Zaručené mzdy podle odbornosti, odpovědnosti a náročnosti práce budou od příštího roku zachovány jen ve veřejném sektoru, v soukromé sféře budou zrušeny. Počítá s tím vládní novela zákoníku práce, kterou dnes přednostně schválil Senát. Normu nyní dostane k podpisu prezident.
Zaručená mzda představuje nejnižší výdělek podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce a vyplácí se v osmi stupních od minimální mzdy do jejího dvojnásobku. Podle novely bude zachována ve veřejném sektoru, ale pouze ve čtyřech stupních, přičemž nejnižší bude roven minimální mzdě a nejvyšší jejímu 1,6násobku. Zrušení v soukromé sféře jeho zastánci zdůvodňovali poptávkou po pracovních silách a dohodami o výši platů v kolektivních smlouvách.
Mzdové kalkulačky na e15.cz
Individuální výpočet čisté mzdy provedete pomocí naší kalkulačky čisté mzdy. Podívejte se také, jak si stojíte v porovnání s mzdovými a platovými poměry v Česku:
Novela o minimální mzdě by měla začít platit od srpna
Senát novelu schválil hlasy 52 ze 70 přítomných senátorů přednostně kvůli tomu, aby mohla nabýt účinnosti už 1. srpna, pokud ji prezident Petr Pavel do týdne podepíše. V takovém případě by ministerstvo mohlo zvýšit minimální mzdu už pro příští rok pravděpodobně na více než 20 tisíckorun, uvedl předseda senátorů KDU-ČSL Josef Klement. Podle něj mechanismus zvyšování minimální mzdy představuje dostatečnou ochranu před snižováním platů zaměstnanců firem.
Předseda senátorů ODS a TOP 09 Zdeněk Nytra poznamenal, že Sněmovna by o případné senátní úpravě hlasovala zřejmě až koncem srpna, což by s ohledem na zákonná pravidla fakticky znemožnilo novelou předpokládané zvýšení minimální mzdy v příštím roce. Marek Hilšer z klubu Starostů nebo předseda senátorů ANO a SOCDEM Miroslav Adámek k tomu uvedli, že Senát by neměl být tlačen k souhlasu s normou kvůli časové tísni. Vedle Adámkovy frakce schválení novely jednotně nepodpořili ani členové klubu SEN 21 a Piráti, jehož místopředsedkyně Adéla Šípová iniciovala zachování zaručených mezd v soukromém sektoru.
Růst minimální mzdy vychází z evropské směrnice o přiměřené mzdě. Výpočet minimální mzdy má podle vlády vycházet z predikované průměrné mzdy na další rok, kterou bude ministerstvo financí oznamovat do konce srpna. Vláda stanoví koeficient, který zohlední kupní sílu, životní náklady, úroveň a tempo růstu mezd i vývoj produktivity.
Ministerstvo práce pak do konce září stanoví minimální mzdu na další rok. Vypočítala by se jako součin očekávaného průměrného výdělku a koeficientu. Pokud by ale hrozilo, že nově vyhlášená minimální mzda bude nižší než ta předchozí, použila by se právě naposledy vyhlášená minimální mzda.
Změny ve zdravotnictví
Novela zároveň s ohledem na dohodu ministerstva zdravotnictví s lékaři o délce práce přesčas a jejím ocenění umožní zavedení směn o délce až 24 hodin pro zaměstnance ve zdravotnických zařízeních s nepřetržitým provozem, například u záchranné služby nebo v nemocnicích. Za takto dlouhé směny by ze zákona dostávali stanovený příplatek. Zdravotníci nyní můžou sloužit čtyřiadvacetihodinové služby. Podle loni přijaté právní úpravy však může směna trvat nejvýše 12 hodin, na ni naváže případně přesčasová práce.
Čtyřiadvacetihodinová směna zdravotníků neznamená jejich aktivní nasazení po tuto dobu, ale délku pobytu na pracovišti, na kvalitu péče o pacienty nebude mít vliv, ujišťovali senátory jejich kolegové z řad lékařů. Příplatek za celodenní směnu má představovat nejméně 20 procent průměrného hodinového výdělku u zaměstnanců odměňovaných mzdou a u zaměstnanců odměňovaných platem pevně 20 procent.
