Ještě před rokem definovala investiční předpovědi notná dávka pesimismu. Převažující tržní náladu nejlépe vystihoval termín „higher for longer“, tedy přetrvávání vyšších úrokových sazeb po delší dobu. Množily se chmurné prognózy, že takovou nálož drahých peněz nemůže americká ani evropská ekonomika ustát bez hluboké recese. Nicméně tato „nejočekávanější recese v historii“ nikdy nedorazila. Letos na podzim se jasně ukazuje, že má ekonomika blízko k hladkému přistání. Právě návrat k růstu je hlavním tématem konference ­Shifts 2024, která se dnes uskuteční v Praze.

Americká centrální banka před několika týdny poprvé po čtyřech letech snížila sazby. A cyklus zahájila nezvykle razantním tempem půl procentního bodu. Takový krok nejprve vyvolal obavy, zda se bankéři neobávají recese. Nicméně šéf Fedu Jerome Powell brilantně vyargumentoval, že snížení o půl procentního bodu je luxus, který si Fed mohl dovolit kvůli rapidnímu dezinflačnímu procesu, nikoli nezbytná akce, ke které musel přistoupit s cílem revitalizovat ekonomiku.

Tezi o dobré kondici amerického hospodářství potvrzuje i poslední report z tamního trhu práce. Ekonomika vygenerovala v září 250 tisíc nových pracovních míst, což znamená překonání odhadů o více než 100 tisíc. Průměrné hodinové výdělky rostly tempem čtyři procenta meziročně a nezaměstnanost vyšla pod odhady. Report tak poskytl investorům značnou úlevu.

Fed bude dál pokračovat ve své kampani uvolňování politiky. Sazby však s ohledem na uspokojivý stav hospodářství sníží konvenčním tempem o čtvrt procentního bodu za zasedání. Pokud centrální banka snižuje úroky a ekonomika se zároveň neřítí do recese, mají burziáni radost. Akcie se tak hřejí na výsluní historických maxim.

Není to jen příznivý stav hospodářství a uvolňování monetárních restrikcí, který katapultoval akcie na rekordy. Roli hraje i boom okolo umělé inteligence (AI). Tato technologie má nepopiratelný transformativní potenciál. Může způsobit revoluci v produktivitě a řadě firem pomůže drasticky osekat náklady a zlepšit ziskovost. To je však stále hudba budoucnosti. Do korporátních výsledovek se AI prozatím propisuje pouze u největších výrobců čipů a technologických firem, které se podílejí na vývoji doprovodné infrastruktury.

Trh v dlouhém období technologie podceňuje

Je diskutabilní, zda euforie kolem nových technologií bude pokračovat i v následujících kvartálech. Poslední výsledky společnosti Nvidia, hlavního vítěze mánie spojené s AI, již vyšly pouze velmi těsně nad odhady. Ukázaly, že investice technologických gigantů do AI nejsou nafukovací a začínají narážet na své limity. Nicméně při zavádění revolučních technologií platí, že trh má tendenci přehánět zacenění pozitivních dopadů v krátkém období. Širší dopad technologie v delším období však naopak většinou podceňuje. Volně přeloženo, přestože akcie, které se nejvíce svezly na AI vlně, mohou zkorigovat, měla by umělá inteligence v delším období přispět k plošnému nárůstu zisků.

Jednoho z globálních strašáků z posledních let představuje Čína. Ta se potýkala s celou plejádou problémů: pomalý přechod ke spotřební ekonomice, řízené zhroucení tamních developerů, zpackaná pandemická situace, která podlomila spotřebitelskou důvěru, zátah na velké technologické společnosti nebo kontroverzní politika společné prosperity. Tento koktejl negativních faktorů přispěl k deflačním tlakům, klesajícímu tempu růstu HDP a volnému pádu čínských akcií.

Na konci září přistoupily čínské autority k řadě stimulů s cílem podpořit kolabující akciový trh. Došlo například ke schválení půjček veřejně obchodovaným společnostem na odkupy vlastních akcií. Fondům a pojišťovnám byly poskytnuty specializované půjčky na nákupy akcií ve vyšších desítkách miliard dolarů. Centrální banka snížila povinné minimální rezervy o půl procentního bodu, což efektivně znamená injekci likvidity ve výši 140 miliard dolarů. Vláda bude ekonomiku stimulovat fiskálně. Výsledkem byl nejlepší týden na čínských burzách od roku 2008. Přestože balíčky nelze považovat za všespásné a zdaleka neřeší strukturální problémy čínského hospodářství, vysílají povzbudivý signál: tamní autority si uvědomily, že problémy již nelze nadále ignorovat. Po uplynulých letech, kdy Peking preferoval národní bezpečnost, se tak opět uchyluje k prorůstové politice.

