Ukrajinská ofenziva do ruské Kurské oblasti trvá už dva týdny, ale dosud není jasné, jestli bude riskantní akce pro Kyjev úspěšná. Ukrajincům se už zřejmě podařilo obsadit více než 1250 kilometrů čtverečních nepřátelského území a kontrolují desítky obcí. Zatím však nedosáhli výrazného přeskupení ruských sil k obraně vlastního teritoria, a tedy uvolnění tlaku v Donbasu. Naopak jim hrozí ztráta strategického Pokrovsku. Operace každopádně ukazuje, v jak složité personální situaci obě strany jsou a jak politicky citlivé je nasazení špatně cvičených ruských branců do bojových akcí.

Přesné územní zisky Ukrajiny v Rusku nelze potvrdit, prezident Volodymyr Zelenskyj se však na začátku týdne chlubil, že se silám Kyjeva podařilo získat nadvládu už nad 92 obcemi. Navíc podle něj zadržely stovky zajatců. „Tato operace se stala naší největší investicí v procesu propouštění Ukrajinců z ruského zajetí,“ uvedl v této souvislosti. Už o víkendu podotkl, že cílem operace je vytvořit nárazníkovou zónu, která by zabránila přeshraničním útokům ruských sil.

Vše nasvědčuje tomu, že průnik do Kurské oblasti má i další motivy, mimo jiné pozvednutí morálky Ukrajinců a vytvoření lepší pozice pro případná mírová vyjednávání. Komentátoři a odborníci však míní, že v patrně nejdůležitějším bodu se operace zatím míjí účinkem. Rusové vlastní území zatím nebrání na úkor svého postupu v Donbasu.

Pád Pokrovsku by Ukrajince hodně bolel

Ukrajinští civilisté tak už prchají z padesátitisícového Pokrovsku, který je důležitým zásobovacím uzlem. „Pokud se Rusové dokážou dostat na předměstí Pokrovsku, bude to znamenat, že se logistická situace ukrajinských sil v Donbasu výrazně zhorší,“ varuje vojenský expert Jan Kofroň z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Šance Kyjeva odlákat protivníky tam, kam potřebuje, by nejspíše vzrostly, pokud by se mu podařilo ohrozit v Kurské oblasti nějaký důležitý bod, zásobovací trasu nebo obsadit velké město.

Obě strany jsou nyní v situaci, kdy musí velmi dobře vážit, kam své síly vrhnou. Kyjevu se podle Kofroně podařilo na ruskou operaci vyčlenit dvě nebo tři brigády. Zřejmě doufal, že s nimi v Kurské oblasti zmůže více než při obraně Donbasu. „V okolí Pokrovska i Torecka, tedy míst, kde se Ukrajincům moc nedaří Rusy zastavit, si přitom místní velitelé stěžují nejenom na personální nedostatky, ale musí výrazně spořit i dělostřeleckou munici, protože zásoby byly přesměrované jinam,“ upozorňuje odborník.

Ukrajinská situace by se však mohla v blízké době vylepšit – na frontu by měli dorazit branci z jarní mobilizace. Tu ulehčil zákon, který snížil věk odvodů z 27 na 25 let, zjednodušil povolávání posil a zkomplikoval lidem možnosti se obraně země vyhnout. „Teoreticky by se tak k bojovým útvarům mělo dostat minimálně několik desítek tisíc lidí. Zatím ale přesně nevíme, nakolik byla mobilizace úspěšná,“ uvádí Kofroň. Podle něj by se posily na bojišti měly už pomalu začít projevovat, upozorňuje však, že Ukrajinci měli v minulosti potíže s organizací výcviku. Není tak jasné ani to, kdy přesně budou noví vojáci připraveni.

Kyjev je na tom s nábory lépe než v zimě

Personální potíže síly Kyjeva zesílily po nevydařené protiofenzivě v minulém roce. Ochota Ukrajinců dobrovolně nastoupit se vyčerpala v obavě z vleklého konfliktu a zemi podle analytiků chybějí demobilizační mechanismy. „Jinými slovy, mobilizace začala být vnímána jako jednosměrná jízdenka, kdy jediným způsobem ukončení služby je smrt nebo invalidita,“ podotkl britský bezpečnostní think tank Royal United Services Institute (RUSI).

