Nobelova cena za fyziologii nebo medicínu 2024
- Laureáti: Victor Ambros a Gary Ruvkun
- Cena udělena: Za objev mikroRNA
Victor Ambros (vlevo) a Gary Ruvkun, laureáti Nobelovy ceny za fyziologii nebo medicínu 2024|
Prvními laureáty Nobelovy ceny v roce 2024 se stali Američané Victor Ambros a Gary Ruvkun. Byli oceněni za objev mikroRNA. Tyto velmi malé molekuly ribonukleové kyseliny (RNA) hrají klíčovou roli v genové regulaci. Objev byl bez velké odezvy vědecké komunity poprvé prezentován již v roce 1993 v odborném časopise Cell, kde vědci popsali mikroRNA u hlístic. Pozornost ostatních vědců si získali až o sedm let později, kdy potvrdili, že stejný způsob regulace buněk funguje i u dalších tvorů včetně člověka. Role mikroRNA má praktický význam pro řadu lékařských oborů – špatná regulace mikroRNA může přispívat například ke vzniku rakoviny.
Předešlí laureáti Nobelovy ceny za fyziologii nebo medicínu
| Rok | Laureáti | Udělení ceny |
|---|---|---|
| 2023 | Katalin Karikó, Drew Weissman | Za objevy týkající se modifikací nukleosidových bází, které umožnily vývoj účinných mRNA vakcín proti covidu-19 |
| 2022 | Svante Pääbo | Za objevy v oblasti genomů vyhynulých hominidů a lidské evoluce |
| 2021 | David Julius, Ardem Patapoutian | Za objev receptorů teploty a hmatu |
| 2020 | Harvey J. Alter, Michael Houghton, Charles M. Rice | Za objev viru hepatitidy typu C |
| 2019 | William Kaelin Jr., Peter J. Ratcliffe, Gregg L. Semenza | Za objev, jak buňky vnímají a přizpůsobují se dostupnosti kyslíku |
Nobelova cena za fyziku 2024
- Laureáti: John Hopfield a Geoffrey Hinton
- Cena udělena: Za zásadní objevy a vynálezy, které umožňují strojové učení pomocí umělých neuronových sítí
John Hopfield (vlevo) a Geoffrey Hinton, laureáti Nobelovy ceny za fyziku 2024|
Za rychlým rozvojem umělé inteligence v posledních letech stojí právě neuronové sítě a strojové učení. Není proto velkým překvapením, že byl oceněn výzkum v této oblasti. Američan John Hopfield a britsko-kanadský vědec Geoffrey Hinton uskutečňovali důležitou práci s umělými neuronovými sítěmi již od 80. let. Hopfield podle udělující komise vynalezl síť, která zvládne ukládat a obnovovat vzorce s informacemi. Hinton na jeho práci navázal a přišel se strukturou, jež dokáže rozpoznávat charakteristické prvky v určitém typu dat.
Předešlí laureáti Nobelovy ceny za fyziku
| Rok | Laureáti | Udělení ceny |
|---|---|---|
| 2023 | Pierre Agostini, Ferenc Krausz, Anne L’Huillier | Za experimentální metody, které generují attosekundové pulzy světla pro studium dynamiky elektronů ve hmotě |
| 2022 | Alain Aspect, John F. Clauser, Anton Zeilinger | Za experimenty s provázanými fotony, potvrzení porušení Bellových nerovností a průkopnické práce v kvantové informatice |
| 2021 | Syukuro Manabe a Klaus Hasselmann, Giorgio Parisi | Za fyzikální modelování klimatu Země, vyhodnocení jeho proměnlivosti a spolehlivou předpověď globálního oteplování (Manabe a Hasselmann), za objev vzájemného působení neuspořádanosti a fluktuací ve fyzikálních systémech od atomárních po planetární měřítka (Parisi) |
| 2020 | Roger Penrose, Reinhard Genzel a Andrea Ghez | Za objev, že tvorba černých děr je důsledkem obecné teorie relativity (Penrose), za objev černé díry ve středu naší galaxie (Genzel a Ghez) |
| 2019 | James Peebles, Michel Mayor a Didier Queloz | Za teoretické objevy v oblasti fyzikální kosmologie (Peebles), za objev exoplanety obíhající kolem hvězdy slunečního typu (Mayor a Queloz) |
Nobelova cena za chemii 2024
- Laureáti: David Baker, Demis Hassabis a John Jumper
- Cena udělena: Za počítačový návrh proteinů (Baker), za predikci struktury proteinů (Hassabis a Jumper)
Zleva: David Baker, John Jumper Demis Hassabis, laureáti Nobelovy ceny za chemii 2024|
Nobelova cena za chemii byla v roce 2024 rozdělena mezi trojici vědců. Z jedné poloviny ji získal David Baker, který se svou výzkumnou skupinou dokázal vytvořit nové proteiny. Výsledky jeho práce již využívá farmaceutický průmysl nebo třeba výrobci nanomateriálů. Druhou polovinu Nobelovy ceny za chemii obdrželi Demis Hassabis a John Jumper. Ti vytvořili model umělé inteligence, který umí předpovědět strukturu prakticky všech dosud identifikovaných proteinů. Výzkumníci mohou díky tomuto nástroji lépe porozumět například odolnosti některých bakterií proti antibiotikům. Model pojmenovaný AlphaFold je přístupný zdarma a mohou ho využívat vědci z celého světa.
