Elon Musk nemá v držení pouze největší amplion světa v podobě sítě X, ale také drží klíč k dobývání kosmu. Už teď je jasné, že se nebojí zasahovat do voleb a zneužívat svou sociální síť k ovlivňování veřejného mínění. Ztělesňuje dystopickou vizi budoucnosti, které se donedávna dotýkali jen autoři sci-fi.
Muskovo impérium je trochu jako stát ve státě. Během koronavirové pandemie v roce 2021 rozjel provoz v kalifornské továrně Tesly, i když pro to během lockdownu neměl všechna potřebná povolení úřadů. Vedle toho hrozil, že sídlo firmy přesune do jiného státu, pokud mu úřady nevyhoví.
Něco podobného nyní zopakoval, když brazilský nejvyšší soud potvrdil zablokování X kvůli šíření dezinformací a chabé moderaci obsahu. Zákaz se uplatňoval přes operátory, zůstal však jeden, který odmítl zprvu poslechnout – Muskův satelitní internet Starlink. Po přestřelce ve veřejném prostoru se ale firma nakonec podvolila.
Během sporu Musk neváhal ukazovat pomyslným virtuálním prstem na soudce a politiky, kteří ublížili jeho zájmů a skrze svůj účet je označoval jako terč pro virtuální lynč. Musk a jeho následovníci sdíleli fotografie soudce, který díky stejnokroji vypadal trochu jako Voldemort z Harryho Pottera. A fotku často doprovázel hanlivými komentáři, detailním zkoumáním jeho kariéry a osobního života. Je to nátlak, který rozhodně není příjemný a ne každý ho dokáže ustát. Z X už je bez předstírání neutrality mocná zbraň pro lobbing Muskových zájmů i zastrašování.
S technologickým vizionářem už musíme chtě nechtě počítat jako se závažím na geopolitických vahách. Třeba do amerických voleb Musk zasahuje naprosto otevřeně a už si podle všeho vybral i stranu – Donalda Trumpa. Jeho soupeřku Kamalu Harrisovou nedávno sdílel v rudém kostýmku se sovětskými symboly, čímž šířil oblíbený narativ, že jde o levicovou a protitržní autoritářku.
Přitom ekonomické analýzy sestavené podle programu kandidátů straní spíše Harrisové. Například finanční společnost Goldman Sachs tvrdí, že její vítězství by bylo pro americkou ekonomiku lepší než to Trumpovo. A podle studie Pensylvánské univerzity by Trumpova navrhovaná hospodářská politika měla větší dopad na zadlužování Spojených států než u jeho soupeřky.
Musk tato čísla nejspíše zná, protože jsou často součástí probíhající politické debaty, kterou má ve zvyku sledovat. On si však spíše zvolil cestu emocí. Ty negativní pak opakovaně a rád směřuje proti lidem a institucím, kteří mu nejsou po chuti. O tom se mimo jiné přesvědčili nedávno i v Británii. Musk rozjel přes X ostrou kritiku tamní justice a vlády. Ve svých příspěvcích podle některých britských komentátorů přiléval olej do ohně tamních nepokojů, které zasáhly některá města a měly náboženský i rasový podtext.
X rizik
Věnovat v Muskově impériu pozornost pouze síti X by nicméně byla chyba. Silné demokracie si dovedou poradit i s velmi živelnou veřejnou debatou. Dokázala to koneckonců přítomnost komerčních médií s majiteli s různými zájmy i existence bulváru. Řadě států dělá Musk vrásky hlavně kvůli svému vesmírnému programu, který na světě nemá konkurenci.
Podnikatel je nyní doslova pánem nebes lidstva – nad hlavou nám krouží přes 4800 jeho funkčních družic. Ty mohou rozhodovat konflikty po celé planetě, a nejlépe to ilustruje válka na Ukrajině. New York Times přišel se zjištěním, že američtí představitelé byli ukrajinskou armádou upozorněni, že Starlink je klíčový pro vojenské operace. Vedle toho se Ukrajinci ptali i na Muskův profil, protože podnikatel je velmi nevyzpytatelný a sám může zmařit i rozjeté akce. Odpověď z druhé strany prý nedostali, spíše se to podle zdrojů deníku přešlo.
Nakonec se ukrajinské obavy vyplnily, když Musk zamítl žádost ukrajinské armády o zapnutí Starlinku poblíž Krymu. Podnikatel měl v té době mimo jiné ambici představit i mírový plán pro obě země, který Ukrajina ostře kritizovala. Agresor by si měl podle miliardáře nechat Krym, Ukrajina se stát neutrálním státem a v okupovaných oblastech by měla proběhnout referenda o tom, pod jaký stát chtějí okupované republiky patřit.
New York Times s odvoláním na své zdroje tvrdí, že řada států počínání Muska sleduje s obavami a kvůli jeho technologické převaze ve vesmíru si nechtějí mocného muže znepřátelit. Spolu s tím se závislost některých států na Muskových službách postupně zvyšuje. Kromě ukrajinské armády teď koketuje s větším nasazením Starlinku také americké námořnictvo a podstatný je SpaceX, například i pro NASA.
Ve sci-fi žánru se často píše o velmi mocných podnikatelích, jejichž bohatství a moc překonává i národní státy. Tyhle skupiny pak v oněch románech často formují podobu světa, v němž hlavní postavy daného románu žijí. Musk má k této vizi nakročeno jako nikdo před ním, a proto je potřeba jistá ostražitost. Poslední americké volby měly nepříjemnou dohru v podobě útoku na Kapitol. Sociální síť Twitter byla tehdy důležitým hybatelem – a ta má teď absolutního vládce, který pro silná politická prohlášení nejde daleko. Musk to jistě tuší, a nikdo neví, jak svůj amplion použije.
