Prezidentské kandidáty mohou finančně podpořit všichni občané Spojených států. Tito drobní dárci nicméně v současné době zajišťují kampaním jen kolem dvaceti procent příjmů. Daleko důležitější jsou proto pro politiky sponzoři z řad amerických miliardářů a korporací. Platí to zejména od roku 2010, kdy Nejvyšší soud USA v podstatě rozhodl, že firmy smějí podporovat kandidáty neomezenými částkami. Tyto prostředky sice nemohou kampaním věnovat napřímo, mohou však třeba svému favoritovi platit libovolné množství reklam v televizi nebo na sociálních sítích.
VIDEO: Hlavním tématem amerických voleb bude migrace a potraty, tvrdí profesor a ekonom Jan Švejnar pro pořad FLOW
FLOW: Hlavním tématem amerických voleb bude migrace a potraty, tvrdí profesor a ekonom Jan Švejnar • e15
„Šlo o naprosto průlomové rozhodnutí, které změnilo systém financování amerických prezidentských kampaní,“ podotýká amerikanista Jörg Hebenstreit z Friedrich Schiller Universität Jena a připomíná, že korporace od té doby hrají ve sponzorování kandidátů mnohem zásadnější roli a utracené sumy peněz jsou s každými volbami vyšší a vyšší. Ty poslední z roku 2020, v nichž se utkal republikán Donald Trump s demokratem Joe Bidenem, byly nejdražší v historii. Celkové náklady se vyšplhaly na 14,4 miliardy dolarů, zhruba 330 miliard korun, což je čtyřikrát více než kolik stály volby o dvacet let dříve.
Letošní souboj mezi Trumpem a Kamalou Harrisovou klidně může rekordní zápis překonat. Trumpův tábor podle dat neziskové organizace OpenSecrets dosud vynaložil na kampaň 225,5 milionu dolarů. Do voleb přitom zbývají ještě více než dva měsíce a hlavní část utrácení přijde až na podzim. Harrisová prozatím stihla poutrácet 218,3 milionu dolarů. Tahle částka se ale již brzy podstatně zvýší, protože tým demokratické kandidátky před pár dny oznámil, že mezi zářím a listopadem plánuje investovat 370 milionů dolarů do televizní a online reklamy. Do celkové účtenky za volby je pak třeba započítat i náklady za kampaň nezávislého kandidáta Roberta F. Kennedyho či demokratů a republikánů, kteří již z boje o Bílý dům odstoupili během primárek.
Největší díl vybraných peněz od sponzorů, skoro polovina, směřuje do reklamy či jiné formy komunikace, pomocí které se kampaň snaží vychválit svého kandidáta, nebo naopak očerňovat jeho soupeře, přičemž nejvíce se zpravidla rozhazuje v takzvaných swing states, tedy amerických státech v nichž nemá převahu ani jedna ze dvou hlavních politických stran. Jde například o Pensylvánii, Georgii nebo Arizonu. Zbytek prostředků jde na různé provozní náklady, platy zaměstnanců kampaně, na organizaci fundraisingových akcí a propagační předměty. Trumpův tým třeba před čtyřmi lety utratil přes osm milionů dolarů jen za ikonické červené kšiltovky s nápisem „Make America Great Again“ (Udělejme Ameriku opět skvělou).
Kteří superboháči podpořili Trumpa a Harrisovou?
Donald Trump se ve své kampani snaží vystupovat jako antisystémový kandidát, jenž v první řadě hájí zájmy obyčejných Američanů. „Potřebujeme lídra, za kterým nestojí velké podniky, ale který se bude zodpovídat pracujícímu lidu,“ prohlásil nedávno senátor J. D. Vance, jehož si Trump vybral za svého viceprezidenta. Pohled na seznam republikánských sponzorů však ukazuje trochu jiný příběh. Je totiž mezi nimi celá řada prominentních byznysmenů. A hned 26 miliardářů přispělo Trumpově kampani více než jedním milionem dolarů.
Nejštědřeji Trumpa podpořil podnikatel Timothy Mellon, vnuk někdejšího amerického ministra financí Andrew Mellona. Na exprezidentovu kampaň věnoval částku 76,5 milionu dolarů. Na druhém místě je se značným odstupem a dary ve výši šestnáct milionů dolarů Linda McMahonová, spoluzakladatelka společnosti World Wrestling Entertainment. Mezi Trumpovými předními podporovateli najdeme také Woodyho Johnsona, dědice farmaceutického kolosu Johnson & Johnson nebo Miriam Adelsonovou, vdovu po majiteli sítě kasin Las Vegas Sands Sheldonovi Adelsonovi. Trumpovi slíbil finanční podporu i šéf Tesly a nejbohatší člověk na světě Elon Musk. Zatím ale oficiálně neupřesnil, kolik peněz mu daruje.