Předešlí laureáti Nobelovy ceny za chemii
| Rok | Laureáti | Udělení ceny |
|---|---|---|
| 2023 | Moungi G. Bawendi, Louis E. Brus, Alexei I. Ekimov | Za objev a syntézu kvantových teček |
| 2022 | Carolyn R. Bertozzi, Morten Meldal, K. Barry Sharpless | Za vývoj klik chemie a bioortogonální chemie |
| 2021 | Benjamin List, David W.C. MacMillan | Za rozvoj asymetrické organokatalýzy |
| 2020 | Emmanuelle Charpentier, Jennifer A. Doudna | Za vyvinutí metody pro úpravu genomu |
| 2019 | John B. Goodenough, M. Stanley Whittingham, Akira Yoshino | Za vývoj lithium-iontových baterií |
Nobelova cena za literaturu 2024
- Laureátka: Han Kang
- Cena udělena: Za intenzivní poetickou prózu, která konfrontuje historická traumata a odhaluje křehkost lidského života
Han Kang, laureátka Nobelovy ceny za literaturu 2024|
Letošní laureátkou Nobelovy ceny za literaturu je Han Kang. Jihokorejskou spisovatelku proslavil zejména román Vegetariánka, který se v roce 2009 dočkal i zfilmování. Nobelovu cenu za literaturu tak poprvé získal spisovatel z Jižní Koreje. Celkově je Hang Kang druhým jihokorejským laureátem tohoto ocenění v historii – prvním se v roce 2000 stal Kim Te-džung. Tehdejší prezident Jižní Koreje obdržel Nobelovu cenu za mír. Hang Kang je pro svůj poetický a experimentální styl považována za inovátorku současné prózy. Čeští čtenáři si mohou kromě Vegetariánky přečíst také díla Kde kvete tráva či Bílá kniha.
Předešlí laureáti Nobelovy ceny za literaturu
| Rok | Laureáti | Udělení ceny |
|---|---|---|
| 2023 | Jon Fosse | Za inovativní hry a prózu, která poskytuje hlas nevyslovitelnému |
| 2022 | Annie Ernaux | Za odvahu a pronikavost, s níž odhaluje kořeny, odcizení a překážky lidské paměti |
| 2021 | Abdulrazak Gurnah | Za nekompromisní a soucitné prozkoumávání dopadu kolonialismu a osudů uprchlíků rozpolcených mezi kulturami a kontinenty |
| 2020 | Louise Glück | Za nezaměnitelný poetický hlas, který svou prostou krásou mění existenci jedince v existenci univerzální |
| 2019 | Peter Handke | Za vlivná díla, která s lingvistickou vynalézavostí prozkoumávají periferii a specifičnost lidské zkušenosti |
Nobelova cena za mír 2024
- Laureáti: Nihon Hidankyo
- Cena udělena: Za úsilí o vytvoření světa bez jaderných zbraní a za to, jak svědectvím dokazuje, že jaderné zbraně již nikdy nesmí být použity
Sueichi Kido, generální tajemník Nihon Hidankyo – organizace, které patří Nobelova cena za mír 2024|
Na Nobelovu cenu za mír bylo v roce 2024 nominováno téměř 300 osobností a subjektů. Norský Nobelův výbor z nich vybral japonskou organizaci Nihon Hidankyo. Ta byla založena osobami, které přežily jaderné útoky na města Hirošima a Nagasaki v roce 1945. Hnutí přineslo řadu lidských svědectví, vydává rezoluce i veřejné výzvy a tradičně vysílá své zástupce do OSN a na další mírové konference, kde zdůrazňuje nutnost jaderného odzbrojení. Nobelův výbor se rozhodl na práci japonské organizace upozornit záměrně v době, kdy aktéři vojenských konfliktů opět hrozí použitím jaderných zbraní.