Finanční systém ustál politiku vyšších sazeb

Často skloňovaným termínem během loňska byla hrozba nehody ve finančním systému. Není divu: po kolapsu Silicon Valley Bank se obavy, že se ve finančním systému něco rozbije, jevily jako oprávněné. Prostředí dlouhodobě nízkých sazeb způsobilo řadu pokřivení a správci aktiv se děsili, zda peněžní soustava dokáže ustát návrat vyšších úroků a růst dluhopisových výnosů. Nervozita se prozatím ukázala jako zbytečná. Finanční systém ustál přísnější politiku hlavních centrálních bank bez významnějších obětí.

Nenaplnila se ani hrozba markantního nárůstu korporátních bankrotů. Mnoho firem využilo levných peněz během covidu a emitovalo dlouhodobé dluhopisy. Nečelily tak akutní potřebě refinancovat své závazky v prostředí vyšších sazeb. Nicméně letos už citelná vlna refinancování nastala. Míra bankrotů v USA vyvrcholila v červnu na úrovni 4,6 procenta. Silné firemní bilance a klesající sazby ovšem znamenají, že se dočkáme pomalejšího tempa bankrotů. Prognózy jsou optimistické. Například agentura S&P předpokládá, že do půlky příštího roku se podíl bankrotů smrskne na 3,75 procenta.

Private equity fondy mají dostatek financí

Ochlazení v private equity taktéž nepřineslo žádný viditelný pád. Očekávalo se, že propad na veřejných trzích postupně prosákne i do trhů privátních a mohl by přivodit kolaps některých hráčů, kteří využívají značných úrovní finanční páky. Nicméně žádný zásadnější incident není na obzoru. Private equity fondy se nepotýkají s nedostatkem financí. K hojnosti peněz v tomto segmentu přispívá i rozmach private credit fondů.

Vzhledem k zamrznutí trhu s IPO v posledních letech bylo v private equity obtížnější provádět exity. To vedlo k tomu, že private equity fondy mají na svých portfoliích firmy v hodnotě přes tři biliony dolarů, které zamýšlejí odprodat, ale nemohou najít vhodný kanál pro exit za atraktivní cenu.

Povzbudivou zprávou je, že IPO začínají oživovat. Ke konci září dosáhl v USA objem primárních akciových úpisů zhruba 26 mi­liard dolarů ve srovnání s 20 miliardami za celý rok 2023 nebo osmi miliardami za katastrofálně špatný rok 2022. Nyní lze očekávat určité ochlazení vstupů na burzu s ohledem na americké prezidentské volby, ovšem následující rok by měl přinést hmatatelné oživení. To by mělo rozhýbat i aktivitu v private equity.

Koneckonců i ve zřejmě nejrizikovější třídě aktiv, kryptu, jsme se stali svědky boomu. Po „kryptozimě“ nastartoval zájem o virtuální mince vznik ETF fondů na bitcoin. Šlo o přelomový moment, který vedl k pozvednutí krypta mezi etablované třídy aktiv. Bitcoin pod vlivem euforie překonal historická maxima, od ledna však spíše stagnuje. To souvisí s tím, že značná část pozitivních faktorů byla do kryptoaktiv zaceněna již v předstihu. Potenciální růstový katalyzátor pro virtuální mince představuje volební vítězství Donalda Trumpa, který patří mezi zastánce benevolentnější regulace kryptoměn.

Samozřejmě není na místě propadat bezbřehému triumfalismu. Na obzoru zůstává celá řada rizik včetně geopolitických tenzí nebo nadcházejících prezidentských voleb v USA. Stále se potýkáme s nebezpečným dědictvím politiky nulových sazeb, což jsme si připomenuli začátkem srpna v souvislosti s děním kolem Japonska. Pár kostlivců ze skříně tak může ještě vypadnout. Nepopiratelnou skutečností ovšem je, že se za poslední rok vyhlídky na návrat k růstu podstatně zlepšily. Optimismus je proto do značné míry oprávněný.

