Je to určitě sympaticky odvážné rozhodnutí. Vláda Petra Fialy jednomyslně schválila, že dva nové jaderné bloky jaderné elektrárny v Dukovanech postaví korejská firma KHNP. Porazila tak favorizovanou Électricité de France, za niž masivně lobboval i prezident Emmanuel Macron. A dlouho se předpokládalo, že právě francouzské jádro bude podobně jako americké stíhačky i politickou pojistkou.

Jenže vláda si nevybírala ve volném režimu, kdy by si například přímo v kontraktu objednala bloky u Francouzů, jako to udělali Poláci u Westinghousu. Šlo se normálním výběrovým řízením, vypsaném polostátní elektrárenskou společností ČEZ. A v ní Korejci podle slov premiéra Fialy předložili skoro ve všech parametrech lepší nabídku než Francouzi.

ČEZ je zároveň veřejně obchodovanou firmou, takže si podle zákona o obchodních korporacích musel i nejvýhodnější nabídku vybrat. Zabránit tomu mohla jen vláda, kdyby například druhého uchazeče kvůli pochybnostem o bezpečnosti dodávek nebo kvůli vládou dotovaným dodávkám vyřadila. To se nestalo.

Vítězí Korejci. ČEZ by měl teď začít připravovat smlouvu na dva bloky, která by měla být hotova příští rok. Je to bezpochyby největší investice v historii. Zatím ale není jasné, na kolik nakonec nové bloky vyjdou. Premiér i ministr průmyslu mluvili po rozhodnutí vlády o 200 miliardách korun za jeden blok. S tím, že je překvapilo, jak moc je to výhodné. Samotné KHNP ale v následné tiskové zprávě uvádí 220 miliard euro. Cenové detaily nabídky zatím nejsou známé. A právě v nich může být velké překvapení.

Premiér Petr Fiala říká, že výrobní cena elektřiny z nových korejských bloků v Dukovanech vyjde na 90 euro za MWh. To by bylo výrazně výhodnější než u jiných jaderných elektráren, které se nyní v Evropě dostavují. Například u britské elektrárny Hinkley Point C garantovala britská vláda přes contract for difference cenu 115 euro za MWh. A už teď je zřejmé, že bude výrazně vyšší.

Kabinet musí také odpovědět na další klíčové otázky. Především na to, kdo bude nové bloky stavět, provozovat a financovat? Bude to elektrárenská společnost ČEZ? To je velmi riskantní model. Dá se očekávat, že investici velmi rychle napadnou menšinoví akcionáři jako pro firmu příliš rizikovou. Jejich nejhlasitější ambasador Michal Šnobr je k novým blokům dlouhodobě velmi kritický. Obává se totiž, že podstatně sníží zisky ČEZ.

Nebo to bude nová, stoprocentně státní firma? Něco ve stylu ČEZ Atom, která bude jen stavět a provozovat nové bloky? Nebo se vláda pustí do hlubší transformace ČEZ? Spousta otázek, od vlády ale zatím žádné odpovědi. Snad přijdou v nejbližších dnech.

Poslední tendr na nové bloky v Temelíně přesně před deseti lety padl právě na tom, že vedení ČEZ považovalo investici za příliš rizikovou. A nechtělo za ni nést odpovědnost, protože se obávalo porušení povinností řádného hospodáře a trestů, které by za to hrozily.

Teď má podle nových evropských pravidel kabinet možnost investice do jádra ČEZ až do roku 2035 fakticky dotovat.

Zatím ale nikdo neřekl, kdo konkrétně bude nové bloky platit. Bude to ČEZ? Vláda z veřejných financí? Nebo to budou financovat Korejci a stát bude bloky postupně splácet? To všechno rozhoduje o konečné ceně.

Dalším obrovským rizikem, které je potřeba co nejrychleji rozptýlit, jsou hrozící právní spory. Americká společnost Westinghouse, která vede s KHNP dlouhé spory, už oznámila, že korejská společnost není oprávněna používat technologii reaktoru, kterou Česku v tendru nabídla.

Vedle toho se dají čekat i útoky a žaloby všemožných odpůrců jádra, včetně těch v Evropské komisi, kteří nám na nové bloky schválili velmi nevýhodnou notifikaci na veřejnou podporu. Tu bude ale potřeba zásadně změnit, protože byla vyjednána v roce 2019, tedy ještě před tím, než začala koncem loňského roku platit nová pravidla.

Pokud skutečně začneme korejské reaktory stavět, budou první v Evropě. I tady můžou dělat všemožní odpůrci jádra především ze sousedních antijaderných zemí Německa a Rakouska různé regulační obstrukce. Korejský dodavatel je bude v Bruselu řešit obtížněji než Francouzi protřelí v unijní byrokracii.

Důležité ale je, že vláda rozhodla a pohnula se z místa. Teď je potřeba odpovědět na všechny otázky, které stavba nových bloků vyvolává. Ty hlavní jsou dvě: kdo a za kolik.