Předešlí laureáti Nobelovy ceny za mír
| Rok | Laureáti | Udělení ceny |
|---|---|---|
| 2023 | Narges Mohammadi | Za boj proti útlaku žen v Íránu a prosazování lidských práv a svobod pro všechny |
| 2022 | Ales Bjaljacki, Memorial, Centrum pro občanské svobody | Za reprezentaci občanské společnosti ve svých domovských zemích, podporu práva na kritiku moci a ochranu základních práv občanů |
| 2021 | Maria Ressa, Dmitrij Muratov | Za úsilí o ochranu svobody projevu, která je předpokladem demokracie a trvalého míru |
| 2020 | Světový potravinový program (WFP) | Za úsilí v boji proti hladu a zlepšení podmínek pro mír v konfliktních oblastech |
| 2019 | Abiy Ahmed | Za úsilí o dosažení míru a mezinárodní spolupráce, zvlášť pak za odhodlanou iniciativu vyřešit pohraniční konflikt se sousední Eritreou |
Nobelova cena za ekonomii 2024
- Laureáti: Daron Acemoglu, Simon Johnson a James A. Robinson
- Cena udělena: Za studie o tom, jak se utvářejí instituce a jak ovlivňují prosperitu
Zleva: Daron Acemoglu, Simon Johnson a James A. Robinson, laureáti Nobelovy ceny za ekonomii 2024|
Cenu Švédské národní banky za ekonomické vědy obdrželi v roce 2024 američtí ekonomové Daron Acemoglu, Simon Johnson a James A. Robinson. Ve své práci prokázali, že jednou z příčin rozdílů v prosperitě zemí jsou společenské instituce. Jejich výzkum pomáhá pochopit, proč státy se špatným právním řádem a institucemi negenerují růst ani změny k lepšímu. V rámci výzkumu se autoři zaměřili také na to, jakým způsobem se v zemích projevil kolonialismus a jak formoval instituce ovlivňující prosperitu.
Předešlí laureáti Nobelovy ceny za ekonomii
| Rok | Laureáti | Udělení ceny |
|---|---|---|
| 2023 | Claudia Goldin | Za prohloubení znalostí o uplatnění žen na trhu práce |
| 2022 | Ben Bernanke, Douglas Diamond, Philip Dybvig | Za výzkum bank a finančních krizí |
| 2021 | David Card, Joshua Angrist, Guido Imbens | Za empirický přínos ekonomii práce (Card), metodologický přístup k analýze kauzálních vztahů (Angrist a Imbens) |
| 2020 | Paul Milgrom, Robert Wilson | Za vylepšení teorie aukcí a vynálezy nových formátů aukcí |
| 2019 | Abhijit Banerjee, Esther Duflo, Michael Kremer | Za experimentální přístup ke zmírnění světové chudoby |
Kteří Češi získali Nobelovu cenu?
Česká republika svého zástupce mezi letošními laureáty Nobelovy ceny nemá. Posledním Čechem, který tohle prestižní ocenění získal, je Jaroslav Seifert. Slavný spisovatel a signatář Charty 77 obdržel v roce 1984 Nobelovu cenu za literaturu. Prvním českým laureátem Nobelovy ceny se stal v roce 1959 Jaroslav Heyrovský, který byl oceněn za vynález a využití polarografie v oblasti chemie. Seznam Čechů s Nobelovou cenou mohl být bohatší – v minulosti se mezi nominovanými několikrát objevili například Tomáš Garrigue Masaryk, Edvard Beneš nebo Karel Čapek.
Česká stopa ve světě Nobelových cen je přesto o něco výraznější. Ocenění totiž získali někteří čeští rodáci, byť jako občané jiných zemí.