Některá média však s odkazem na své zdroje informovala, že od května se ukrajinské armádě daří nabírat zhruba třicet tisíc lidí měsíčně, což je až trojnásobek oproti zimním měsícům. „Ve srovnání s koncem roku 2023, kdy byl vážný nedostatek lidí, se situace zlepšuje. Naše potřeby ale stále převyšují počty osob, které získáváme,“ řekl uprostřed léta listu New York Times představitel na jihu bojující 65. brigády Serhij Skibčyk.

Armáda také začala nabírat některé vězně s příslibem podmínečného propuštění. Přes jarní zpřísnění podmínek má podle aktuálních zpráv dočasnou výjimku z mobilizace na milion Ukrajinců. Vláda například umožňuje firmám ponechat si část zaměstnanců, pokud jsou stěžejní pro ekonomiku státu.

VIDEO: Rusko přitlačí, bude na nás útočit mnohem více, musíme být připraveni, říká Otakar Foltýn.

FLOW: Rusko přitlačí, bude na nás útočit mnohem více, musíme být připraveni, říká Otakar Foltýn • e15

Rusové zase mají kvůli kurské ofenzivě dilema, odkud vzít obránce, pokud nechtějí vyvázat síly z Donbasu. „U nich je otázka, jestli se spolehnout na to, že situaci vyřeší pomocí lokálních sil a branců přivedených z různých částí Ruska,“ vysvětluje Kofroň. Země má podle něj zhruba tři sta tisíc branců, z čehož přibližně polovina připadá na pozemní síly. Nemělo by tak pro ni být problém poslat na místo střetů deset až dvacet tisíc odvedenců.

Jenže jejich nasazení je ožehavé. Brancům se ve válečných podmínkách nejspíš nedostalo adekvátního výcviku, protože i na ten už chybějí zkušení lidé. Rusům navíc může podle experta kvůli těžkým ztrátám scházet také technika. Nasazení branců tak nemusí mít kýžený efekt a může se stát, že Moskva bude nakonec stejně muset do Kurské oblasti poslat síly z klíčových úseků fronty, upozorňuje Kofroň.

Opět se rojí spekulace o nové ruské mobilizaci

Vyslání účastníků základní vojenské služby do střetů s Ukrajinci je navíc citlivé i politicky. Prezident Vladimir Putin dříve sliboval, že do války nepůjdou. Jenže někteří z nich, kteří byli v době ukrajinského útoku nasazeni v Kurské oblasti, padli do zajetí, nebo jsou nezvěstní, v ruských rodinách sílí panika.

Rodiče se snaží o svých synech získat informace u ministerstva obrany a spustili i petici. „Jsme matky branců a žádáme vás, abyste je stáhli z bojových zón. Nemají žádné zkušenosti s vojenským nasazením a chybějí jim zbraně,“ píše se v ní.

Problematické může být i to, že v bojích budou umírat také odvedenci z velkých měst. Putin přitom čelil podezření, že se v obavě z veřejného mínění snaží určité ruské vrstvy chránit před ztrátami, a na Ukrajině tak disproporčně umírají zejména lidé z etnických menšin žijících v okrajových oblastech země.

Rusko má zřejmě stále možnost přemístit do Kurské oblasti vojáky ze svých jiných území. Litva například v uplynulých dnech hlásila přesuny z Kaliningradu. Spekuluje se však i o tom, že by se Putin do konce roku mohl odhodlat k další mobilizaci. K těmto úvahám přispívají i velké ruské ztráty na východě Ukrajiny. Když ruský prezident vyhlásil mobilizaci v září 2022, vyvolal exodus velkého počtu lidí ze země. Od této zkušenosti se raději pokouší nalákat lidi do armády štědrými odměnami, což vzhledem k nedostatku lidských zdrojů vede k soupeření s byznysovou sférou.

V Moskvě si nyní noví rekruti mohou podle starosty Sergeje Sobjanina ročně vydělat až 5,2 milionu rublů, v přepočtu zhruba 1,3 milionu korun. Průměrný měsíční plat v zemi přitom činí kolem 22 tisíc korun, za rok tedy něco přes 260 000 korun. Jenže ani tyto pobídky zřejmě nestačí.

Kreml bude podle analytika Bloombergu Alexe Isakova v příštím roce pro boje na Ukrajině potřebovat další zhruba půlmilion lidí. „Současná ruská náborová strategie, která se opírá o to, že dobrovolníkům vyplácí vyšší než tržní mzdy, k dosažení tohoto cíle nepostačí,“ konstatoval Isakov.

