V úterý zveřejněná zářijová inflace v eurozóně potvrdila to, co již naznačovaly dřívější údaje z členských států – růst spotřebitelských cen v zemích platících eurem se z meziročního pohledu dostal poprvé od června 2021 pod dvouprocentní cíl Evropské centrální banky (ECB), když poklesl na 1,8 procenta.

Do značné míry to sice bylo spojeno se zlevněním pohonných hmot i jejich vysokou srovnávací základnou, o desetinu procentního bodu na meziročních 2,7 procenta však poklesla i klíčová jádrová inflace. Celková i jádrová inflace tak v letošním třetím čtvrtletí celkově zaostaly za zářijovou prognózou ECB.

Na trzích nová inflační čísla z Francie a Španělska začala již minulý pátek výrazně posilovat očekávání, že ECB na svém říjnovém zasedání opět sníží úrokové sazby, a to namísto ještě začátkem minulého týdne většinově předpokládané pauzy. Nyní již se znalostí dat za celou eurozónu finanční instrumenty pro říjnové jednání ECB přisuzují snížení úrokových sazeb o čtvrt procentního bodu více než devadesátiprocentní pravděpodobnost.

Toto přesvědčení posilují i nadále slabé indikátory sentimentu. V minulém týdnu jsme byli svědky dalšího zklamání z Německa. Tamní Ifo index poklesl nejníže od ledna a index nákupních manažerů ze zpracovatelského průmyslu (pověstný PMI) dokonce nejvíce za poslední rok. Ani v eurozóně jako celku konjunkturální šetření nenaznačuje rychlé ekonomické oživení, když souhrnný index ekonomického sentimentu od Evropské komise v září zůstal pod svým dlouhodobým průměrem.

Celkově tedy, podobně jako ve Spojených státech, začíná být v eurozóně větším rizikem zhoršení kondice reálné ekonomiky než inflace. Nová data pohledu našeho ekonomického oddělení podporují další postupné uvolňování měnové politiky v eurozóně i po říjnovém zasedání, což bude „rozvazovat ruce“ rovněž tuzemské centrální bance.

ČNB by podle aktuálního tržního zacenění měla do konce letošního roku snížit svou repo sazbu pod čtyři procenta a její pokles by měl pokračovat i v příštím roce. Že by se ale základní sazba ČNB dostala až pod tři procenta, jak naznačují tržní kontrakty, se však momentálně s kolegy nedomníváme.

Autor je ekonom Komerční banky

V úterý zveřejněná zářijová inflace v eurozóně potvrdila to, co již naznačovaly dřívější údaje z členských států – růst spotřebitelských cen v zemích platících eurem se z meziročního pohledu dostal poprvé od června 2021 pod dvouprocentní cíl Evropské centrální banky (ECB), když poklesl na 1,8 procenta.

Do značné míry to sice bylo spojeno se zlevněním pohonných hmot i jejich vysokou srovnávací základnou, o desetinu procentního bodu na meziročních 2,7 procenta však poklesla i klíčová jádrová inflace. Celková i jádrová inflace tak v letošním třetím čtvrtletí celkově zaostaly za zářijovou prognózou ECB.

Na trzích nová inflační čísla z Francie a Španělska začala již minulý pátek výrazně posilovat očekávání, že ECB na svém říjnovém zasedání opět sníží úrokové sazby, a to namísto ještě začátkem minulého týdne většinově předpokládané pauzy. Nyní již se znalostí dat za celou eurozónu finanční instrumenty pro říjnové jednání ECB přisuzují snížení úrokových sazeb o čtvrt procentního bodu více než devadesátiprocentní pravděpodobnost.

Toto přesvědčení posilují i nadále slabé indikátory sentimentu. V minulém týdnu jsme byli svědky dalšího zklamání z Německa. Tamní Ifo index poklesl nejníže od ledna a index nákupních manažerů ze zpracovatelského průmyslu (pověstný PMI) dokonce nejvíce za poslední rok. Ani v eurozóně jako celku konjunkturální šetření nenaznačuje rychlé ekonomické oživení, když souhrnný index ekonomického sentimentu od Evropské komise v září zůstal pod svým dlouhodobým průměrem.

Celkově tedy, podobně jako ve Spojených státech, začíná být v eurozóně větším rizikem zhoršení kondice reálné ekonomiky než inflace. Nová data pohledu našeho ekonomického oddělení podporují další postupné uvolňování měnové politiky v eurozóně i po říjnovém zasedání, což bude „rozvazovat ruce“ rovněž tuzemské centrální bance.

ČNB by podle aktuálního tržního zacenění měla do konce letošního roku snížit svou repo sazbu pod čtyři procenta a její pokles by měl pokračovat i v příštím roce. Že by se ale základní sazba ČNB dostala až pod tři procenta, jak naznačují tržní kontrakty, se však momentálně s kolegy nedomníváme.

Autor je ekonom Komerční banky