Že bude letošní rozpočtová bitva ministrů o miliardy mimořádně krvavá, se čekalo. Propast mezi jejich požadavky a schodkem státního rozpočtu na příští rok, který si vláda vytyčila, je ale přesto obrovská. Podle důvěryhodných informací e15 blízkých kabinetu činil ještě v červnu rozdíl rekordních 270 miliard korun. I když nyní klesl na 230 miliard, je to oproti předpokládanému deficitu ve výši 235 miliard stále astronomické číslo. Ministerstvo financí navíc schodkový cíl na základě aktuální makroekonomické prognózy ještě o čtyři miliardy zkrátilo.

„Původní rozdíl byl skutečně historicky největší, takový nepamatují ani odborníci z ministerstva financí. Teď je sice o něco nižší, ale stále je mimo realitu,“ uvedl pod podmínkou anonymity zdroj e15. V předchozích letech se představy ministrů s prvním nástřelem finančního plánu míjely v řádu nejvýše desítek miliard.

Rezort financí zatím odmítá údaje komentovat. Čeká na konec příštího týdne, kdy mu loni upravená rozpočtová pravidla dovolí návrh zveřejnit. Slova ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) adresovaná členům kabinetu jsou ale výmluvná: „Každá rozpočtová kapitola dostane méně, než si představovala,“ prohlásil ve čtvrtek.

Například ministryně obrany Jana Černochová (ODS) nedostane 169 miliard korun, jak vychází z loňského rozpočtového výhledu. Celkové výdaje na obranu, kam stát započítává i necelých deset miliard z rozpočtů Státních hmotných rezerv nebo rezortů zahraničí či dopravy, budou podle Stanjury zřejmě kopírovat částku odpovídající dvěma procentům HDP. V současnosti je to minimum doporučované NATO a v případě Česka, které si tuto hranici uzákonilo, činí zhruba 160 miliard.   

„Výdaje na obranu jsou širší pojem. Nezahrnují pouze rozpočet armády, byť je v oněch dvou procentech HDP dominantní,“ uvedl ministr. Je možné, že Černochová se nakonec bude muset spokojit s podobnou částku jakou má na letošek, kdy hospodaří se 151 miliardami.

Nepřekročitelný mantinel jako u obrany má vláda také u platů učitelů, které mají dosáhnout 130 procent průměrné hrubé mzdy. „Ve školství je jasný povinný neboli mandatorní výdaj, což je růst platů pedagogů. Na něj půjde přibližně devět miliard. O dalších výdajích se zatím jedná,“ dodal Stanjura. Přesto může šéf rezortu školství Mikuláš Bek (STAN) zapomenout na více třicetimiliardové přilepšení, které na příští rok žádá.  

Ministerstvo financí stále nezveřejnilo červnový „technický návrh zákona o státním rozpočtu“. Až koncem srpna kabinet představí politicky projednanou předlohu. Boj o výsledný návrh, který musí do konce září obdržet Poslanecká sněmovna, tak koalice svedou příští měsíc.

Přitom je jasné, že v základných parametrech, tedy v přepokládaných příjmech, výdajích a schodku, nesmí materiál obsahovat zásadní rozpory. Rozdíl mezi příjmy a výdaji může dosahovat řádu jednotek miliard korun, a nikoliv stávajících 230 miliard nad navrhovaný deficit 235 miliard. Přesněji 231 miliard, jak plyne z nynějších makroekonomických dat. Dosud nejobjemnější schodek ve výši půl bilionu korun navrhovala minulá vláda Andreje Babiše (ANO).  

Podle Stanjury stanovuje výši schodku zákon o rozpočtové odpovědnosti a rozpočtových pravidlech, konkrétní hodnotu pak potvrzuje Národní rozpočtová rada. „Překročení 231 miliard je vyloučeno. Je to podle zákona, o tom se nedá vyjednávat. Je to maximální schodek, ví to všichni členové vlády a všechny koaliční strany. Je to realita, se kterou počítáme,“ zdůraznil šéf financí.