Ještě před rokem definovala investiční předpovědi notná dávka pesimismu. Převažující tržní náladu nejlépe vystihoval termín „higher for longer“, tedy přetrvávání vyšších úrokových sazeb po delší dobu. Množily se chmurné prognózy, že takovou nálož drahých peněz nemůže americká ani evropská ekonomika ustát bez hluboké recese. Nicméně tato „nejočekávanější recese v historii“ nikdy nedorazila. Letos na podzim se jasně ukazuje, že má ekonomika blízko k hladkému přistání. Právě návrat k růstu je hlavním tématem konference ­Shifts 2024, která se dnes uskuteční v Praze.

Americká centrální banka před několika týdny poprvé po čtyřech letech snížila sazby. A cyklus zahájila nezvykle razantním tempem půl procentního bodu. Takový krok nejprve vyvolal obavy, zda se bankéři neobávají recese. Nicméně šéf Fedu Jerome Powell brilantně vyargumentoval, že snížení o půl procentního bodu je luxus, který si Fed mohl dovolit kvůli rapidnímu dezinflačnímu procesu, nikoli nezbytná akce, ke které musel přistoupit s cílem revitalizovat ekonomiku.

Tezi o dobré kondici amerického hospodářství potvrzuje i poslední report z tamního trhu práce. Ekonomika vygenerovala v září 250 tisíc nových pracovních míst, což znamená překonání odhadů o více než 100 tisíc. Průměrné hodinové výdělky rostly tempem čtyři procenta meziročně a nezaměstnanost vyšla pod odhady. Report tak poskytl investorům značnou úlevu.

Fed bude dál pokračovat ve své kampani uvolňování politiky. Sazby však s ohledem na uspokojivý stav hospodářství sníží konvenčním tempem o čtvrt procentního bodu za zasedání. Pokud centrální banka snižuje úroky a ekonomika se zároveň neřítí do recese, mají burziáni radost. Akcie se tak hřejí na výsluní historických maxim.

Není to jen příznivý stav hospodářství a uvolňování monetárních restrikcí, který katapultoval akcie na rekordy. Roli hraje i boom okolo umělé inteligence (AI). Tato technologie má nepopiratelný transformativní potenciál. Může způsobit revoluci v produktivitě a řadě firem pomůže drasticky osekat náklady a zlepšit ziskovost. To je však stále hudba budoucnosti. Do korporátních výsledovek se AI prozatím propisuje pouze u největších výrobců čipů a technologických firem, které se podílejí na vývoji doprovodné infrastruktury.

Trh v dlouhém období technologie podceňuje

Je diskutabilní, zda euforie kolem nových technologií bude pokračovat i v následujících kvartálech. Poslední výsledky společnosti Nvidia, hlavního vítěze mánie spojené s AI, již vyšly pouze velmi těsně nad odhady. Ukázaly, že investice technologických gigantů do AI nejsou nafukovací a začínají narážet na své limity. Nicméně při zavádění revolučních technologií platí, že trh má tendenci přehánět zacenění pozitivních dopadů v krátkém období. Širší dopad technologie v delším období však naopak většinou podceňuje. Volně přeloženo, přestože akcie, které se nejvíce svezly na AI vlně, mohou zkorigovat, měla by umělá inteligence v delším období přispět k plošnému nárůstu zisků.

Jednoho z globálních strašáků z posledních let představuje Čína. Ta se potýkala s celou plejádou problémů: pomalý přechod ke spotřební ekonomice, řízené zhroucení tamních developerů, zpackaná pandemická situace, která podlomila spotřebitelskou důvěru, zátah na velké technologické společnosti nebo kontroverzní politika společné prosperity. Tento koktejl negativních faktorů přispěl k deflačním tlakům, klesajícímu tempu růstu HDP a volnému pádu čínských akcií.

Na konci září přistoupily čínské autority k řadě stimulů s cílem podpořit kolabující akciový trh. Došlo například ke schválení půjček veřejně obchodovaným společnostem na odkupy vlastních akcií. Fondům a pojišťovnám byly poskytnuty specializované půjčky na nákupy akcií ve vyšších desítkách miliard dolarů. Centrální banka snížila povinné minimální rezervy o půl procentního bodu, což efektivně znamená injekci likvidity ve výši 140 miliard dolarů. Vláda bude ekonomiku stimulovat fiskálně. Výsledkem byl nejlepší týden na čínských burzách od roku 2008. Přestože balíčky nelze považovat za všespásné a zdaleka neřeší strukturální problémy čínského hospodářství, vysílají povzbudivý signál: tamní autority si uvědomily, že problémy již nelze nadále ignorovat. Po uplynulých letech, kdy Peking preferoval národní bezpečnost, se tak opět uchyluje k prorůstové politice.

