Jak se společnosti Heluz dotýká nepovedená digitalizace stavebního řízení nebo nárůst hypotečních sazeb? A jaké trendy pozoruje v současné výstavbě nebo rekonstrukci nemovitostí? Nejen o tom v dalším díle e15 Castu mluvil Nikita Poljakov s Petrem Stejskalem, obchodním a marketingovým ředitelem společnosti Heluz Izos a členem představenstva Heluz Group.
„Digitalizaci stavebního řízení určitě prožíváme tak jako každý občan této republiky, protože stavebnictví je samozřejmě důležitou součástí hospodářství a svým způsobem má vliv na každého, protože každý používáme produkty stavebnictví. Každý jsme ovlivněný tím, jak se staví, nebo nestaví,“ řekl v e15 Castu Petr Stejskal z Heluz Group.
„Přímo jako výrobce stavebních materiálů tím ale ovlivněni nejsme. Jsme na začátku řetězce, kdy vzniká materiál, ten materiál se podle určitých projektů připravuje pro konkrétní stavby. Od okamžiku, kdy někdo podá žádost o stavební povolení, než ho má schválené a než dojde k použití našich výrobků, tak to je opravdu dost dlouhá doba. Takže my ještě bezprostřední dopad nemáme,“ dodal Stejskal.
„Určitá nervozita z toho, jak to bude vypadat po prvním červenci, vedla k tomu, že byly stavební úřady přehlceny podáváním nových žádostí ještě před tímhle datem. Proto si myslím, že ani žádný propad nepotkáme, protože to penzum těch rozpracovaných stavebních povolení je dostatečně velké, takže by se to nemělo projevit na poklesu stavební činnosti,“ řekl Stejskal.
České stavebnictví podle něj v současnosti není v dobré kondici. „Za posledních 15 nebo 20 let prošlo několika otřesy. Když vezmeme období po roce 2008, kolem roku 2010, tak ze stavebnictví kvůli tomu obrovskému poklesu odešlo 30 nebo 40 tisíc kvalifikovaných pracovníků. A ti se nikdy nevrátili,“ vysvětlil Stejskal v e15 Castu.
„Druhý problém byl před dvěma lety, kdy došlo k obrovskému nárůstu sazeb za hypoteční úvěry a zdražování veškerých materiálů, v důsledku energetické krize vyletěly náklady výrobců,“ připomněl.
„Další věc je, že naše vláda, a vlastně všechny vlády, které si pamatuju, se nechovají proticyklicky. Stavebnictví by potřebovalo nějaké výkyvy, mínus 10, 15, 20 procent, to přežije. To přežije asi každá průmyslová branže. Ale pokud je ten propad 50 nebo 60 procent, tak to je strašně moc. A myslím, že úloha vlády nebo veřejného sektoru by měla být taková, že v okamžiku, kdy klesne soukromá poptávka po stavebních pracích, tak by měla ta státní správa vytáhnout ze šuplíku připravené projekty a udržovat stavební činnost v koridoru plus mínus 25 procent. A to se neděje.“
Jak stavebnictví, tak ekonomika podle něj nemá ráda velké změny a výkyvy. „Ale pokud jsou tam velké výkyvy, což byl třeba případ hypotečních úvěrů, kdy jsme se z úrovně pod dvě procenta dostali na sedm procent, což je opravdu šok, tak je tam vždycky ta negativní odezva ze strany potenciálních žadatelů,“ řekl Stejskal.
To vyčkávání ale na druhou stranu nikdy nevydrží dlouho. Když máme mladou rodinu, která chce jít do svého, tak může rozhodnutí odložit o rok nebo o dva, ale nedá se to dělat donekonečna. Je ale pravda, že množství potenciálních žadatelů je kvůli vysokým sazbám podstatně nižší. Dřív na úvěr dosáhla většina žadatelů, dnes na něj kvůli restriktivním opatřením bank určitě každý nedosáhne.
Má nedostatek bydlení v Česku nějaké pozitivní dopady? Ženou se kvůli němu lidé do stavby vícegeneračních domů, je to nějaký trend? Umí Češi chytře a úsporně rekonstruovat? A jakou roli hrají v rekonstrukcích dotace? Pusťte si celý rozhovor s Petrem Stejskalem z Heluz Group.
