Osud pirátského ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše zpečetila analýza, kterou dostala vláda na stůl minulý týden. Zpráva, kterou připravila čtveřice ministerstev dopravy, financí, práce a sociálních věcí a zdravotnictví, obsahuje zdrcující posouzení současného stavu digitalizace stavebního řízení. Autoři dokonce navrhují, aby se povinnost systém používat na přechodnou dobu pozastavila.
Premiér Petr Fiala (ODS) zmínil analýzu jako jeden z důvodů, který ho vedl k rozhodnutí odvolat v úterý Ivana Bartoše z funkce. Podle premiéra si končící předseda Pirátů dostatečně nepřipouštěl rozsah problémů, které se pojí s digitalizací stavebního řízení. Manažerské shrnutí analýzy, kterou má redakce e15 k dispozici, dochází k závěru, že za současného stavu a bez razantních změn v řízení projektu nelze říct, kdy „bude systém ve stavu akceptovatelném pro stavební úřady“.
Úředníci ze čtyř ministerstev, které ovládají ministři z koalice Spolu, navrhují zavedení přechodného období, ve kterém nebude pro úředníky povinné používat Informační systém stavebního řízení, což je digitální aplikace pro úředníky na zpracování žádostí o stavební povolení. Veřejnost by nadále využívala Portál stavebníka. Nové žádosti by měli stavební úředníci procesovat ve starých systémech, tak, jak to už nyní dělají s žádostmi podanými za starého stavebního zákona. Během přechodného období by také nebylo možné žádat vlastníky infrastruktury o vyjádření přes Portál stavebníka, a místo zveřejňování podnětů na Národním geoportálu územního plánování by stačilo zveřejnění na webu úřadu.
Analýza neodpovídá na otázku, jak dlouhé by takové přechodné období mělo být, byť naznačuje, že v plně provozuschopném stavu by mohl být systém za 12 až 18 měsíců. Během tohoto období by měl řídící tým – který má nyní podle premiéra nově přejít pod ministra dopravy Martina Kupku (ODS) – provést analýzu potřeb stavebních úřadů, sestavit plán vývoje chybějících funkcí, nastavit robustní proces testování a opravit současné chyby.
To vše by se mělo stihnout do konce roku, v příštím roce by měl ministr za úkol posílit kapacity vývojových a testovacích týmů – nyní na aplikaci pro úředníky pracuje například jen pět vývojářů – vyřešit zasmluvnění dodavatelů a poskytnout dostatečnou podporu uživatelům. Při zapojení padesáti lidí po dobu roku až roku a půl by pro to bylo potřeba 200 až 300 milionů korun.
Analýza vidí největší chyby v tom, že neexistuje plán vývojových prací a opravy probíhají až po stížnostech úředníků, a není jasné, jak má výsledné řešení vlastně vypadat. Za problémy může podle zprávy nedostatečné testování aplikace s uživateli, kteří se v systému často nevyznají. Za zásadní považuje zpráva fakt, že v systému stále chybí některé funkce, které předpokládá zákon a které jsou nezbytné pro digitální řízení, jako je například ověření projektové dokumentace v okamžiku vydání povolení.
Byť vývojáři podle analýzy zvolili moderní technologie, uvedení do praxe vykazuje známky překotného zpracování. „Ze stavu zdrojového kódu a dalších částí technologické dodávky je zřejmé, že vznikala hekticky pod velkým časovým tlakem,“ píše se v zprávě. Nedostatky jsou nicméně podle analýzy „zhojitelné v čase“.
Zpráva se věnuje i dalším systémům, které se s digitalizací stavebního řízení pojí. Mírné potíže zaznamenala zpráva u Portálu stavebníka, který využívá veřejnost, nebo u Spisové služby GINIS, která slouží k evidenci stavebních postupů a dokumentace.
