V odlehlých kopcích západní poloviny ostrova Nová Guinea se nachází člověkem vytvořený úkaz, který jako by pocházel ze světa sci-fi. V nadmořské výšce 4300 metrů se najednou otvírá kruhová díra o průměru 2,5 kilometru s nájezdovými rampami směřujícími hluboko dolů. Jedná se o druhý největší důl na zlato na světě, důl Grasberg, vlastněný Indonésií a americkou společností Freeport-McMoran.
Právě zlato minulý týden překonalo psychologickou cenovou hladinu 2500 dolarů za troyskou unci. Ještě pozoruhodnější ale je, že od začátku roku nejenže drželo tempo růstu se S&P 500, ale dokonce jej i překonalo (21 procent vs. 18 procent). Vzhledem k nízké korelaci těchto dvou aktiv by si portfolio namixované 50/50 vedlo letos znamenitě.
Tato situace je ale historicky spíše výjimkou, takže takováto portfolia bychom hledali u investorů jen těžko. Minimálně u těch západních, kteří vnímají zlato jen jako povinný hedge fungující sotva v době klesajících reálných výnosů a nenadálých geopolitických rizik.
Jinak se na to ale dívají retailoví investoři v Indii, Rusku, Číně a v Japonsku, kteří pravděpodobně stojí za většinou letošního a loňského růstu ceny. Čínští investoři schraňují slitky a cihličky kvůli tragickému stavu tamního nemovitostního a akciového trhu. Nemají moc alternativ. Jejich japonské protějšky se zase donedávna chránily před padajícím jenem.
Centrální banky v tomto posledním cyklu hrají již dobře známou roli. Sáhnutí na ruské dolarové rezervy americkou vládou vyslalo do světa signál, že zlato je nyní pro nezápadní země jediným skutečně bezpečným aktivem.
Je dobrý nápad nakupovat na historických maximech? Gavekal Research v posledním reportu vyjmenovává snad deset důvodů, proč by mohla současná rally vychladnout. Stěžejní však je, že ani jeden jim nyní nepřipadá pravděpodobný.
Autor je portfolio manažer J&T Investiční společnosti