- Bertha von Suttner, narozena v roce 1843 v Praze – Nobelova cena za mír (1905)
- Gerty a Carl Coriovi, narozeni v roce 1896 v Praze – Nobelova cena za fyziologii nebo medicínu (1947)
- Peter Grünberg, narozen v roce 1939 v Plzni – Nobelova cena za fyziku (2007)
Kdo a jak udílí Nobelovy ceny?
Nobelovy ceny jsou dnes udělovány celkem v šesti kategoriích. Pět z nich určil Alfred Nobel, švédský vědec a zakladatel Nobelových cen, ve své závěti. Nobel definoval i instituce, které za udělení cen zodpovídají.
- Nobelovu cenu za fyziologii nebo medicínu uděluje švédská lékařská univerzita Karolinska Institutet.
- Nobelovu cenu za fyziku a chemii uděluje švédská Královská akademie věd.
- Nobelovu cenu za literaturu uděluje Švédská akademie.
- Nobelovu cenu za mír uděluje pětičlenný výbor jmenovaný norským parlamentem.
Nobelovu cenu za ekonomii zavedla v roce 1968 Švédská národní banka. Uděluje ji, stejně jako ocenění v oblasti fyziky a chemie, švédská Královská akademie věd. Oficiálně se nejedná o Nobelovu cenu, ale o „Cenu Švédské národní banky za ekonomické vědy na památku Alfreda Nobela“. Ocenění je udělováno podle stejných principů jako Nobelovy ceny, proto se běžně označuje jako Nobelova cena za ekonomii.
Nominovat kandidáty mohou jen některé osoby – například držitelé Nobelových cen, profesoři v daném oboru, členové výběrových komisí a některé významné osobnosti a instituce. Jednotlivé nominace jsou podávány každoročně do konce ledna. Proces je přísně tajný, jména nominovaných se zveřejňují až po 50 letech. Laureáti se zveřejňují tradičně v říjnu během jednoho týdne, přičemž každý den se oznamuje jedno ocenění. Tento způsob umožňuje, aby se každé kategorii dostalo dostatečné pozornosti médií a veřejnosti.
Ceny jsou oficiálně předávány během slavnostního ceremoniálu 10. prosince, na výročí úmrtí Alfreda Nobela. Jak Nobel stanovil ve své závěti – ocenění za fyziologii nebo medicínu, fyziku, chemii a literaturu se udělují ve švédském Stockholmu (spolu s později přidanou cenou za ekonomii), zatímco Nobelova cena za mír je předávána v norském Oslu.
Historie udílení Nobelových cen
Historie udílení Nobelových cen sahá až do konce 19. století. Švédský vědec a vynálezce dynamitu Alfred Nobel ve své poslední vůli sepsané v roce 1895 navrhl vytvoření fondu, který bude oceňovat nejdůležitější vynálezy či objevy ve fyziologii a lékařství, fyzice, chemii, literatuře a mírové činnosti. Jako základ fondu měl posloužit Nobelem svěřený kapitál vložený do bezpečných cenných papírů. Z úroků měli být každoročně odměňováni ti, kteří v uplynulém roce prokázali lidstvu největší užitek v uvedených oblastech. Úroky měly být rozděleny rovným dílem na pět částí.
Po Nobelově smrti v roce 1896 trvalo několik let, než byla jeho vůle uvedena do praxe. V roce 1900 byla založena Nobelova nadace, která spravovala Nobelův majetek a zajistila financování cen. Nadace rovněž definovala přesná pravidla pro jejich udělování. První Nobelovy ceny byly uděleny 10. prosince 1901, v den pátého výročí smrti Alfreda Nobela.
Každý z laureátů obdržel v roce 1901 finanční odměnu ve výši 150 782 švédských korun. V letošním roce si laureáti odnesou 11 milionů švédských korun (cca 24,5 milionu českých korun). Výše odměny je vždy určena v závislosti na ročním výnosu Nobelova fondu a stále je dělena na pět dílů – cenu za ekonomii financuje Švédská národní banka. Pokud je v jedné kategorii oceněno více osob (max. 3), stanovená částka se mezi ně rozdělí. Kromě finanční odměny jsou oceněným udělovány také zlaté medaile a diplom se zdůvodněním.
VIDEO: Albert Einstein se stal vítězem Nobelovy ceny za fyziku v roce 1921
Albert Einstein. Odmítaný génius přepsal fyzikální zákony platné stovky let • Videohub
