Kyjev má plán na ukončení války s Ruskem, chce ho představit současnému americkému prezidentovi i jeho dvěma možným nástupcům po listopadových volbách. Na tiskové konferenci to v úterý večer uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který hovořil i o současné ukrajinské operaci v Kurské oblasti. Podle agentury Reuters Zelenskyj rovněž oznámil úspěšný test první balistické střely ukrajinské výroby.

Podle Zelenského je ofenziva ukrajinské armády v Kurské oblasti jeden z bodů mírového plánu. Jeho hlavním cílem je donutit Rusko k ukončení války. Válka s Ruskem skončí dialogem, ale Ukrajina musí zaujmout silnou pozici, řekl v úterý Zelenskyj na fóru nazvaném „Ukrajina 2024. Nezávislost“.

Zelenskyj už v roce 2022 představil desetibodový mírový plán. V polovině letošního června se pak ve Švýcarsku konal první mírový summit, kterého se zúčastnily desítky zahraničních představitelů, chybělo na něm však Rusko.

Ukrajinský prezident popřel zprávu médií, že vpád ukrajinských vojsk do Kurské oblasti zmařil jednání v Kataru o zastavení ruských útoků na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Deník The Washington Post dříve informoval, že Ukrajina a Rusko tento měsíc měly do Kataru vyslat své delegace, které měly jednat o dohodě, jež by zastavila útoky na energetickou infrastrukturu na obou stranách. Zelenskyj uvedl, že vyjednávání proběhla on-line.

VIDEO: Rusko přitvrdí, bude na nás útočit mnohem více, musíme být připraveni, říká Otakar Foltýn v pořadu FLOW

„Energie je velmi důležitá, ale ukončení války je rovněž důležité. Operace v Kurské oblasti je jednou z fází tohoto procesu,“ uvedl prezident s odkazem na vpád ukrajinských sil do ruské Kurské oblasti ze začátku srpna. Ukrajincům se zatím v rámci překvapivé operace podařilo ovládnout přes 1000 kilometrů čtverečních ruského území.

Podle Zelenského zahrnuje plán na ukončení války dodatečné diplomatické a ekonomické kroky, které donutí Rusko, aby ukončilo válku diplomatickou cestou. Zelenskyj se plánuje zúčastnit Valného shromáždění OSN, které se bude konat v září v New Yorku, a setkat se s americkým prezidentem Joem Bidenem. Tomu plán hodlá představit, stejně jako kandidátům na prezidenta USA za Demokratickou a Republikánskou stranu Kamale Harrisové a Donaldu Trumpovi.

Pokus donutit Rusko, aby stáhlo svoje jednotky, bude ale čelit překážkám, píše Bloomberg. „Jakákoliv kyjevská iniciativa se bude muset spoléhat na pokračují podporu západních spojenců. U těch je ale patrná rostoucí únava z války,“ upozorňuje Bloomberg.

Současný prezident Joe Biden a kandidátka za Demokratickou stranu Kamala Harrisová se zavázali podporovat Kyjev tak dlouho, jak to bude potřeba. Naproti tomu ale republikánský nominant Donald Trump opakovaně vzbuzuje pochybnosti o závazcích USA vůči NATO. V minulosti také řekl, že válku by ukončil ještě před svou případnou inaugurací.

Zelenskyj kromě toho uvedl, že Ukrajina úspěšně provedla test své první vlastní balistické střely. Podotkl, že žádné podrobnosti k ní zatím nemůže sdělit. Agentura Unian v této souvislosti cituje vojenské experty, kteří se domnívají, že mohl mít na mysli komplex Sapsan, známý též jako Hrim-2, který vyvíjí ukrajinský obranný průmysl. Podle Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) jde o systém, jenž má kombinovat prvky taktických balistických střel a vícehlavňového raketometu.

O víkendu ukrajinský prezident uvedl, že Ukrajina vyvinula a nasadila proti Rusku zbraň nazvanou Paljanycja, která má proudový pohon a podle médií jde o zbraň mezi střelou a dronem, která by mohla mít dolet až 700 kilometrů. Ukrajina si tak podle Kyjeva vyvinula zbraň dlouhého doletu, která jí umožní zasáhnout území hlouběji v Rusku, aniž by musela žádat své spojence o povolení použít jimi dodané střely.

Rusko prakticky denně podniká vzdušné útoky na Ukrajinu, která se jeho rozsáhlé agresi brání od února 2022. Ukrajinci vpád ruských vojsk do své země zčásti odrazili a některá svá území dobyli zpět. Rusové ale části ukrajinských regionů na východě a jihu země nadále okupují a boje pokračují. Na začátku srpna ukrajinská armáda pronikla do ruské Kurské oblasti a obsadila část ruského území.