Britský list The Financial Times (FT) navíc upozorňuje, že republikánský exprezident patrně má mezi řediteli nadnárodních firem daleko více příznivců, než se může zdát. Mnoho z nich totiž veřejně nedává najevo své politické názory v obavě, aby si nerozhněvali zákazníky nebo investory. „A u natolik kontroverzní osobnosti jako Trump je takové riziko hodně vysoké. Zvlášť když jste jen najatý CEO a nikoliv majitel firmy, nebudete riskovat vyhazov tím, že se příhlásíte k Trumpovi,“ sdělil FT Ankur Jain, šéf společnosti Bilt Rewards.
Také demokratka Kamala Harrisová, která převzala prezidentskou kampaň teprve v červenci po odstoupení úřadujícího amerického prezidenta Joea Bidena, již stihla do svého rohu přilákat velká jména. Podpořil ji například spoluzakladatel Netflixu Reed Hastings, který Harrisové věnoval sedm milionů dolarů. Stejnou částkou přispěl též spoluzakladatel sociální sítě LinkedIn Reid Hoffman. Harrisovou sponzoruje i filantropka a exmanželka Billa Gatese Melinda Gatesová.
Štědřejší sponzory mají demokraté
Demokratické straně se obecně v posledních dvaceti letech daří vybírat výrazně více peněz než republikánům. Barack Obama v roce 2008 získal od sponzorů více než dvojnásobnou sumu než jeho protivník John McCain. Joe Biden se v roce 2020 stal prvním prezidentským kandidátem v amerických dějinách, jenž posbíral přes jednu miliardu dolarů.
Tím se dostáváme ke klíčové otázce, zda mohou peníze rozhodnout o vítězi voleb. Podle odborníků nikoliv. „Oba kandidáti jsou obvykle dobře známé osobnosti, a jestli utratí dalších sto milionů dolarů navíc nemá na výsledek hlasování žádný vliv,“ myslí si politolog Hebenstreit. Jeho kolega James Davis z Univerzity v St. Gallenu se domnívá, že určité množství financí je samozřejmě nezbytné k vedení kampaně, nicméně volby ve finále rozhodují jiné faktory. „Nejdůležitější je mít správné poselství, které osloví voliče a přinutí je přijít k urnám,“ soudí Davis.
Faktem je, že v roce 2016 vyhrál americké volby Trump, přestože utratil jen 398 milionů dolarů, podstatně méně než jeho soupeřka Hillary Clintonová, která na kampaň využila 768 milionů dolarů. Na druhé straně – z historického hlediska je Trump v tomto ohledu spíše výjimkou. Drtivou většinu voleb v USA skutečně vyhrávají politici s největší pokladnou. Ještě více než v případě prezidentů je to vidět u kandidátů do amerického Kongresu. Například během doplňovacích voleb v roce 2022 zvítězilo 93 procent reprezentantů a 82 procent senátorů s nejnákladnějšími kampaněmi.
Donoři chtějí vliv
A proč vlastně obří korporace a miliardáři politiky dotují? Mnoho z nich se netají záměrem posílit svůj mocenský vliv, nebo si od kandidáta slibují, že protlačí nějaký zákon, který bude vyhovovat jejich obchodním zájmům. Kupříkladu zmiňovaný významný sponzor Demokratické strany Reid Hoffman otevřeně přiznal televizi CNN, že není spokojený se současnou šéfkou Federální obchodní komise (FTC) Linou Khanovou a doufá, „že ji administrativa Harrisové vymění“. Trump zase při srpnovém rozhovoru s Elonem Muskem na platformě X naznačil, že by mohl v případě svého volebního vítězství přidělit šéfovi Tesly nějakou funkci ve vládě, což Musk uvítal.
O tom, že velcí donoři mají vliv na působení kandidátů, není sporu. Byl to koneckonců především tlak ze strany sponzorů Demokratické strany v čele s filmovým hercem Georgem Clooneyem, kdo minulý měsíc přiměl prezidenta Bidena, aby se vzdal kandidatury v listopadových volbách ve prospěch Harrisové.
Výzkumná organizace Pew Research Center loni zjistila, že až sedm z deseti Američanů by si přálo, aby se nynější systém financování kampaní změnil a razantněji se omezila výše sponzorských darů, které firmy a jednotlivci mohou politikům věnovat. Osm z deseti Američanů pak věří, že sponzoři mají na rozhodování politiků až příliš velký vliv. Spousta z nich totiž musí už krátce po nástupu do úřadu začít pracovat na nové kampani za znovuzvolení a jsou tak závislí na sponzorech prakticky nepřetržitě.
Podle expertů je však nepravděpodobné, že ke změně systému v blízké době dojde, už jen proto, že by takový zákon musela odsouhlasit většina kongresmanů z obou politických stran. „Kromě toho, americké volební kampaně budou vždycky velmi drahé, protože všechny velké televize a mediální platformy v USA vlastní soukromé firmy,“ připomíná Hebenstreit. Těžko si tedy představit, jakými jinými prostředky by bylo možné nákladné reklamy a mediální prostor v nich zaplatit.
