Německý ministr financí Christian Lindner v úterý ve Spolkovém sněmu představil vládní návrh rozpočtu na příští rok. Počítá s výdaji téměř 490 miliard eur (12,3 bilionu Kč). Více než desetina z toho, celkem 51,3 miliardy eur, má pocházet z půjček. Podle Lindnera obsahuje návrh také rekordní investice 81 miliard eur. Návrh, jehož vznik provázely vleklé koaliční spory, nyní posoudí poslanci, kteří by ho mohli schválit v listopadu.

„O tento rozpočet jsme tvrdě zápasili,“ řekl na počátku téměř hodinového proslovu Lindner, který je předsedou nejmenší vládní strany, liberálních svobodných demokratů (FDP). Zároveň zdůraznil, že „pokud je to možné se dohodnout, je nutné se dohodnout“. Návrh rozpočtu podle Lindnera vychází z ekonomické reality, a tak jej ovlivnil současný slabý růst německého hospodářství. „Rosteme příliš málo… Potřebujeme proto hospodářský obrat,“ dodal.

Ústavní opatření, které brání rychlému zadlužování země, takzvaná dluhová brzda, bude podle vlády dodrženo. Přesto se vedou debaty o tom, zda je návrh v souladu s ústavou. Představitelé vládních stran – kancléř Olaf Scholz za sociální demokracii (SPD), ministr hospodářství Robert Habeck za zelené a ministr Lindner za FDP se totiž nedokázali dohodnout na financování některých kapitol rozpočtu. Vložili proto do návrhu opatření, které předpokládá, že vláda nakonec v příštím roce nevydá 12 miliard eur, protože se například nepodaří uskutečnit některé projekty nebo nebudou vyčerpány některé dotace.

Nejsilnější opoziční strany – konzervativní unie CDU/CSU a protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD) – považují tuto částku za příliš vysokou a obviňují vládu z toho, že zastírá pravý stav věcí. Samotný Lindner přitom zdůraznil, že je třeba do konce roku ještě tuto naplánovanou částku snížit o několik miliard, mimo jiné pomocí dodatečných příjmů z výběru daní. Snížení by měli dosáhnout při jednání poslanci v parlamentním rozpočtovém výboru.

Kritika zaznívá také na adresu zamýšleného rozpočtu ministerstva obrany. Má dostat 1,3 miliardy eur navíc, což je ale výrazně méně, než požadoval ministr Boris Pistorius. Například dnes zveřejněná studie kielského Institutu pro světové hospodářství (IfW) přitom kritizuje, že Německo investuje do své obrany tváří v tvář ruské hrozbě příliš málo a příliš pomalu.

VIDEO:  Jestli si někdo myslí, že z deficitu 400 miliard ze dne na den uděláme nulu, aniž bychom ohrozili růst, tak fakt neví o čem mluví, tvrdí Fiala

Sporné je také to, že na pomoc Ukrajině, která se už více než dva a půl roku brání ruské agresi, jsou nyní naplánovány v rozpočtu jen čtyři miliardy eur. Tak to sice bylo i v loňském roce, ale později zákonodárci schválili ještě další čtyři miliardy. Tentokrát ale podle odborníků na rozpočet podobný krok nelze čekat. Spolková vláda doufá, že se podaří brzy ustanovit nový mezinárodní model financování pomoci Ukrajině. Na červnovém summitu skupiny hospodářsky vyspělých G7 v Itálii se účastníci dohodli, že výnosů ze zmrazeného ruského majetku pomohou zajistit financování půjčky 50 miliard dolarů pro Kyjev.

Tento jednací týden německého Spolkového sněmu, první po letní přestávce, bude věnován převážně jednání o jednotlivých rozpočtových kapitolách.

Německý ministr financí Christian Lindner v úterý ve Spolkovém sněmu představil vládní návrh rozpočtu na příští rok. Počítá s výdaji téměř 490 miliard eur (12,3 bilionu Kč). Více než desetina z toho, celkem 51,3 miliardy eur, má pocházet z půjček. Podle Lindnera obsahuje návrh také rekordní investice 81 miliard eur. Návrh, jehož vznik provázely vleklé koaliční spory, nyní posoudí poslanci, kteří by ho mohli schválit v listopadu.

„O tento rozpočet jsme tvrdě zápasili,“ řekl na počátku téměř hodinového proslovu Lindner, který je předsedou nejmenší vládní strany, liberálních svobodných demokratů (FDP). Zároveň zdůraznil, že „pokud je to možné se dohodnout, je nutné se dohodnout“. Návrh rozpočtu podle Lindnera vychází z ekonomické reality, a tak jej ovlivnil současný slabý růst německého hospodářství. „Rosteme příliš málo… Potřebujeme proto hospodářský obrat,“ dodal.

Ústavní opatření, které brání rychlému zadlužování země, takzvaná dluhová brzda, bude podle vlády dodrženo. Přesto se vedou debaty o tom, zda je návrh v souladu s ústavou. Představitelé vládních stran – kancléř Olaf Scholz za sociální demokracii (SPD), ministr hospodářství Robert Habeck za zelené a ministr Lindner za FDP se totiž nedokázali dohodnout na financování některých kapitol rozpočtu. Vložili proto do návrhu opatření, které předpokládá, že vláda nakonec v příštím roce nevydá 12 miliard eur, protože se například nepodaří uskutečnit některé projekty nebo nebudou vyčerpány některé dotace.

Nejsilnější opoziční strany – konzervativní unie CDU/CSU a protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD) – považují tuto částku za příliš vysokou a obviňují vládu z toho, že zastírá pravý stav věcí. Samotný Lindner přitom zdůraznil, že je třeba do konce roku ještě tuto naplánovanou částku snížit o několik miliard, mimo jiné pomocí dodatečných příjmů z výběru daní. Snížení by měli dosáhnout při jednání poslanci v parlamentním rozpočtovém výboru.

Kritika zaznívá také na adresu zamýšleného rozpočtu ministerstva obrany. Má dostat 1,3 miliardy eur navíc, což je ale výrazně méně, než požadoval ministr Boris Pistorius. Například dnes zveřejněná studie kielského Institutu pro světové hospodářství (IfW) přitom kritizuje, že Německo investuje do své obrany tváří v tvář ruské hrozbě příliš málo a příliš pomalu.

VIDEO:  Jestli si někdo myslí, že z deficitu 400 miliard ze dne na den uděláme nulu, aniž bychom ohrozili růst, tak fakt neví o čem mluví, tvrdí Fiala

Sporné je také to, že na pomoc Ukrajině, která se už více než dva a půl roku brání ruské agresi, jsou nyní naplánovány v rozpočtu jen čtyři miliardy eur. Tak to sice bylo i v loňském roce, ale později zákonodárci schválili ještě další čtyři miliardy. Tentokrát ale podle odborníků na rozpočet podobný krok nelze čekat. Spolková vláda doufá, že se podaří brzy ustanovit nový mezinárodní model financování pomoci Ukrajině. Na červnovém summitu skupiny hospodářsky vyspělých G7 v Itálii se účastníci dohodli, že výnosů ze zmrazeného ruského majetku pomohou zajistit financování půjčky 50 miliard dolarů pro Kyjev.

Tento jednací týden německého Spolkového sněmu, první po letní přestávce, bude věnován převážně jednání o jednotlivých rozpočtových kapitolách.