Likvidace škod po povodních zabere mnoho času, vyvstává tak i řada otázek v souvislosti s docházkou do zaměstnání. Kdy máte nárok na pracovní volno a bude placené nebo neplacené? 

Pokud potřebujete po povodních odklízet napáchané škody na svém majetku, lze to brát jako důležitou osobní překážku v práci. Můžete požádat zaměstnavatele o pracovní volno. Bude to ovšem bez náhrady mzdy, další možností je nadpracování zmeškané doby.

Obdobná situace nastane, když odstraňujete škody na svém majetku, ale na základě veřejného zájmu příkladem mohou být hygienické důvody či třeba zřícení nemovitosti, v takovém případě vám náleží pracovní volno, ovšem náhrada mzdy opět nepřísluší. (pokud to není ustanoveno ve vaší, popřípadě kolektivní smlouvě).

Pokud při povodních poskytujete pomoc někomu jinému – fyzické či právnické osobě – zaměstnavatel vám je vám povinen poskytnout pracovní volno na dobu nezbytně nutnou (ale opět bez nároku na mzdu). Volno vám může zaměstnavatel poskytnout, i pokud si potřebujete vyřídit své osobní záležitosti v souvislosti s povodněmi.

V případě, že se vám kvůli povodni nepodaří včas dopravit do práce kvůli komplikacím v dopravě, tak by vám měl zaměstnavatel poskytnout pracovní volno bez nároku na náhradu mzdy. Pracovní volno s náhradou mzdy má pouze zaměstnanec, který je těžce zdravotně postižený a cestuje nehromadným dopravním prostředkem.

Jak na žádost o neplacené volno

Pokud chce zaměstnanec neplacené volno, měl by o něj požádat svého zaměstnavatele. V těchto dnech je však pravděpodobné, že mnoho argumentů potřebovat nebudete, přesto je žádost, resp. domluva se zaměstnavatelem na místě.

„Pokud by zaměstnavatel vaši žádost o neplacené volno neschválil, pak na neplacené volno nastoupit nemůžete, vaše nepřítomnost v práci by mohla být chápána jako neomluvená absence, v krajním případě by zaměstnavatel mohl přistoupit k výpovědi či zrušení pracovního poměru,“ uvádí Anna Kevorkyan, CEO pracovního portálu JenPráce.cz.

Překážka na straně zaměstnavatele

Podobné je to v případě, že nemůžete do místa výkonu svého povolání, například když je pracoviště zatopené. V tomto případě je překážka na straně zaměstnavatele a vám náleží nejméně 60 procent průměrného výdělku. Zaměstnavatel vám může přidělit i jinou práci, například úklid po povodních.

„Pokud firmu přímo nepostihly povodně, ale zaměstnavatel vám není schopen zajistit práci z důvodu například přerušených dodávek energie, a ani vás nemůže přidělit na jinou práci, tak se jedná o překážku v práci z důvodu prostoje a vám náleží náhrada mzdy ve výši nejméně 80 procent průměrného výdělku,“ uvádí MPSV.

Zaměstnavatel vám nemůže nařídit neplacené volno, nařízené neplacené volno neexistuje.

Pracovní volno a sociální pojištění

Během neplaceného volna neplyne zaměstnanci od zaměstnavatele žádný příjem. V takovém případě se neplatí ani záloha na daň z příjmu ani sociální pojištění.

„Neplacení sociálního pojištění však znamená, že se dané období nezohledňuje pro důchodové účely, s tím je potřeba počítat,“ sděluje Gabriela Ivanco, daňová poradkyně společnosti Mazars.

Zdravotní pojištění platit musíte

Oproti dani z příjmu a sociálnímu pojištění se však vždy musí platit zdravotní pojištění. Za každého zaměstnance musí zdravotní pojišťovna obdržet v daném měsíci alespoň minimální zdravotní pojištění, které činí 13,5 procenta z minimální mzdy. V roce 2024 činí minimální zdravotní pojištění 2 552 korun.

„Odvod minima se nevztahuje pouze na zaměstnance, kteří jsou současně státními pojištěnci, což jsou například penzisté nebo studenti,“ doplňuje Gabriela Ivanco.

V případě trvání neplaceného volna celý kalendářní měsíc jde platba minimálního zdravotního pojištění za zaměstnancem. Při zájmu o měsíční neplacené volno je tak nutné počítat nejenom s nulovým příjmem, ale i s povinným výdajem na zdravotním pojištění.

Zdravotní pojištění na účet příslušné zdravotní pojišťovny zasílá zaměstnavatel, ale zpravidla v písemné dohodě o čerpání neplaceného volna se sjednává způsob, jak tuto částku následně zaměstnanec zaměstnavateli uhradí.

