje další nutné kroky. „Budeme muset provést interní změny, vnitřní reformy,“ nastínila. Podle Lipavského jsou největšími problémy ultralevicoví členové a příznivci strany, zároveň by zrušil internetové fórum, kde se velmi často propírají nejrůznější interní záležitosti. I to se zřejmě negativně podepisuje na odlivu voličů, kteří podle politologů vyžadují jednotná a jasná stanoviska, nikoliv rozbroje.
Stranická kasa vysychá
Pirátská plachetnice má také stále menší finanční výtlak. Po debaklu v krajských volbách přijde o 250 tisíc korun ročně od státu za každého nezvoleného zastupitele. Vzhledem k tomu, že jich strana ztratila 96, vyschne jí pravidelný příspěvek na politickou činnost ve výši 24 milionů korun. Za tři udržené mandáty začne od příštího roku dostávat jen 750 tisíc.
Že to piráty začne bolet, dokládá jejich hospodaření. Třeba loni tvořily bonusy za zastupitele plnou třetinu jejich příjmů. Ztratili nárok i na 900 tisíc korun ročně za neobhájený senátní mandát.
Z minulých let má ale strana naspořené miliony korun. A byť se dvojblok Pirátů a STAN rozpadl, podle smlouvy z roku 2021 uzavřené před sněmovními volbami inkasují piráti další významné částky za poslance obou uskupení. Například loni to bylo 25 milionů. Jisté je ale mají už jen rok.
