Ministerstvo financí v souladu s příslušným zákonem předalo na konci srpna zbytku vlády svůj návrh na podobu zákona o státním rozpočtu na příští rok. Nejzajímavější na celém navrženém rozpočtu je asi deficit: 230 miliard. Oproti letošní očekávané skutečnosti, která bude nejspíš nedaleko hodnoty 252 miliard uvedené v zákoně, jde o mírné snížení.
Ke snížení deficitu je vláda tlačena zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Ten v § 10a praví, že deficit celého sektoru vládních institucí v roce 2025 nesmí přesáhnout 2,25 procenta HDP. Jak vypadá spojka mezi procenty HDP a miliardami deficitu státního rozpočtu?
Pokud přijmeme prognózu MF ČR ohledně nominálního HDP v roce 2025 (7905 miliard), pak deficit celého vládního sektoru ve výši 2,25 procenta HDP značí zhruba 180 miliard. Deficit státního rozpočtu neboli centrální vlády ve výši 230 miliard tudíž předpokládá, že zbytek vládního sektoru neboli necentrální vláda, tedy státní fondy, obce, kraje a zdravotní pojišťovny, dosáhne přebytku v rozsahu kolem 50 miliard.
A to je výsledek, kterého necentrální vláda – soudě dle výsledků v minulých letech – nejspíš hravě dosáhne. Jinak řečeno, navržený schodek státního rozpočtu by měl k naplnění litery zákona bez problémů stačit. (V popsaném výpočtu pro jednoduchost zanedbáváme rozdíl mezi údaji v pokladní metodice, v níž je uveden deficit státního rozpočtu, a takzvanými aktuálními čísly, z nichž se počítá podíl k HDP).
VIDEO: Jestli si někdo myslí, že z deficitu 400 miliard ze dne na den uděláme nulu, aniž bychom ohrozili růst, tak fakt neví o čem mluví, říká Fiala v pořadu FLOW
FLOW: Jestli si někdo myslí, že z deficitu 400 miliard ze dne na den uděláme nulu, aniž bychom ohrozili růst, tak fakt neví o čem mluví, tvrdí Fiala • e15
Je schodek 230 miliard příliš velký? Na tuto otázku lze odpovědět podle mnoha kritérií. Jedno z nejrozumnějších se označuje jako zlaté pravidlo: běžné výdaje by měly být pokryty běžnými příjmy, čili „běžná část rozpočtu“ by měla být zhruba vyrovnaná, zatímco investice můžou být hrazeny (téměř) zcela na dluh. Logika je taková, že investice – jsou-li a budou-li kvalitně připraveny a kvalitně realizovány – budou zvyšovat příjmy ekonomiky i v dalších letech a desetiletích, a tudíž je namístě, aby byly hrazeny především právě až z těchto budoucích příjmů spíše než z příjmů hned v roce, kdy jsou tyto investice provedeny.
Tady přináší návrh státního rozpočtu příjemnou změnu: obsahuje investice (oficiálně „kapitálové výdaje“) ve výši 251 miliard, a to je o 21 miliard víc, než je plánovaný schodek. Pokud jsme tedy ochotni přijmout výše uvedený, možná trochu heroický předpoklad, že státní investice jsou a budou kvalitně připraveny a kvalitně realizovány, pak je schodek 230 miliard vcelku adekvátní: běžná část rozpočtu by měla být v jednadvacetimiliardovém přebytku.
Vedle toho ale musíme této a případně příští vládě držet palce v tom, aby se jim podařilo připravit české veřejné finance na blížící se zhoršení salda v důsledku stárnutí populace. Z tohoto pohledu by bylo namístě, aby se přebytek běžné části rozpočtu rychle dostával do ještě mnohem větších přebytků. Až se totiž v příští dekádě stárnutí populace projeví v plném rozsahu, tyto přebytky budou zase rychle splaskávat.
Autor je ekonom České spořitelny.