Je to určitě sympaticky odvážné rozhodnutí. Vláda Petra Fialy jednomyslně schválila, že dva nové jaderné bloky jaderné elektrárny v Dukovanech postaví korejská firma KHNP. Porazila tak favorizovanou Électricité de France, za niž masivně lobboval i prezident Emmanuel Macron. A dlouho se předpokládalo, že právě francouzské jádro bude podobně jako americké stíhačky i politickou pojistkou.

Jenže vláda si nevybírala ve volném režimu, kdy by si například přímo v kontraktu objednala bloky u Francouzů, jako to udělali Poláci u Westinghousu. Šlo se normálním výběrovým řízením, vypsaném polostátní elektrárenskou společností ČEZ. A v ní Korejci podle slov premiéra Fialy předložili skoro ve všech parametrech lepší nabídku než Francouzi.

ČEZ je zároveň veřejně obchodovanou firmou, takže si podle zákona o obchodních korporacích musel i nejvýhodnější nabídku vybrat. Zabránit tomu mohla jen vláda, kdyby například druhého uchazeče kvůli pochybnostem o bezpečnosti dodávek nebo kvůli vládou dotovaným dodávkám vyřadila. To se nestalo.

Vítězí Korejci. ČEZ by měl teď začít připravovat smlouvu na dva bloky, která by měla být hotova příští rok. Je to bezpochyby největší investice v historii. Zatím ale není jasné, na kolik nakonec nové bloky vyjdou. Premiér i ministr průmyslu mluvili po rozhodnutí vlády o 200 miliardách korun za jeden blok. S tím, že je překvapilo, jak moc je to výhodné. Samotné KHNP ale v následné tiskové zprávě uvádí 220 miliard euro. Cenové detaily nabídky zatím nejsou známé. A právě v nich může být velké překvapení.

Premiér Petr Fiala říká, že výrobní cena elektřiny z nových korejských bloků v Dukovanech vyjde na 90 euro za MWh. To by bylo výrazně výhodnější než u jiných jaderných elektráren, které se nyní v Evropě dostavují. Například u britské elektrárny Hinkley Point C garantovala britská vláda přes contract for difference cenu 115 euro za MWh. A už teď je zřejmé, že bude výrazně vyšší.

Kabinet musí také odpovědět na další klíčové otázky. Především na to, kdo bude nové bloky stavět, provozovat a financovat? Bude to elektrárenská společnost ČEZ? To je velmi riskantní model. Dá se očekávat, že investici velmi rychle napadnou menšinoví akcionáři jako pro firmu příliš rizikovou. Jejich nejhlasitější ambasador Michal Šnobr je k novým blokům dlouhodobě velmi kritický. Obává se totiž, že podstatně sníží zisky ČEZ.

Nebo to bude nová, stoprocentně státní firma? Něco ve stylu ČEZ Atom, která bude jen stavět a provozovat nové bloky? Nebo se vláda pustí do hlubší transformace ČEZ? Spousta otázek, od vlády ale zatím žádné odpovědi. Snad přijdou v nejbližších dnech.

Poslední tendr na nové bloky v Temelíně přesně před deseti lety padl právě na tom, že vedení ČEZ považovalo investici za příliš rizikovou. A nechtělo za ni nést odpovědnost, protože se obávalo porušení povinností řádného hospodáře a trestů, které by za to hrozily.

Teď má podle nových evropských pravidel kabinet možnost investice do jádra ČEZ až do roku 2035 fakticky dotovat.

Zatím ale nikdo neřekl, kdo konkrétně bude nové bloky platit. Bude to ČEZ? Vláda z veřejných financí? Nebo to budou financovat Korejci a stát bude bloky postupně splácet? To všechno rozhoduje o konečné ceně.

Dalším obrovským rizikem, které je potřeba co nejrychleji rozptýlit, jsou hrozící právní spory. Americká společnost Westinghouse, která vede s KHNP dlouhé spory, už oznámila, že korejská společnost není oprávněna používat technologii reaktoru, kterou Česku v tendru nabídla.

Vedle toho se dají čekat i útoky a žaloby všemožných odpůrců jádra, včetně těch v Evropské komisi, kteří nám na nové bloky schválili velmi nevýhodnou notifikaci na veřejnou podporu. Tu bude ale potřeba zásadně změnit, protože byla vyjednána v roce 2019, tedy ještě před tím, než začala koncem loňského roku platit nová pravidla.

Pokud skutečně začneme korejské reaktory stavět, budou první v Evropě. I tady můžou dělat všemožní odpůrci jádra především ze sousedních antijaderných zemí Německa a Rakouska různé regulační obstrukce. Korejský dodavatel je bude v Bruselu řešit obtížněji než Francouzi protřelí v unijní byrokracii.

Důležité ale je, že vláda rozhodla a pohnula se z místa. Teď je potřeba odpovědět na všechny otázky, které stavba nových bloků vyvolává. Ty hlavní jsou dvě: kdo a za kolik.