Norsko řeší otázku, proč její měna už řadu let chřadne. Propad norské koruny zrychlil po začátku války na Ukrajině, od té doby vůči euru a dolaru ztratila téměř pětinu své hodnoty. Země silně spjatá s Evropskou unií tak bolestně pociťuje zdražení importu, například stavebních materiálů. V zemi se proto rozjíždí debata o navázání koruny na euro.
Norská měna ztrácí už zhruba dekádu. Zatímco před deseti lety bylo za euro 8,1 norských korun, nyní je to 11,8. Alarm v neunijní severské zemi ale vyvolal až prudký pokles v roce 2022, ze kterého se měna dosud nevzpamatovala. A nejhorší je, že ani odborníci si nejsou jistí tím, co za tímto trendem přesně vězí. I guvernérka centrální banky Ida Woldenová Bacheová před časem připustila, že ji vývoj překvapil.
Vliv má válka i ropa
Experti upozorňují na to, že pokles nabral na tempu v období, kdy americký Fed a Evropská centrální banka začaly zvyšovat úrokové sazby rychlejším tempem než Norové, čímž se koruna stala pro investory méně atraktivní. Válka na Ukrajině navíc snížila celosvětově ochotu riskovat, a tedy poptávku po menších měnách. K tomu je pravděpodobně třeba přičíst i další faktory jako nižší růst produktivity v zemi a odliv úspor. Ze země do daňových rájů odcházejí bohatí Norové.
A v neposlední řadě jde zřejmě i o reakci na ceny ropy a vývoj ropného sektoru. „Koruna je stále považována za komoditní měnu, a proto pokles cen ropy během let 2014–2015 sehrál významnou roli,“ vysvětlila Bloombergu ekonomka Hilde Bjørnlandová z BI Norwegian Business School. „Jak se ale Norsko stalo méně závislým na ropě, koruna se posunula od měny poháněné čistě ropou, vyžaduje však další zdroj síly, který se teprve musí zhmotnit,“ dodala. Další odborníci dodávají, že norská koruna byla před více než dekádou silná i proto, že existovalo riziko zániku eura, které postupně pominulo.
Výsledkem každopádně je, že se život v jedné z nejdražších zemí světa stal ještě dražším. A rostoucí počet místních podnikatelů si stěžuje na stoupající náklady na dovoz zboží. Například Hanne Berentzenové, která provozovala ve Stavangeru dvě bistra s lahůdkářstvími, se suroviny od švýcarského sýra po španělské olivy zdražily už o desítky procent. Jeden provoz tak byla nucená zavřít. „Je to samozřejmě smutné, ale neměli jsme na výběr,“ řekla zmíněné americké agentuře.
Firmy závislé na dovozu úpí, turistika vzkvétá
Zvláště špatná je situace ve stavebnictví. V letošním druhém čtvrtletí zkrachovalo v sektoru 400 subjektů, nejvíce za pět let. „Neexistují pro nás žádné velké bytové projekty. Nebyly v roce 2023 a pravděpodobně nebudou ani letos,“ postěžoval si Sjur Hana ze stavební společnosti Backe Rogaland, která dováží skoro třetinu materiálů ze zemí Evropské unie, což zvyšuje náklady na výstavbu.
Firmy poukazují také na to, že je pro ně složité sehnat zahraniční pracovníky, protože norské příjmy přestávají být atraktivní. Některé společnosti například v oblasti pohostinství nabízejí svým zaměstnancům z ciziny platy v eurech, aby si je udržely.
Na druhou stranu slabá koruna láká do země turisty, kteří si dříve nemohli cestu dovolit. Zareagovali na to například Číňané, kteří v zemi nyní utrácejí za tradiční oblečení a další suvenýry. Severský cestovní ruch v poslední době roste i kvůli snaze dovolenkářů vyhnout se příliš horkým destinacím. V zimě by mohlo Norsko zažít silnou sezonu cest za polární září.
Stejně tak si situaci pochvalují firmy zaměřené na export. Například společnost Laerdal Medical Group, která vyrábí různé zdravotnické potřeby, včetně figurín na nácvik první pomoci. Slabá koruna pohání také export ryb a mořských plodů. „Rok 2023 byl pro norský vývoz mořských plodů vůbec nejlepším rokem. Ve světě jsou jedním z nejvyhledávanějších norských produktů a pevně se etablovaly jako druhé největší exportní zboží země, hned po ropě a plynu,“ pochvaloval si počátkem roku Christian Chramer, výkonný ředitel společnosti Seafood Council.
Navázání koruny na euro zatím nemá dostatečnou podporu
V zemi přesto roste tlak na politiky, aby se slabou korunou zabývali. Liberální strana Venstre (Levice) navrhla zřídit výbor, který by zkoumal možnosti na podporu měny. A hovoří i o možném navázání koruny na euro k její stabilizaci. „Jsem otevřen tomu, abychom v tomto bodu debatovali. Poměrně dramatické oslabení koruny v průběhu času znamená, že musíme zvažovat naše budoucí možnosti,“ uvedl podle Financial Times představitel strany a bývalý ministr životního prostředí Sveinung Rotevatn.
Jeho nápad s eurem zatím nemá příliš pochopení u ostatních politiků, kteří varují před jakýmkoli unáhleným řešením. Argumentují tím, že plovoucí směnný kurz malou a otevřenou ekonomiku chrání a pomáhá jejímu exportu. Faktem ovšem je, že i sousední unijní Švédsko v poslední době debatuje o tom, že by se své koruny vzdalo a přijalo společnou měnu.
A Norové se obávají, že jejich měnové obtíže mohou přetrvat, nebo se dokonce prohloubit. „Činnosti v ropném sektoru budou dříve či později utlumeny, což může být urychleno přísnější klimatickou politikou. Omezování ropného sektoru a možná ztráta příjmů z ropy a plynu by izolovaně mohly poukazovat na slabší reálný směnný kurz koruny,“ řekla podle Euronews guvernérka Woldenová Bacheová.