Likvidace škod po povodních zabere mnoho času, vyvstává tak i řada otázek v souvislosti s docházkou do zaměstnání. Kdy máte nárok na pracovní volno a bude placené nebo neplacené? 

Pokud potřebujete po povodních odklízet napáchané škody na svém majetku, lze to brát jako důležitou osobní překážku v práci. Můžete požádat zaměstnavatele o pracovní volno. Bude to ovšem bez náhrady mzdy, další možností je nadpracování zmeškané doby.

Obdobná situace nastane, když odstraňujete škody na svém majetku, ale na základě veřejného zájmu příkladem mohou být hygienické důvody či třeba zřícení nemovitosti, v takovém případě vám náleží pracovní volno, ovšem náhrada mzdy opět nepřísluší. (pokud to není ustanoveno ve vaší, popřípadě kolektivní smlouvě).

Pokud při povodních poskytujete pomoc někomu jinému – fyzické či právnické osobě – zaměstnavatel vám je vám povinen poskytnout pracovní volno na dobu nezbytně nutnou (ale opět bez nároku na mzdu). Volno vám může zaměstnavatel poskytnout, i pokud si potřebujete vyřídit své osobní záležitosti v souvislosti s povodněmi.

V případě, že se vám kvůli povodni nepodaří včas dopravit do práce kvůli komplikacím v dopravě, tak by vám měl zaměstnavatel poskytnout pracovní volno bez nároku na náhradu mzdy. Pracovní volno s náhradou mzdy má pouze zaměstnanec, který je těžce zdravotně postižený a cestuje nehromadným dopravním prostředkem.

Jak na žádost o neplacené volno

Pokud chce zaměstnanec neplacené volno, měl by o něj požádat svého zaměstnavatele. V těchto dnech je však pravděpodobné, že mnoho argumentů potřebovat nebudete, přesto je žádost, resp. domluva se zaměstnavatelem na místě.

„Pokud by zaměstnavatel vaši žádost o neplacené volno neschválil, pak na neplacené volno nastoupit nemůžete, vaše nepřítomnost v práci by mohla být chápána jako neomluvená absence, v krajním případě by zaměstnavatel mohl přistoupit k výpovědi či zrušení pracovního poměru,“ uvádí Anna Kevorkyan, CEO pracovního portálu JenPráce.cz.

Překážka na straně zaměstnavatele

Podobné je to v případě, že nemůžete do místa výkonu svého povolání, například když je pracoviště zatopené. V tomto případě je překážka na straně zaměstnavatele a vám náleží nejméně 60 procent průměrného výdělku. Zaměstnavatel vám může přidělit i jinou práci, například úklid po povodních.

„Pokud firmu přímo nepostihly povodně, ale zaměstnavatel vám není schopen zajistit práci z důvodu například přerušených dodávek energie, a ani vás nemůže přidělit na jinou práci, tak se jedná o překážku v práci z důvodu prostoje a vám náleží náhrada mzdy ve výši nejméně 80 procent průměrného výdělku,“ uvádí MPSV.

Zaměstnavatel vám nemůže nařídit neplacené volno, nařízené neplacené volno neexistuje.

Pracovní volno a sociální pojištění

Během neplaceného volna neplyne zaměstnanci od zaměstnavatele žádný příjem. V takovém případě se neplatí ani záloha na daň z příjmu ani sociální pojištění.

„Neplacení sociálního pojištění však znamená, že se dané období nezohledňuje pro důchodové účely, s tím je potřeba počítat,“ sděluje Gabriela Ivanco, daňová poradkyně společnosti Mazars.

Zdravotní pojištění platit musíte

Oproti dani z příjmu a sociálnímu pojištění se však vždy musí platit zdravotní pojištění. Za každého zaměstnance musí zdravotní pojišťovna obdržet v daném měsíci alespoň minimální zdravotní pojištění, které činí 13,5 procenta z minimální mzdy. V roce 2024 činí minimální zdravotní pojištění 2 552 korun.

„Odvod minima se nevztahuje pouze na zaměstnance, kteří jsou současně státními pojištěnci, což jsou například penzisté nebo studenti,“ doplňuje Gabriela Ivanco.

V případě trvání neplaceného volna celý kalendářní měsíc jde platba minimálního zdravotního pojištění za zaměstnancem. Při zájmu o měsíční neplacené volno je tak nutné počítat nejenom s nulovým příjmem, ale i s povinným výdajem na zdravotním pojištění.

Zdravotní pojištění na účet příslušné zdravotní pojišťovny zasílá zaměstnavatel, ale zpravidla v písemné dohodě o čerpání neplaceného volna se sjednává způsob, jak tuto částku následně zaměstnanec zaměstnavateli uhradí.