Německá vláda už letos nečeká hospodářský růst, hrubý domácí produkt (HDP) podle ní klesne o 0,2 procenta. Na tiskové konferenci to ve středu oznámil ministr hospodářství Robert Habeck. Původně kabinet kancléře Olafa Scholze počítal s růstem o 0,3 procenta. Německá ekonomika zaznamenala pokles i loni.

Německo se podle aktualizovaného výhledu vrátí k růstu v nadcházejícím roce, kdy by měl HDP vykázat růst o 1,1 procenta. Na jaře ještě vláda předpovídala na příští rok jednoprocentní růst. Na rok 2025 nyní kabinet očekává růst spotřeby domácností a také posílení vývozu průmyslových výrobků do zahraničí.

Německá ekonomika je největší v Evropě a je na ní závislá i řada českých firem. Trápí ji ale oslabení průmyslového sektoru kvůli zastavení dodávek zemního plynu z Ruska po invazi ruských vojsk na Ukrajinu, dále kvůli slabé poptávce v Číně a potížím automobilového průmyslu v souvislosti s přechodem na elektromobily.

VIDEO: Pokud se někdy Čína rozhodne nám škodit, bude to fatální. Proto vyrábíme i v Evropě, řekl miliardář Dědek pro pořad FLOW

Na konci září také přední německé hospodářské instituty zhoršily výhled vývoje německé ekonomiky na letošní rok. Podle nich se HDP sníží o 0,1 procenta. Loni zaznamenala německá ekonomika pokles o 0,3 procenta a její výkon byl nejslabší ze všech zemí eurozóny. Na příští dva roky instituty předpovídají pouze slabé oživení – v příštím roce ekonomika podle nich vzroste o 0,8 procenta a v roce následujícím o 1,3 procenta.

Německo je jedinou zemí G7, která letos čeká pokles

Pokud se prognóza naplní, stane se Německo jedinou zemí skupiny ekonomicky vyspělých států G7, která v letošním roce zaznamená hospodářský pokles, uvedla agentura Reuters. Žádná jiná země G7 aktuálně s poklesem HDP na letošek nepočítá.

Německá vláda chystá opatření na podporu ekonomiky. Podle hospodářských svazů ale plánovaná opatření nejsou dostatečná. Svazy požadují hlubší reformy a stěžují si mimo jiné na to, že v mezinárodním srovnání jsou v Německu vysoké ceny energií, velká byrokratická zátěž a stále větší nedostatek kvalifikované pracovní síly.

Německá vláda už letos nečeká hospodářský růst, hrubý domácí produkt (HDP) podle ní klesne o 0,2 procenta. Na tiskové konferenci to ve středu oznámil ministr hospodářství Robert Habeck. Původně kabinet kancléře Olafa Scholze počítal s růstem o 0,3 procenta. Německá ekonomika zaznamenala pokles i loni.

Německo se podle aktualizovaného výhledu vrátí k růstu v nadcházejícím roce, kdy by měl HDP vykázat růst o 1,1 procenta. Na jaře ještě vláda předpovídala na příští rok jednoprocentní růst. Na rok 2025 nyní kabinet očekává růst spotřeby domácností a také posílení vývozu průmyslových výrobků do zahraničí.

Německá ekonomika je největší v Evropě a je na ní závislá i řada českých firem. Trápí ji ale oslabení průmyslového sektoru kvůli zastavení dodávek zemního plynu z Ruska po invazi ruských vojsk na Ukrajinu, dále kvůli slabé poptávce v Číně a potížím automobilového průmyslu v souvislosti s přechodem na elektromobily.

VIDEO: Pokud se někdy Čína rozhodne nám škodit, bude to fatální. Proto vyrábíme i v Evropě, řekl miliardář Dědek pro pořad FLOW

Na konci září také přední německé hospodářské instituty zhoršily výhled vývoje německé ekonomiky na letošní rok. Podle nich se HDP sníží o 0,1 procenta. Loni zaznamenala německá ekonomika pokles o 0,3 procenta a její výkon byl nejslabší ze všech zemí eurozóny. Na příští dva roky instituty předpovídají pouze slabé oživení – v příštím roce ekonomika podle nich vzroste o 0,8 procenta a v roce následujícím o 1,3 procenta.

Německo je jedinou zemí G7, která letos čeká pokles

Pokud se prognóza naplní, stane se Německo jedinou zemí skupiny ekonomicky vyspělých států G7, která v letošním roce zaznamená hospodářský pokles, uvedla agentura Reuters. Žádná jiná země G7 aktuálně s poklesem HDP na letošek nepočítá.

Německá vláda chystá opatření na podporu ekonomiky. Podle hospodářských svazů ale plánovaná opatření nejsou dostatečná. Svazy požadují hlubší reformy a stěžují si mimo jiné na to, že v mezinárodním srovnání jsou v Německu vysoké ceny energií, velká byrokratická zátěž a stále větší nedostatek kvalifikované pracovní síly.