Ukrajinská ofenziva do ruské Kurské oblasti trvá už dva týdny, ale dosud není jasné, jestli bude riskantní akce pro Kyjev úspěšná. Ukrajincům se už zřejmě podařilo obsadit více než 1250 kilometrů čtverečních nepřátelského území a kontrolují desítky obcí. Zatím však nedosáhli výrazného přeskupení ruských sil k obraně vlastního teritoria, a tedy uvolnění tlaku v Donbasu. Naopak jim hrozí ztráta strategického Pokrovsku. Operace každopádně ukazuje, v jak složité personální situaci obě strany jsou a jak politicky citlivé je nasazení špatně cvičených ruských branců do bojových akcí.

Přesné územní zisky Ukrajiny v Rusku nelze potvrdit, prezident Volodymyr Zelenskyj se však na začátku týdne chlubil, že se silám Kyjeva podařilo získat nadvládu už nad 92 obcemi. Navíc podle něj zadržely stovky zajatců. „Tato operace se stala naší největší investicí v procesu propouštění Ukrajinců z ruského zajetí,“ uvedl v této souvislosti. Už o víkendu podotkl, že cílem operace je vytvořit nárazníkovou zónu, která by zabránila přeshraničním útokům ruských sil.

Vše nasvědčuje tomu, že průnik do Kurské oblasti má i další motivy, mimo jiné pozvednutí morálky Ukrajinců a vytvoření lepší pozice pro případná mírová vyjednávání. Komentátoři a odborníci však míní, že v patrně nejdůležitějším bodu se operace zatím míjí účinkem. Rusové vlastní území zatím nebrání na úkor svého postupu v Donbasu.

Pád Pokrovsku by Ukrajince hodně bolel

Ukrajinští civilisté tak už prchají z padesátitisícového Pokrovsku, který je důležitým zásobovacím uzlem. „Pokud se Rusové dokážou dostat na předměstí Pokrovsku, bude to znamenat, že se logistická situace ukrajinských sil v Donbasu výrazně zhorší,“ varuje vojenský expert Jan Kofroň z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Šance Kyjeva odlákat protivníky tam, kam potřebuje, by nejspíše vzrostly, pokud by se mu podařilo ohrozit v Kurské oblasti nějaký důležitý bod, zásobovací trasu nebo obsadit velké město.

Obě strany jsou nyní v situaci, kdy musí velmi dobře vážit, kam své síly vrhnou. Kyjevu se podle Kofroně podařilo na ruskou operaci vyčlenit dvě nebo tři brigády. Zřejmě doufal, že s nimi v Kurské oblasti zmůže více než při obraně Donbasu. „V okolí Pokrovska i Torecka, tedy míst, kde se Ukrajincům moc nedaří Rusy zastavit, si přitom místní velitelé stěžují nejenom na personální nedostatky, ale musí výrazně spořit i dělostřeleckou munici, protože zásoby byly přesměrované jinam,“ upozorňuje odborník.

Ukrajinská situace by se však mohla v blízké době vylepšit – na frontu by měli dorazit branci z jarní mobilizace. Tu ulehčil zákon, který snížil věk odvodů z 27 na 25 let, zjednodušil povolávání posil a zkomplikoval lidem možnosti se obraně země vyhnout. „Teoreticky by se tak k bojovým útvarům mělo dostat minimálně několik desítek tisíc lidí. Zatím ale přesně nevíme, nakolik byla mobilizace úspěšná,“ uvádí Kofroň. Podle něj by se posily na bojišti měly už pomalu začít projevovat, upozorňuje však, že Ukrajinci měli v minulosti potíže s organizací výcviku. Není tak jasné ani to, kdy přesně budou noví vojáci připraveni.

Kyjev je na tom s nábory lépe než v zimě

Personální potíže síly Kyjeva zesílily po nevydařené protiofenzivě v minulém roce. Ochota Ukrajinců dobrovolně nastoupit se vyčerpala v obavě z vleklého konfliktu a zemi podle analytiků chybějí demobilizační mechanismy. „Jinými slovy, mobilizace začala být vnímána jako jednosměrná jízdenka, kdy jediným způsobem ukončení služby je smrt nebo invalidita,“ podotkl britský bezpečnostní think tank Royal United Services Institute (RUSI).