Že bude letošní rozpočtová bitva ministrů o miliardy mimořádně krvavá, se čekalo. Propast mezi jejich požadavky a schodkem státního rozpočtu na příští rok, který si vláda vytyčila, je ale přesto obrovská. Podle důvěryhodných informací e15 blízkých kabinetu činil ještě v červnu rozdíl rekordních 270 miliard korun. I když nyní klesl na 230 miliard, je to oproti předpokládanému deficitu ve výši 235 miliard stále astronomické číslo. Ministerstvo financí navíc schodkový cíl na základě aktuální makroekonomické prognózy ještě o čtyři miliardy zkrátilo.

„Původní rozdíl byl skutečně historicky největší, takový nepamatují ani odborníci z ministerstva financí. Teď je sice o něco nižší, ale stále je mimo realitu,“ uvedl pod podmínkou anonymity zdroj e15. V předchozích letech se představy ministrů s prvním nástřelem finančního plánu míjely v řádu nejvýše desítek miliard.

Rezort financí zatím odmítá údaje komentovat. Čeká na konec příštího týdne, kdy mu loni upravená rozpočtová pravidla dovolí návrh zveřejnit. Slova ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) adresovaná členům kabinetu jsou ale výmluvná: „Každá rozpočtová kapitola dostane méně, než si představovala,“ prohlásil ve čtvrtek.

Například ministryně obrany Jana Černochová (ODS) nedostane 169 miliard korun, jak vychází z loňského rozpočtového výhledu. Celkové výdaje na obranu, kam stát započítává i necelých deset miliard z rozpočtů Státních hmotných rezerv nebo rezortů zahraničí či dopravy, budou podle Stanjury zřejmě kopírovat částku odpovídající dvěma procentům HDP. V současnosti je to minimum doporučované NATO a v případě Česka, které si tuto hranici uzákonilo, činí zhruba 160 miliard.   

„Výdaje na obranu jsou širší pojem. Nezahrnují pouze rozpočet armády, byť je v oněch dvou procentech HDP dominantní,“ uvedl ministr. Je možné, že Černochová se nakonec bude muset spokojit s podobnou částku jakou má na letošek, kdy hospodaří se 151 miliardami.

Nepřekročitelný mantinel jako u obrany má vláda také u platů učitelů, které mají dosáhnout 130 procent průměrné hrubé mzdy. „Ve školství je jasný povinný neboli mandatorní výdaj, což je růst platů pedagogů. Na něj půjde přibližně devět miliard. O dalších výdajích se zatím jedná,“ dodal Stanjura. Přesto může šéf rezortu školství Mikuláš Bek (STAN) zapomenout na více třicetimiliardové přilepšení, které na příští rok žádá.  

Ministerstvo financí stále nezveřejnilo červnový „technický návrh zákona o státním rozpočtu“. Až koncem srpna kabinet představí politicky projednanou předlohu. Boj o výsledný návrh, který musí do konce září obdržet Poslanecká sněmovna, tak koalice svedou příští měsíc.

Přitom je jasné, že v základných parametrech, tedy v přepokládaných příjmech, výdajích a schodku, nesmí materiál obsahovat zásadní rozpory. Rozdíl mezi příjmy a výdaji může dosahovat řádu jednotek miliard korun, a nikoliv stávajících 230 miliard nad navrhovaný deficit 235 miliard. Přesněji 231 miliard, jak plyne z nynějších makroekonomických dat. Dosud nejobjemnější schodek ve výši půl bilionu korun navrhovala minulá vláda Andreje Babiše (ANO).  

Podle Stanjury stanovuje výši schodku zákon o rozpočtové odpovědnosti a rozpočtových pravidlech, konkrétní hodnotu pak potvrzuje Národní rozpočtová rada. „Překročení 231 miliard je vyloučeno. Je to podle zákona, o tom se nedá vyjednávat. Je to maximální schodek, ví to všichni členové vlády a všechny koaliční strany. Je to realita, se kterou počítáme,“ zdůraznil šéf financí.