Před téměř dvěma týdny zveřejněná data z amerického trhu práce poměrně výrazně rozproudila jinak vesměs poklidné letní měsíce na finančních trzích. Ve Spojených státech bylo v červenci vytvořeno 114 tisíc nových pracovních míst, což bylo oproti očekávaným 175 tisícům viditelné zklamání. Korekcí směrem dolů prošel i reálný počet míst za předchozí měsíc a současně vzrostla míra nezaměstnanosti z červnových 4,1 na 4,3 procenta.

Trhy reagovaly výprodejem zámořských akcií, dařilo se naopak dluhopisům. Roli zde pravděpodobně sehrálo i překvapivé zvýšení úrokových sazeb japonskou centrální bankou na konci července, které přispělo k redukci takzvaných carry obchodů, při nichž si investoři půjčují peníze v měně s nízkou úrokovou sazbou a investují je do jiné měny, která nabízí sazbu vyšší. Tyto obchody jsou financované v japonském jenu a míří mimo jiné právě do amerických akcií.

Červenou kontrolku rozsvítila u řady investorů zejména rychlost zvyšování nezaměstnanosti v USA – její tříměsíční klouzavý průměr převýšil o více než 0,5 bodu nejnižší hodnotu za poslední rok. A to vždy býval podle ekonomky Fedu Claudie Sahmové jeden z prvních indikátorů varujících před nastupující recesí. Bylo tomu tak alespoň v minulosti, kdy se toto „pravidlo“ mohlo chlubit minimem falešných avíz. Sama Sahmová však upozornila, že tentokrát její poučka může spustit planý poplach.

Pro kontext je nutno dodat, že nárůst míry nezaměstnanosti je momentálně doprovázen i mírným zvyšováním míry participace, tedy podílu zaměstnaných a nezaměstnaných v produktivním věku v populaci. Nezaměstnaných nepřibývá pouze proto, že by slábla poptávka po práci, ale může se jednat o dočasný efekt daný dobou nutnou k nalezení nového zaměstnání, již potřebují lidé nově vstupující na trh práce. Týdenní statistiky navíc dosud neukazují výraznější nárůst počtu nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti.

Zatím velmi mírné propouštění v americké ekonomice by mohlo souviset s nadále zvýšenou ziskovostí podniků. Za těchto okolností by firmy neměly mít motivaci svou aktivitu snižovat. Revize nákladů a snižování počtu zaměstnanců totiž většinou nastává až v situaci, kdy se zisky dostávají pod tlak. Poslední kvartální výsledková sezona titulů obchodovaných na amerických akciových trzích však rozhodně nezklamala, naopak v souhrnu překonala očekávání.

Přes nesporné ochlazování americké ekonomiky je podle analytiků Komerční banky pokles její dynamiky zatím spíše mírný. Celkově tedy přikládáme větší váhu spíše scénáři pomalého růstu než bezprostřednímu nástupu recese, nebo dokonce mimořádnému snižování sazeb Fedem mimo běžná zasedání. Koneckonců, určitý útlum růstu americké ekonomiky byl i zamýšleným důsledkem restriktivní měnové politiky. Co však na trzích velmi pravděpodobně nadále přetrvá, je vysoká citlivost na nová data, kterých bude do zářijového zasedání Fedu – na němž by měl být zahájen cyklus snižování úrokových sazeb – zveřejněna ještě celá řada.

Autor je ekonom Komerční banky

Před téměř dvěma týdny zveřejněná data z amerického trhu práce poměrně výrazně rozproudila jinak vesměs poklidné letní měsíce na finančních trzích. Ve Spojených státech bylo v červenci vytvořeno 114 tisíc nových pracovních míst, což bylo oproti očekávaným 175 tisícům viditelné zklamání. Korekcí směrem dolů prošel i reálný počet míst za předchozí měsíc a současně vzrostla míra nezaměstnanosti z červnových 4,1 na 4,3 procenta.

Trhy reagovaly výprodejem zámořských akcií, dařilo se naopak dluhopisům. Roli zde pravděpodobně sehrálo i překvapivé zvýšení úrokových sazeb japonskou centrální bankou na konci července, které přispělo k redukci takzvaných carry obchodů, při nichž si investoři půjčují peníze v měně s nízkou úrokovou sazbou a investují je do jiné měny, která nabízí sazbu vyšší. Tyto obchody jsou financované v japonském jenu a míří mimo jiné právě do amerických akcií.

Červenou kontrolku rozsvítila u řady investorů zejména rychlost zvyšování nezaměstnanosti v USA – její tříměsíční klouzavý průměr převýšil o více než 0,5 bodu nejnižší hodnotu za poslední rok. A to vždy býval podle ekonomky Fedu Claudie Sahmové jeden z prvních indikátorů varujících před nastupující recesí. Bylo tomu tak alespoň v minulosti, kdy se toto „pravidlo“ mohlo chlubit minimem falešných avíz. Sama Sahmová však upozornila, že tentokrát její poučka může spustit planý poplach.

Pro kontext je nutno dodat, že nárůst míry nezaměstnanosti je momentálně doprovázen i mírným zvyšováním míry participace, tedy podílu zaměstnaných a nezaměstnaných v produktivním věku v populaci. Nezaměstnaných nepřibývá pouze proto, že by slábla poptávka po práci, ale může se jednat o dočasný efekt daný dobou nutnou k nalezení nového zaměstnání, již potřebují lidé nově vstupující na trh práce. Týdenní statistiky navíc dosud neukazují výraznější nárůst počtu nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti.

Zatím velmi mírné propouštění v americké ekonomice by mohlo souviset s nadále zvýšenou ziskovostí podniků. Za těchto okolností by firmy neměly mít motivaci svou aktivitu snižovat. Revize nákladů a snižování počtu zaměstnanců totiž většinou nastává až v situaci, kdy se zisky dostávají pod tlak. Poslední kvartální výsledková sezona titulů obchodovaných na amerických akciových trzích však rozhodně nezklamala, naopak v souhrnu překonala očekávání.

Přes nesporné ochlazování americké ekonomiky je podle analytiků Komerční banky pokles její dynamiky zatím spíše mírný. Celkově tedy přikládáme větší váhu spíše scénáři pomalého růstu než bezprostřednímu nástupu recese, nebo dokonce mimořádnému snižování sazeb Fedem mimo běžná zasedání. Koneckonců, určitý útlum růstu americké ekonomiky byl i zamýšleným důsledkem restriktivní měnové politiky. Co však na trzích velmi pravděpodobně nadále přetrvá, je vysoká citlivost na nová data, kterých bude do zářijového zasedání Fedu – na němž by měl být zahájen cyklus snižování úrokových sazeb – zveřejněna ještě celá řada.

Autor je ekonom Komerční banky