Kyjev má plán na ukončení války s Ruskem, chce ho představit současnému americkému prezidentovi i jeho dvěma možným nástupcům po listopadových volbách. Na tiskové konferenci to v úterý večer uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který hovořil i o současné ukrajinské operaci v Kurské oblasti. Podle agentury Reuters Zelenskyj rovněž oznámil úspěšný test první balistické střely ukrajinské výroby.

Podle Zelenského je ofenziva ukrajinské armády v Kurské oblasti jeden z bodů mírového plánu. Jeho hlavním cílem je donutit Rusko k ukončení války. Válka s Ruskem skončí dialogem, ale Ukrajina musí zaujmout silnou pozici, řekl v úterý Zelenskyj na fóru nazvaném „Ukrajina 2024. Nezávislost“.

Zelenskyj už v roce 2022 představil desetibodový mírový plán. V polovině letošního června se pak ve Švýcarsku konal první mírový summit, kterého se zúčastnily desítky zahraničních představitelů, chybělo na něm však Rusko.

Ukrajinský prezident popřel zprávu médií, že vpád ukrajinských vojsk do Kurské oblasti zmařil jednání v Kataru o zastavení ruských útoků na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Deník The Washington Post dříve informoval, že Ukrajina a Rusko tento měsíc měly do Kataru vyslat své delegace, které měly jednat o dohodě, jež by zastavila útoky na energetickou infrastrukturu na obou stranách. Zelenskyj uvedl, že vyjednávání proběhla on-line.

VIDEO: Rusko přitvrdí, bude na nás útočit mnohem více, musíme být připraveni, říká Otakar Foltýn v pořadu FLOW

„Energie je velmi důležitá, ale ukončení války je rovněž důležité. Operace v Kurské oblasti je jednou z fází tohoto procesu,“ uvedl prezident s odkazem na vpád ukrajinských sil do ruské Kurské oblasti ze začátku srpna. Ukrajincům se zatím v rámci překvapivé operace podařilo ovládnout přes 1000 kilometrů čtverečních ruského území.

Podle Zelenského zahrnuje plán na ukončení války dodatečné diplomatické a ekonomické kroky, které donutí Rusko, aby ukončilo válku diplomatickou cestou. Zelenskyj se plánuje zúčastnit Valného shromáždění OSN, které se bude konat v září v New Yorku, a setkat se s americkým prezidentem Joem Bidenem. Tomu plán hodlá představit, stejně jako kandidátům na prezidenta USA za Demokratickou a Republikánskou stranu Kamale Harrisové a Donaldu Trumpovi.

Pokus donutit Rusko, aby stáhlo svoje jednotky, bude ale čelit překážkám, píše Bloomberg. „Jakákoliv kyjevská iniciativa se bude muset spoléhat na pokračují podporu západních spojenců. U těch je ale patrná rostoucí únava z války,“ upozorňuje Bloomberg.

Současný prezident Joe Biden a kandidátka za Demokratickou stranu Kamala Harrisová se zavázali podporovat Kyjev tak dlouho, jak to bude potřeba. Naproti tomu ale republikánský nominant Donald Trump opakovaně vzbuzuje pochybnosti o závazcích USA vůči NATO. V minulosti také řekl, že válku by ukončil ještě před svou případnou inaugurací.

Zelenskyj kromě toho uvedl, že Ukrajina úspěšně provedla test své první vlastní balistické střely. Podotkl, že žádné podrobnosti k ní zatím nemůže sdělit. Agentura Unian v této souvislosti cituje vojenské experty, kteří se domnívají, že mohl mít na mysli komplex Sapsan, známý též jako Hrim-2, který vyvíjí ukrajinský obranný průmysl. Podle Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) jde o systém, jenž má kombinovat prvky taktických balistických střel a vícehlavňového raketometu.

O víkendu ukrajinský prezident uvedl, že Ukrajina vyvinula a nasadila proti Rusku zbraň nazvanou Paljanycja, která má proudový pohon a podle médií jde o zbraň mezi střelou a dronem, která by mohla mít dolet až 700 kilometrů. Ukrajina si tak podle Kyjeva vyvinula zbraň dlouhého doletu, která jí umožní zasáhnout území hlouběji v Rusku, aniž by musela žádat své spojence o povolení použít jimi dodané střely.

Rusko prakticky denně podniká vzdušné útoky na Ukrajinu, která se jeho rozsáhlé agresi brání od února 2022. Ukrajinci vpád ruských vojsk do své země zčásti odrazili a některá svá území dobyli zpět. Rusové ale části ukrajinských regionů na východě a jihu země nadále okupují a boje pokračují. Na začátku srpna ukrajinská armáda pronikla do ruské Kurské oblasti a obsadila část ruského území.