Finanční systém ustál politiku vyšších sazeb

Často skloňovaným termínem během loňska byla hrozba nehody ve finančním systému. Není divu: po kolapsu Silicon Valley Bank se obavy, že se ve finančním systému něco rozbije, jevily jako oprávněné. Prostředí dlouhodobě nízkých sazeb způsobilo řadu pokřivení a správci aktiv se děsili, zda peněžní soustava dokáže ustát návrat vyšších úroků a růst dluhopisových výnosů. Nervozita se prozatím ukázala jako zbytečná. Finanční systém ustál přísnější politiku hlavních centrálních bank bez významnějších obětí.

Nenaplnila se ani hrozba markantního nárůstu korporátních bankrotů. Mnoho firem využilo levných peněz během covidu a emitovalo dlouhodobé dluhopisy. Nečelily tak akutní potřebě refinancovat své závazky v prostředí vyšších sazeb. Nicméně letos už citelná vlna refinancování nastala. Míra bankrotů v USA vyvrcholila v červnu na úrovni 4,6 procenta. Silné firemní bilance a klesající sazby ovšem znamenají, že se dočkáme pomalejšího tempa bankrotů. Prognózy jsou optimistické. Například agentura S&P předpokládá, že do půlky příštího roku se podíl bankrotů smrskne na 3,75 procenta.

Private equity fondy mají dostatek financí

Ochlazení v private equity taktéž nepřineslo žádný viditelný pád. Očekávalo se, že propad na veřejných trzích postupně prosákne i do trhů privátních a mohl by přivodit kolaps některých hráčů, kteří využívají značných úrovní finanční páky. Nicméně žádný zásadnější incident není na obzoru. Private equity fondy se nepotýkají s nedostatkem financí. K hojnosti peněz v tomto segmentu přispívá i rozmach private credit fondů.

Vzhledem k zamrznutí trhu s IPO v posledních letech bylo v private equity obtížnější provádět exity. To vedlo k tomu, že private equity fondy mají na svých portfoliích firmy v hodnotě přes tři biliony dolarů, které zamýšlejí odprodat, ale nemohou najít vhodný kanál pro exit za atraktivní cenu.

Povzbudivou zprávou je, že IPO začínají oživovat. Ke konci září dosáhl v USA objem primárních akciových úpisů zhruba 26 mi­liard dolarů ve srovnání s 20 miliardami za celý rok 2023 nebo osmi miliardami za katastrofálně špatný rok 2022. Nyní lze očekávat určité ochlazení vstupů na burzu s ohledem na americké prezidentské volby, ovšem následující rok by měl přinést hmatatelné oživení. To by mělo rozhýbat i aktivitu v private equity.

Koneckonců i ve zřejmě nejrizikovější třídě aktiv, kryptu, jsme se stali svědky boomu. Po „kryptozimě“ nastartoval zájem o virtuální mince vznik ETF fondů na bitcoin. Šlo o přelomový moment, který vedl k pozvednutí krypta mezi etablované třídy aktiv. Bitcoin pod vlivem euforie překonal historická maxima, od ledna však spíše stagnuje. To souvisí s tím, že značná část pozitivních faktorů byla do kryptoaktiv zaceněna již v předstihu. Potenciální růstový katalyzátor pro virtuální mince představuje volební vítězství Donalda Trumpa, který patří mezi zastánce benevolentnější regulace kryptoměn.

Samozřejmě není na místě propadat bezbřehému triumfalismu. Na obzoru zůstává celá řada rizik včetně geopolitických tenzí nebo nadcházejících prezidentských voleb v USA. Stále se potýkáme s nebezpečným dědictvím politiky nulových sazeb, což jsme si připomenuli začátkem srpna v souvislosti s děním kolem Japonska. Pár kostlivců ze skříně tak může ještě vypadnout. Nepopiratelnou skutečností ovšem je, že se za poslední rok vyhlídky na návrat k růstu podstatně zlepšily. Optimismus je proto do značné míry oprávněný.