Úředníci na stavebních úřadech dostanou možnost vrátit se k systémům používaným před digitalizací stavebního řízení. Opravdu je stav nového systému natolik špatný, že jej nelze v nejbližší době opravit a musíte se vracet o krok zpět?
Nyní budovaný systém nerušíme, ale v momentě, kdy jej úředníci, stavebníci a další nemohou plně používat, musíme věc řešit. Úředníci čekají i několik minut na odezvu systému a nemají plnou právní jistotu, že úkony, které provedli, jsou zcela v pořádku. Náš hlavní úkol je teď doručit digitalizované stavební řízení, které lidem bude sloužit. Důležité je, aby stavební úřady mohly pracovat se všemi svými předchozími digitálními nástroji a aby to fungovalo ruku v ruce s novými systémy. Schvalování stavebních záměrů nesmí být ohroženo.
V neposlední řadě pak musíme zachránit peníze z EU, což – jak pevně věřím – se nám podaří. A to i přes fakt, že problémů se zadáváním veřejných zakázek bylo nespočet. Analýza, se kterou mimo jiné pracujeme v rámci naší skupiny, jasně ukazuje, že systém v současné podobě řádné použití na stavebních úřadech neumožňuje a je potřeba jej ve všech oblastech dopracovat. V technické části jsme na tom poměrně lépe, nicméně i tam jsou oblasti, které je nutné dokončit a řádně dodat.
Budete tedy dál pracovat s rozhraním portálu stavebníka?
Ano. Využijeme ho tak, aby bylo možné podávat žádosti a dokumentace zároveň v digitální podobě, abychom se nemuseli vracet ke stohům projektových záměrů a dokumentací. Současně budeme pracovat na stávajícím systému spolu s kolegy z ministerstva pro místní rozvoj a s firmami, které ho spravují a vyvíjejí. Půjde o stabilizaci systému, aby nedocházelo k překotným aktualizacím, které pak působí další chyby. Zásadním způsobem se také posílí testování, a to i testování uživatelů, aby věci, které jdou do praxe, byly vyzkoušené a správně fungovaly. To se bohužel v předchozím období nedělo.
Analýza digitalizace stavebního řízení mluví o dvanácti až osmnácti měsících, než bude systém funkční. Další volby do Poslanecké sněmovny budou už příští rok v říjnu. Máte vůbec šanci to stihnout dřív, než se bude rozhodovat o nové vládě?
Určitě budeme potřebovat měsíce, může jít až o 18 zmiňovaných měsíců intenzivní práce na dokončení systémů. Přesnější budu moci být po 16. říjnu, kdy nabídneme vládě návrh dalších kroků, jak budeme postupovat. Vznikne také legislativní návrh, který umožní, aby se úředníci na jednotlivých úřadech mohli vrátit ke svým známým nástrojům pro komfortní správu podání.
Odvolání ministra Bartoše způsobilo rozkol v pětikoalici. Piráti odcházejí z vlády a mluví o „kmotrech z ODS“. Zvažujete, že požádáte Sněmovnu o důvěru?
Nevidím k tomu žádný důvod. Vláda neztrácí většinu, dál plníme vládní programové prohlášení, spíše než o nějakou vládní krizi, se jedná o rekonstrukci vlády.
Jsme v situaci po povodních, je nutná obnova infrastruktury, současně na vašem resortu běží nové projekty, jako je výstavba dálnic nebo vlakových tratí. Nemůže to, že nyní budete svou pozornost zaměřovat na digitalizaci stavebního řízení, která normálně spadá pod jiné ministerstvo, ohrozit projekty vašeho resortu?
Rozvoj dopravní infrastruktury běží dál. Máme tu návrh rozpočtu 2025 na více než 160 miliard korun, ministerstvo i Státní fond dopravní infrastruktury dál pracuje. Digitalizace obecně je část naší běžné agendy, takže se s tím budeme umět popasovat.
Můžeme čekat větší pohyb na postech v rámci jednotlivých resortů ve vládě?
Záleží samozřejmě na panu premiérovi a na případné dohodě koaličních stran. Nechci předjímat, ale nějaké výraznější přesuny či výměny resortů nepředpokládám. Pan premiér již avizoval zrušení postu ministra pro legislativu, bavit se můžeme o tom, kam se případně posune digitalizace, otevřená je otázka ministerstva zahraničních věcí. Myslím ale, že jasno bude v těchto otázkách velmi rychle.
Povodně budou stát desítky miliard
V polovině září jste se byl podívat v Moravskoslezském kraji na následky již zmiňovaných povodní. Do jaké míry je poškozená infrastruktura?
Velkou část infrastruktury se naštěstí daří opravdu rychle dát do pořádku. Velké poděkování patří technologickým a stavebním firmám, Správě železnic i ŘSD. Na zprovoznění D1 se opravdu bez přehánění pracovalo ve dne v noci, stejně tak intenzivní práce probíhaly na hlavní koridorové trati a ještě v pátek jsme zprůjezdnili trasu na Slovensko přes ostravské Vítkovice. Už přes týden funguje nádraží Ostrava–Svinov. Co se týká regionálních tratí, tak tam to bude náročnější.
Martin Kupka
Jako ministr dopravy za ODS působí ve vládě Petra Fialy od prosince roku 2021, místopředsedou strany je už od ledna 2014. V letech 2016 až 2022 pracoval jako zastupitel Středočeského kraje, mezi roky 2010 až 2021 „starostoval“ v obci Líbeznice. Po odvolání ministra pro místní rozvoj a předsedy Pirátů Ivana Bartoše ho letos v září premiér Fiala pověřil digitalizací stavebního řízení.
