Dostal medaili za službu v Afghánistánu, pamětní odznak NATO a také veledůležitý úkol. Rozšířit vojenskou základnu v Čáslavi tak, aby mohla ustájit dvacet čtyři letounů páté generace F-35, které za 150 miliard korun nakoupilo ministerstvo obrany. Klíčový projekt svěřil resort brigádnímu generálovi a zástupci velitele vzdušných sil armády Petrovi Hromkovi. Se svým týmem odlétí do Spojených států začátkem října. Tam celý projekt rozšíření Čáslavi odstartuje jednáním se zástupci Lockheedu Martin, výrobcem strojů. „Žádný jiný nákup techniky v historii armády nepodléhal takové míře utajení a zajištění bezpečnosti jako F-35. Tou měrou je úprava základny bezprecedentní,“ říká Hromek pro e15.
Mimořádně vysoká míra ochrany je podmínkou Američanů. Informace o nejmodernějším stíhacím a taktickém letounu současnosti nesmí z Čáslavi v žádném případě uniknout. Tlak na bezpečnost je navíc umocněn válkou na Ukrajině a ruskými sabotážemi v Evropě, před kterými varují některé evropské tajné služby. Zajištění bezpečnosti je však jen jedním z úkolů Hromkova týmu.
Pro rozšíření čáslavské základny jsou zásadní dva tendry. Prvním, který již běží, obrana vybírá společnost, která zpracuje projektovou dokumentaci. S vítězem chce podepsat smlouvu koncem března příštího roku. Následovat bude tendr na zhotovitele veškerých staveb, jehož spuštění armáda plánuje na začátek roku 2027.
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) už dříve uvedla, že ze zmíněných 150 miliard půjde 106 na letouny, související vybavení, výcvik, munici a simulátory a 44 miliard na infrastrukturu, ale i palivo, přípravu personálu a odvod DPH.
„Podpis smlouvy s vítězem tendru na zhotovitele staveb předpokládáme v březnu 2028,“ říká Hromek. Stavební práce by tak měly začít v době, kdy se dokončí výstavba nové ranveje. Ta byla podle ministerstva nezbytná bez ohledu na to, jaké letouny Česko pořídí, neboť se naplnila životnost dráhy z poloviny minulého století.
Aby mohla Čáslav ustájit dvě letky F-35, nejdražší armádní nákup v historii, musí na základně přibýt jeden speciální hangár. Armáda počítá s kapacitou pro asi osm strojů, které zde bude servisovat. Hangár bude rozdělen na několik částí podléhající různému stupni zabezpečení.
„Do objektu se nedostane nikdo, kdo nebude mít prověrku alespoň na stupeň ,tajné’. Některé části hangáru budou dostupné pouze pro ty se stupněm ,přísně tajné’,“ dodává Hromek. Režimu „přísně tajné“ dosud podléhaly jen některé menší budovy na základně.
Součástí zvýšené bezpečnosti bude také personální posílení strážní jednotky Force Protection, aby splňovala podmínky Lockheedu Martin. Základnu rovněž chrání ploty, kamerové systémy, psi a další opatření.
„Z projektu rozšíření základny mám určitě respekt. Svým rozsahem se projekt F-35 zcela vymyká tomu, na co jsme v armádě zvyklí. Pokud se nám podaří dodržet harmonogram, vše se podaří,“ ujišťuje Hromek.
Připomíná, že když si Česko pronajalo od Švédska letouny Gripen, tak například nebylo podmínkou, aby bylo veškeré zázemí předem nachystané. Budovalo se průběžně i v době, kdy už stroje na základně byly. Mírou zabezpečení se podle Hromka F-35 vymyká i ve srovnání s tanky či pandury: „Žádný dosavadní projekt nebyl tak komplexní a s takovými nároky na bezpečnost.“
V Čáslavi také vznikne nové centrum, kde budou umístěné simulátory, stejně tak zázemí pro techniky, piloty a další personál. Budovat se budou také nové stojany, kde budou stroje pod přístřeškem parkovat.
Pro inspiraci, jak nejlépe novou část základny navrhnout, se vydal Hromkův tým do Spojených států, Velké Británie, Dánska a Belgie. „Nejinspirativnější je pro nás dánská a belgická základna. Partneři nám předali jedno hlavní poučení: pohlídejte si, ať piloti a technici nemusí dlouze přecházet mezi zázemím a letouny. Budeme se tím řídit,“ dodává Hromek.
K 24 efpětatřicítkám armáda potřebuje čtyři desítky pilotů a dalšíi desítky techniků. Ty už má k dispozici, nicméně i tak počítá se vznikem desítek nových pracovních pozic v souvislosti s budoucím získáním F-35. Už nyní například spouští nábor IT specialistů.
První skupina osmi pilotů odletí do Spojených států v září, kde se během týdenního pobytu seznámí s F-35 na taktickém simulátoru. Až z výrobní linky Lockheedu sjedou první F-35 určené Česku, armáda piloty znovu pošle do zámoří, tentokrát však již k tréninku na reálných letounech. Od roku 2032 bude probíhat veškerý výcvik a školení v Česku.
První F-35 by měly do Česka přiletět v roce 2031. Stane se tak za předpokladu, že zástupci Lockheedu Martin a společnosti Joint Project Office, která je prostředníkem mezi výrobcem a zákazníkem, rozšíření základny zakreditují. Na práce budou Američané dohlížet i v jejich průběhu, armáda počítá se dvěmi „kontrolami“ ročně.
