Míra nezaměstnanosti v Evropské unii v srpnu podle sezonně přepočtených údajů klesla o desetinu procentního bodu na 5,9 procenta, v eurozóně pak zůstala na červencové hodnotě 6,4 procenta. Ve své zprávě to uvedl statistický úřad Eurostat. V České republice nezaměstnanost podle jeho dat klesla na 2,6 procenta a zůstává nejnižší v EU. Metodika výpočtu, kterou používá Eurostat, se liší od údajů českého Úřadu práce.

Proti loňsku je teď nezaměstnanost nepatrně nižší jak v eurozóně, tak v celé EU. Zatímco v zemích platících eurem loni v srpnu činila 6,6 procenta, v celé unii byla na šesti procentech. V Česku před rokem činila 2,6 procenta, tedy stejně jako letos v srpnu.

Nejvyšší míru nezaměstnanosti mělo v srpnu letošního roku Španělsko, a to 11,3 procenta. Následuje Řecko s nezaměstnaností 9,5 procenta a pak Švédsko, kde míra nezaměstnanosti činila 8,5 procenta. Na Slovensku byla v srpnu míra nezaměstnanosti 5,3 procenta, v Maďarsku 4,3 procenta a v Polsku 2,9 procenta.

Eurostat odhaduje, že v celé EU bylo v srpnu bez práce 13,027 milionu lidí, z toho 10,925 milionu v eurozóně. Proti červenci se počet lidí bez práce v EU snížil o 108 tisíc a v eurozóně o 94 tisíc, proti loňskému srpnu pak o 142 tisíc v EU a o 233 tisíc v eurozóně.

Míra nezaměstnanosti mezi mladými lidmi se v srpnu v EU snížila na 14,3 procenta z červencové hodnoty 14,5 procenta. Bez práce tak v EU bylo 2,766 milionu lidí do 25 let, zatímco v eurozóně jich bylo 2,231 milionu.

Eurostat ve svých výpočtech vychází z obecně používané standardní definice nezaměstnanosti Mezinárodní organizace práce (ILO). Ta počítá mezi nezaměstnané ty, kteří si v posledních čtyřech týdnech aktivně hledali práci a jsou schopni nastoupit v nejbližších dvou týdnech.

V případě České republiky Eurostat používá údaje Českého statistického úřadu (ČSÚ), které se liší od dat Úřadu práce ČR. Podle těch míra nezaměstnanosti v České republice v srpnu zůstala na červencové hodnotě 3,8 procenta. ČSÚ vychází u míry nezaměstnanosti z výběrového šetření pracovních sil, Úřad práce z počtu registrovaných uchazečů o zaměstnání.

Míra nezaměstnanosti v Evropské unii v srpnu podle sezonně přepočtených údajů klesla o desetinu procentního bodu na 5,9 procenta, v eurozóně pak zůstala na červencové hodnotě 6,4 procenta. Ve své zprávě to uvedl statistický úřad Eurostat. V České republice nezaměstnanost podle jeho dat klesla na 2,6 procenta a zůstává nejnižší v EU. Metodika výpočtu, kterou používá Eurostat, se liší od údajů českého Úřadu práce.

Proti loňsku je teď nezaměstnanost nepatrně nižší jak v eurozóně, tak v celé EU. Zatímco v zemích platících eurem loni v srpnu činila 6,6 procenta, v celé unii byla na šesti procentech. V Česku před rokem činila 2,6 procenta, tedy stejně jako letos v srpnu.

Nejvyšší míru nezaměstnanosti mělo v srpnu letošního roku Španělsko, a to 11,3 procenta. Následuje Řecko s nezaměstnaností 9,5 procenta a pak Švédsko, kde míra nezaměstnanosti činila 8,5 procenta. Na Slovensku byla v srpnu míra nezaměstnanosti 5,3 procenta, v Maďarsku 4,3 procenta a v Polsku 2,9 procenta.

Eurostat odhaduje, že v celé EU bylo v srpnu bez práce 13,027 milionu lidí, z toho 10,925 milionu v eurozóně. Proti červenci se počet lidí bez práce v EU snížil o 108 tisíc a v eurozóně o 94 tisíc, proti loňskému srpnu pak o 142 tisíc v EU a o 233 tisíc v eurozóně.

Míra nezaměstnanosti mezi mladými lidmi se v srpnu v EU snížila na 14,3 procenta z červencové hodnoty 14,5 procenta. Bez práce tak v EU bylo 2,766 milionu lidí do 25 let, zatímco v eurozóně jich bylo 2,231 milionu.

Eurostat ve svých výpočtech vychází z obecně používané standardní definice nezaměstnanosti Mezinárodní organizace práce (ILO). Ta počítá mezi nezaměstnané ty, kteří si v posledních čtyřech týdnech aktivně hledali práci a jsou schopni nastoupit v nejbližších dvou týdnech.

V případě České republiky Eurostat používá údaje Českého statistického úřadu (ČSÚ), které se liší od dat Úřadu práce ČR. Podle těch míra nezaměstnanosti v České republice v srpnu zůstala na červencové hodnotě 3,8 procenta. ČSÚ vychází u míry nezaměstnanosti z výběrového šetření pracovních sil, Úřad práce z počtu registrovaných uchazečů o zaměstnání.