Jaké očekáváte náklady?
Tady musím zmínit například Jesenicko, kde budeme muset vybudovat celou novou silnici 1. třídy, protože z té původní nezbylo téměř nic. Ani opěrná zeď, ani těleso té komunikace. Při započtení nákladů na tyto nezbytné úpravy odhadujeme, že by se mohly vyšplhat až k deseti miliardám korun.
Povodně dopadnou i na státní rozpočet a lze tak očekávat navýšení již tak vysokého 230 miliardového schodku. Znáte konkrétní čísla?
Z hlediska státního rozpočtu počítáme s náklady v rozsahu až 40 miliard korun. Panu premiérovi se podařilo získat příslib u Ursuly von der Leyenové na 50 miliard evropské pomoci, což by byla obrovská vzpruha. Ty peníze by navíc mířily i na obnovu krajského a obecního majetku, nejen toho státního. To je klíčové pro to, jak rychle dokážeme postižené oblasti obnovit.
V rozhovoru pro tn.cz jste mluvil o tom, že pokud bude nutné odložit kvůli obnově po povodních některé investice, uděláte to. Budete muset k takovému kroku přistoupit?
Zdá se, že to nebude nutné, a díky té evropské pomoci budeme moci pokračovat ve všem, co jsme plánovali. Do konce roku problém nevznikne a jsme připraveni prostředky, které investorské firmy Správa železnic a ŘSD měly k dispozici, okamžitě napřít do obnovy. I díky jednání o novele rozpočtu pro tento rok si s tím dokážeme poradit tak, aby v letošním roce peníze nechyběly.
Pro investice je klíčový soukromý kapitál
Dostavba dálnice D4 je prvním, můžeme říct testovacím infrastrukturním PPP projektem v Česku – na její výstavbě spolupracuje stát jako zadavatel se soukromou firmou. Podle dostupných informací jdou přípravy dobře a dálnice bude zprovozněná v termínu, tedy do konce tohoto roku. Jak tedy tento způsob výstavby hodnotíte? Osvědčil se a budete takto pokračovat s dalšími projekty?
Část těch klíčových projektů musíme bezpochyby do PPP oblasti nasměrovat. Česká republika totiž brzy uvidí na strop své dluhové brzdy a PPP projekty jsou v tomto směru důležitou součástí budoucího rozvoje dopravní infrastruktury. Je to vlastně nevyhnutelné. Od začátku letošního roku na ministerstvu dopravy pracuje samostatné oddělení, které tento typ projektů připravuje, a to jak na silnici, tak na železnici. Jsme nyní navíc kousek od vyhlášení výzvy na vyhledání koncesionáře na výstavbu úseku trati mezi Ruzyní a letištěm Václava Havla. A to je jeden z klíčových projektů, který ukáže, jak je možné tyto projekty využívat také na železnici.
Mezi další tuzemské PPP projekty patří dálnice D35, tedy takzvaná severní páteřní trasa spojující Čechy a Moravu. V jaké je nyní fázi?
V tuhle chvíli zde probíhá výběr koncesionáře, jsme ve fázi tendru a měly by to být dva úseky mezi Opatovcem a Mohelnicí – tedy ty zbývající, které prochází hornatým terénem. Tato část bude na výstavbu poměrně náročná, protože jsou tam navíc dlouhé tunely. I to je argumentem pro rozdělení rizik mezi stát a soukromý kapitál. Vidím v tom i důležitou zprávu pro veřejnost, že soukromý kapitál je schopen přispět k budování veřejného statku.
Jaká je tedy role soukromých firem a jejich peněz v oblasti investic?
Česká republika by bez zapojení soukromého kapitálu toho tolik vybudovat nemohla a myslím, že nejen že je na místě poukázat na důležitou složku odpovědnosti na straně soukromého kapitálu za rozvoj Česka, ale také je to důležité z hlediska dalšího rozvoje ekonomiky. Například vysokorychlostní železnice i dálnice jsou významným impulsem pro růst HDP.
Máme tedy čekat, že PPP projekty budou nyní preferovanou variantou pro výstavbu nové infrastruktury?
Bude to důležitá část balíku investičních projektů, ale jistě ne dominantní. PPP projekty se nehodí pro všechny typy výstavby. Jsou vhodné zejména pro ty, které jsou ucelené a které představují delší úseky tak, aby tam zároveň mělo smysl poskytovat veškeré služby údržby a provozu této infrastruktury. Protože koneckonců princip PPP spočívá v tom, že stát platí za přístup k dané dopravní infrastruktuře a během těch například 25 let prostřednictvím úhrady splatí vstupní investici.
Vraťme se ještě na železnici. V pondělí jste měl schůzku se zástupci obcí, kterých se má dotknout výstavba vysokorychlostní trati Praha – Drážďany podél D8. Obávají se dopadů na přírodu i na místní infrastrukturu. Došli jste společně k něčemu?
Domluvili jsme se zejména na velmi intenzivní spolupráci. Chceme, aby projektanti pracovali přímo v jednotlivých obcích a hledali řešení pro celou řadu problémů, které může způsobit průchod tím územím. A zároveň platí, že budeme nachystání na vstupy architektů nebo krajinářů, jak co nejlépe upravit technické řešení tak, aby bylo schůdné a dobře fungovalo.
 klíčové problémy stavebního řízení.){kind=link}