Na obnovu po ničivých povodních z minulého týdne bude podle odhadů ministra financí Zbyňka Stanjury vláda potřebovat z letošního rozpočtu 30 miliard korun. V příštím roce dalších deset miliard korun. Ve státním rozpočtu s obřími výdaji 2192 miliard korun v letošním roce a 2316 miliard v návrhu na rok 2025 prý rezervy nejsou. Není z čeho brát. A tak je potřeba zvýšit o zmíněné částky už tak vysoké schodky. 

Zvyšování rozpočtových schodků letos znamená deficit 282 miliard místo plánovaných 252 miliard korun. V příštím roce 240 miliard místo původně navrhovaných 230 miliard korun. 

Pozoruhodné je, že potřebujeme výdaje zvyšovat i přesto, že na setkání s premiéry z povodněmi zasažených zemí slíbila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová premiérovi Petru Fialovi dvě miliardy euro, tedy 50 miliard korun, na obnovu zničené infrastruktury. Tyto peníze bude stát moci získat velmi rychle, v zásadě okamžitě. A na rozdíl od jiných dotací z Bruselu tady nebude potřeba žádná finanční spoluúčast státu. Pokud bude nějaká oprava stát miliardu, může jít celá z evropských peněz. 

Při odhadech, že stát celkově bude na obnovu potřebovat 40 miliard a z Bruselu je schopen získat 50 miliard koruna, vypadají změny rozpočtů jako zbytečný krok. 

Porušený předvolební slib

O to víc je zarážející, že se stále vrací do debaty povzdechy, že stát nemá dost příjmů a je potřeba zvyšovat dluhy. Nebo dokonce úvahy o dalším zvyšování daní. 

Celé vládnutí kabinetu Petra Fialy, který měl být vládou pravého středu, se nese ve zvyšování daní, přestože koalice Spolu svým voličům jasně slíbila opak. Zvýšily se dokonce úplně všechny přímé daně – daň z příjmu fyzických i právnických osob, sociální pojištění, daně z nemovitostí. Zavedla se nová daň z mimořádných zisků pro velké firmy ve vybraných oborech. 

VIDEO: Odklad voleb by nahrál konspirátorům, už teď si myslí, že si vláda povodně objednala, říká politolog Just v pořadu FLOW

Je to vidět na příjmech státního rozpočtu, které velmi výrazně vzrostly. Svou roli samozřejmě hrála vysoká inflace, která automaticky inkaso zvedala. Ekonomika naopak v té době téměř stagnovala, takže hospodářský růst příjmy nezvedal. První rozpočet Fialovy vlády byl na rok 2022. Příjmy z daní a sociálního pojištění tehdy dosahovaly 1427 miliard korun. V příštím roce to bude 1840 miliard korun. Stát tedy od chvíle nástupu Petra Fialy do Strakovy akademie zvýšil příjem z daní o 413 miliard korun. To je o 28,9 procenta. 

Spotřebitelské ceny se mezi roky 2022 a 2024 zvedly o 22 procent. Když započítáme i odhad na příští rok, který je podle ministerstva financí 2,2 procenta, jsou celkově od prvního rozpočtu této vlády ceny vyšší o 24,2 procenta. Daňové příjmy ale vzrostly ještě o 4,7 procenta rychleji. 

Převedeno do konkrétních čísel očištěných o inflaci zvedl kabinet Petra Fialy lidem a firmám daně o 70 miliard korun.

Na zaplacení škod z povodní je tedy v rozpočtu dost velká rezerva. Při detailním pohledu je vidět, že na pokrytí téměř celého povodňového účtu by stačilo skoncovat s dotačním byznysem. Což byl nakonec jeden z velkých slibů vlády při představování konsolidačního balíčku 11. května 2023. Slib, který se nakonec nikdy nenaplnil. 