Některá média však s odkazem na své zdroje informovala, že od května se ukrajinské armádě daří nabírat zhruba třicet tisíc lidí měsíčně, což je až trojnásobek oproti zimním měsícům. „Ve srovnání s koncem roku 2023, kdy byl vážný nedostatek lidí, se situace zlepšuje. Naše potřeby ale stále převyšují počty osob, které získáváme,“ řekl uprostřed léta listu New York Times představitel na jihu bojující 65. brigády Serhij Skibčyk.

Armáda také začala nabírat některé vězně s příslibem podmínečného propuštění. Přes jarní zpřísnění podmínek má podle aktuálních zpráv dočasnou výjimku z mobilizace na milion Ukrajinců. Vláda například umožňuje firmám ponechat si část zaměstnanců, pokud jsou stěžejní pro ekonomiku státu.

VIDEO: Rusko přitlačí, bude na nás útočit mnohem více, musíme být připraveni, říká Otakar Foltýn.

FLOW: Rusko přitlačí, bude na nás útočit mnohem více, musíme být připraveni, říká Otakar Foltýn • e15

Rusové zase mají kvůli kurské ofenzivě dilema, odkud vzít obránce, pokud nechtějí vyvázat síly z Donbasu. „U nich je otázka, jestli se spolehnout na to, že situaci vyřeší pomocí lokálních sil a branců přivedených z různých částí Ruska,“ vysvětluje Kofroň. Země má podle něj zhruba tři sta tisíc branců, z čehož přibližně polovina připadá na pozemní síly. Nemělo by tak pro ni být problém poslat na místo střetů deset až dvacet tisíc odvedenců.

Jenže jejich nasazení je ožehavé. Brancům se ve válečných podmínkách nejspíš nedostalo adekvátního výcviku, protože i na ten už chybějí zkušení lidé. Rusům navíc může podle experta kvůli těžkým ztrátám scházet také technika. Nasazení branců tak nemusí mít kýžený efekt a může se stát, že Moskva bude nakonec stejně muset do Kurské oblasti poslat síly z klíčových úseků fronty, upozorňuje Kofroň.

Opět se rojí spekulace o nové ruské mobilizaci

Vyslání účastníků základní vojenské služby do střetů s Ukrajinci je navíc citlivé i politicky. Prezident Vladimir Putin dříve sliboval, že do války nepůjdou. Jenže někteří z nich, kteří byli v době ukrajinského útoku nasazeni v Kurské oblasti, padli do zajetí, nebo jsou nezvěstní, v ruských rodinách sílí panika.

Rodiče se snaží o svých synech získat informace u ministerstva obrany a spustili i petici. „Jsme matky branců a žádáme vás, abyste je stáhli z bojových zón. Nemají žádné zkušenosti s vojenským nasazením a chybějí jim zbraně,“ píše se v ní.

Problematické může být i to, že v bojích budou umírat také odvedenci z velkých měst. Putin přitom čelil podezření, že se v obavě z veřejného mínění snaží určité ruské vrstvy chránit před ztrátami, a na Ukrajině tak disproporčně umírají zejména lidé z etnických menšin žijících v okrajových oblastech země.

Rusko má zřejmě stále možnost přemístit do Kurské oblasti vojáky ze svých jiných území. Litva například v uplynulých dnech hlásila přesuny z Kaliningradu. Spekuluje se však i o tom, že by se Putin do konce roku mohl odhodlat k další mobilizaci. K těmto úvahám přispívají i velké ruské ztráty na východě Ukrajiny. Když ruský prezident vyhlásil mobilizaci v září 2022, vyvolal exodus velkého počtu lidí ze země. Od této zkušenosti se raději pokouší nalákat lidi do armády štědrými odměnami, což vzhledem k nedostatku lidských zdrojů vede k soupeření s byznysovou sférou.

V Moskvě si nyní noví rekruti mohou podle starosty Sergeje Sobjanina ročně vydělat až 5,2 milionu rublů, v přepočtu zhruba 1,3 milionu korun. Průměrný měsíční plat v zemi přitom činí kolem 22 tisíc korun, za rok tedy něco přes 260 000 korun. Jenže ani tyto pobídky zřejmě nestačí.

Kreml bude podle analytika Bloombergu Alexe Isakova v příštím roce pro boje na Ukrajině potřebovat další zhruba půlmilion lidí. „Současná ruská náborová strategie, která se opírá o to, že dobrovolníkům vyplácí vyšší než tržní mzdy, k dosažení tohoto cíle nepostačí,“ konstatoval Isakov.