Bobtnající dotace

Když si projíždíte v návrhu státního rozpočtu na příští rok výdaje s nejrychlejším růstem, jsou jedním z rekordmanů dotace „neziskovým a podobným osobám“. V rozpočtu se tomu říká „neinvestiční transfery“. Ty se v očekávaném rozpočtu zvyšují oproti letošnímu roku o 35 procent. Namísto letošních 19,7 miliard je to 26,7 miliardy korun.

Pozoruhodný je pohled v delším časovém horizontu. Vláda totiž loni tyto dotace skutečně snížila. Ve svém prvním rozpočtu v roce 2022 za ně utrácela 21,7 miliardy korun. To byl pokles proti 24,7 miliardy na konci éry Andreje Babiše. Ještě teď před volbami se dotace neziskovkám zvyšují na úroveň Babišovy éry. 

Další položkou s obrovským růstem, tentokrát o 72 procent, jsou investiční dotace podnikatelům. Ty se zvyšují z loňských 7,5 miliardy na 13 miliard korun. Žádná jiná část investic nestoupá tak rychle. 

A opět je zajímavý i pohled zpátky. Ještě v roce 2023 posílala vláda firmám investiční dotace za 22 miliard korun. V předchozích letech, včetně posledních rozpočtů Andreje Babiše, to bývalo 15 až 16 miliard korun.

Stručně řečeno: dotační byznys, který vláda loni mírně omezila, se v návrhu na příští rok vrací. Bez tohoto nárůstu dotací by mohl být schodek o 13,5 miliardy korun nižší. I kdyby se nešetřilo. Stačilo nezvyšovat. To je skoro polovina částky na povodně. 

Speciální pozornost si zaslouží kapitola všeobecná pokladní správa. Tam se sypou všemožné výdaje. Mimo jiné skoro 100 miliard korun na úroky ze státních dluhů. Ale také se tady skrývají rezervy. Tato kapitola se zvedla od roku 2022 o 80 miliard korun. 

Samotný pohled do rozpočtu ukazuje jasný příběh. Vláda výrazně zvýšila příjmy z daní. A v rozpočtu jsou rezervy, z nichž by se dala i bez zvyšování schodku obnova po povodních zaplatit.

Na obnovu po ničivých povodních z minulého týdne bude podle odhadů ministra financí Zbyňka Stanjury vláda potřebovat z letošního rozpočtu 30 miliard korun. V příštím roce dalších deset miliard korun. Ve státním rozpočtu s obřími výdaji 2192 miliard korun v letošním roce a 2316 miliard v návrhu na rok 2025 prý rezervy nejsou. Není z čeho brát. A tak je potřeba zvýšit o zmíněné částky už tak vysoké schodky. 

Zvyšování rozpočtových schodků letos znamená deficit 282 miliard místo plánovaných 252 miliard korun. V příštím roce 240 miliard místo původně navrhovaných 230 miliard korun. 

Pozoruhodné je, že potřebujeme výdaje zvyšovat i přesto, že na setkání s premiéry z povodněmi zasažených zemí slíbila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová premiérovi Petru Fialovi dvě miliardy euro, tedy 50 miliard korun, na obnovu zničené infrastruktury. Tyto peníze bude stát moci získat velmi rychle, v zásadě okamžitě. A na rozdíl od jiných dotací z Bruselu tady nebude potřeba žádná finanční spoluúčast státu. Pokud bude nějaká oprava stát miliardu, může jít celá z evropských peněz. 

Při odhadech, že stát celkově bude na obnovu potřebovat 40 miliard a z Bruselu je schopen získat 50 miliard koruna, vypadají změny rozpočtů jako zbytečný krok. 

Porušený předvolební slib

O to víc je zarážející, že se stále vrací do debaty povzdechy, že stát nemá dost příjmů a je potřeba zvyšovat dluhy. Nebo dokonce úvahy o dalším zvyšování daní. 

Celé vládnutí kabinetu Petra Fialy, který měl být vládou pravého středu, se nese ve zvyšování daní, přestože koalice Spolu svým voličům jasně slíbila opak. Zvýšily se dokonce úplně všechny přímé daně – daň z příjmu fyzických i právnických osob, sociální pojištění, daně z nemovitostí. Zavedla se nová daň z mimořádných zisků pro velké firmy ve vybraných oborech. 

VIDEO: Odklad voleb by nahrál konspirátorům, už teď si myslí, že si vláda povodně objednala, říká politolog Just v pořadu FLOW

Je to vidět na příjmech státního rozpočtu, které velmi výrazně vzrostly. Svou roli samozřejmě hrála vysoká inflace, která automaticky inkaso zvedala. Ekonomika naopak v té době téměř stagnovala, takže hospodářský růst příjmy nezvedal. První rozpočet Fialovy vlády byl na rok 2022. Příjmy z daní a sociálního pojištění tehdy dosahovaly 1427 miliard korun. V příštím roce to bude 1840 miliard korun. Stát tedy od chvíle nástupu Petra Fialy do Strakovy akademie zvýšil příjem z daní o 413 miliard korun. To je o 28,9 procenta. 

Spotřebitelské ceny se mezi roky 2022 a 2024 zvedly o 22 procent. Když započítáme i odhad na příští rok, který je podle ministerstva financí 2,2 procenta, jsou celkově od prvního rozpočtu této vlády ceny vyšší o 24,2 procenta. Daňové příjmy ale vzrostly ještě o 4,7 procenta rychleji. 

Převedeno do konkrétních čísel očištěných o inflaci zvedl kabinet Petra Fialy lidem a firmám daně o 70 miliard korun.

Na zaplacení škod z povodní je tedy v rozpočtu dost velká rezerva. Při detailním pohledu je vidět, že na pokrytí téměř celého povodňového účtu by stačilo skoncovat s dotačním byznysem. Což byl nakonec jeden z velkých slibů vlády při představování konsolidačního balíčku 11. května 2023. Slib, který se nakonec nikdy nenaplnil. 

Bobtnající dotace

Když si projíždíte v návrhu státního rozpočtu na příští rok výdaje s nejrychlejším růstem, jsou jedním z rekordmanů dotace „neziskovým a podobným osobám“. V rozpočtu se tomu říká „neinvestiční transfery“. Ty se v očekávaném rozpočtu zvyšují oproti letošnímu roku o 35 procent. Namísto letošních 19,7 miliard je to 26,7 miliardy korun.

Pozoruhodný je pohled v delším časovém horizontu. Vláda totiž loni tyto dotace skutečně snížila. Ve svém prvním rozpočtu v roce 2022 za ně utrácela 21,7 miliardy korun. To byl pokles proti 24,7 miliardy na konci éry Andreje Babiše. Ještě teď před volbami se dotace neziskovkám zvyšují na úroveň Babišovy éry. 

Další položkou s obrovským růstem, tentokrát o 72 procent, jsou investiční dotace podnikatelům. Ty se zvyšují z loňských 7,5 miliardy na 13 miliard korun. Žádná jiná část investic nestoupá tak rychle. 

A opět je zajímavý i pohled zpátky. Ještě v roce 2023 posílala vláda firmám investiční dotace za 22 miliard korun. V předchozích letech, včetně posledních rozpočtů Andreje Babiše, to bývalo 15 až 16 miliard korun.

Stručně řečeno: dotační byznys, který vláda loni mírně omezila, se v návrhu na příští rok vrací. Bez tohoto nárůstu dotací by mohl být schodek o 13,5 miliardy korun nižší. I kdyby se nešetřilo. Stačilo nezvyšovat. To je skoro polovina částky na povodně. 

Speciální pozornost si zaslouží kapitola všeobecná pokladní správa. Tam se sypou všemožné výdaje. Mimo jiné skoro 100 miliard korun na úroky ze státních dluhů. Ale také se tady skrývají rezervy. Tato kapitola se zvedla od roku 2022 o 80 miliard korun. 

Samotný pohled do rozpočtu ukazuje jasný příběh. Vláda výrazně zvýšila příjmy z daní. A v rozpočtu jsou rezervy, z nichž by se dala i bez zvyšování schodku obnova po povodních zaplatit.