Návrat z prosluněné vládní dovolené musel většině ministrů připadat velmi chladný a deštivý. Zjistili, že v příštím roce mají hospodařit s výrazně méně penězi, než požadují. Někteří by si oproti letošku měli dokonce pohoršit. Plyne to z prvních informací o nadále utajovaném návrhu státního rozpočtu na příští rok šéfa státní pokladny Zbyňka Stanjury (ODS).

Přitom už před prázdninami bylo jasné, že kdyby Stanjura všem požadavkům vyhověl, předpokládaný schodek rozpočtu ve výši 235 miliard korun naroste minimálně o sto miliard. To by zvlášť občanští demokraté nebo politici TOP 09 obtížně vysvětlovali právě v roce, kdy voliči rozhodnou o novém rozložení sil v Poslanecké sněmovně a další vládě. Nejvíce přidat chtějí rezorty školství, práce a sociálních věcí či místního rozvoje ovládané STAN, lidovci a Pirátskou stranou.

„Letos jsme nezveřejnili červnový technický návrh zákona o státním rozpočtu na příští rok. Až koncem srpna představíme vládou politicky projednaný rozpočet,“ uvedl ministr financí. Podle něj se „z úředního materiálu“ stávalo politikum, kdy se síla ministra měřila tím, kolik peněz ze státní pokladny si vyjednal. Přesunutí debaty z června a července na srpen vychází ze zákona, tedy z loni změněných rozpočtových pravidel.

První nástřel finančního plánu je stále neveřejný, ministři se s ním ale už seznámili. Zřejmě největší politické bitvy se svedou o rozpočty ministerstev obrany a školství. Šéfka rezortu obrany Jana Černochová (ODS) chce 169 miliard korun, jak vychází podle loňského rozpočtového výhledu.

Někteří její koaliční partneři však míní, že by armáda vystačila s uzákoněnými dvěma procenty HDP, což představuje asi 160 miliard. Tento dřívější strop doporučovaný NATO se ale kvůli zhoršené bezpečnostní situaci v Evropě změnil v nezbytné minimum. V tomto duchu se vyjadřuje i Stanjura. „Budu o rozpočet bojovat ze všech sil,“ ujistila Černochová.

V úplně jiné pozici je ministr školství Mikuláš Bek (STAN), který žádá o zhruba 30 miliard více, než dostal letos. Stanjura mu ale podle Deníku N naopak navrhuje šestimiliardový škrt. Bek pohrozil, že pro takový rozpočet nezvedne ruku. „Kdyby neodpovídal mému nejlepšímu vědomí a svědomí, na vládě bych ho nepodpořil,“ prohlásil.

Radovat se nemůže ani Bekův stranický šéf, ministr vnitra Vít Rakušan. Údajně se má spokojit s 96,5 miliardy korun. Přestože by to bylo o necelou miliardu více než v tomto roce, Rakušanovy představy byly ambicióznější. „Vyčíslili jsme reálné náklady, které by se mohly pohybovat až kolem 20 miliard. Jsem ale realista,“ připustil.

Jasnou představu má ministerstvo pro místní rozvoj v čele s předsedou Pirátů Ivanem Bartošem. „Na rok 2025 budeme žádat ze státního rozpočtu celkem o 14,5 miliardy korun více než v roce 2024. Jen tak můžeme splnit všechny priority, včetně vládních,“ uvedla mluvčí rezortu Veronika Hešíková.

Neústupně se tváří šéf KDU-ČSL, ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Zasazuje se o zvýšení platů některých skupin státních zaměstnanců s nejnižšími výdělky, jako jsou kuchařky ve školách, soudní zapisovatelky nebo pracovníci v kultuře. Navrhované přidání až o deset procent by stálo 6,5 miliardy.

Jurečka také prosazuje zvýšení daňové slevy na děti. „Lidovci stáli a stojí na straně rodičů s dětmi a zájmy této skupiny budou nadále hájit, protože děti jsou budoucností této země,“ řekl ministr. Připomněl, že nárůst slevy, který by si vyžádal až 8 miliard korun ročně, vychází z programu kabinetu.  

Zatímco STAN, lidovci a Piráti by si rádi naklonili svoje sympatizanty, ODS se obrací na pravicové voliče žádající tvrdé úspory. „Jasně, můžu na rok 2025 navrhnout deficit třeba 170 miliard, prohrát při jeho prosazování a pak chodit a alibisticky říkat, že jsem chtěl razantněji šetřit. Musíme ale pokračovat v důvěryhodném tempu konsolidace i po konsolidačním balíčku,“ napsal na síti X Stanjura.

Na své příznivce myslí i předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová, která by si přála rozpočet pod hranicí 200 miliard. To by znamenalo „konsolidovat“ tempem ve výši přibližně jednoho procenta HDP. Jenže zmíněný schodek 235 miliard navrhovaný Stanjurou, který je o 17 miliard nižší než letošní deficit, se už nyní jeví jako nereálný.

Návrat z prosluněné vládní dovolené musel většině ministrů připadat velmi chladný a deštivý. Zjistili, že v příštím roce mají hospodařit s výrazně méně penězi, než požadují. Někteří by si oproti letošku měli dokonce pohoršit. Plyne to z prvních informací o nadále utajovaném návrhu státního rozpočtu na příští rok šéfa státní pokladny Zbyňka Stanjury (ODS).

Přitom už před prázdninami bylo jasné, že kdyby Stanjura všem požadavkům vyhověl, předpokládaný schodek rozpočtu ve výši 235 miliard korun naroste minimálně o sto miliard. To by zvlášť občanští demokraté nebo politici TOP 09 obtížně vysvětlovali právě v roce, kdy voliči rozhodnou o novém rozložení sil v Poslanecké sněmovně a další vládě. Nejvíce přidat chtějí rezorty školství, práce a sociálních věcí či místního rozvoje ovládané STAN, lidovci a Pirátskou stranou.

„Letos jsme nezveřejnili červnový technický návrh zákona o státním rozpočtu na příští rok. Až koncem srpna představíme vládou politicky projednaný rozpočet,“ uvedl ministr financí. Podle něj se „z úředního materiálu“ stávalo politikum, kdy se síla ministra měřila tím, kolik peněz ze státní pokladny si vyjednal. Přesunutí debaty z června a července na srpen vychází ze zákona, tedy z loni změněných rozpočtových pravidel.

První nástřel finančního plánu je stále neveřejný, ministři se s ním ale už seznámili. Zřejmě největší politické bitvy se svedou o rozpočty ministerstev obrany a školství. Šéfka rezortu obrany Jana Černochová (ODS) chce 169 miliard korun, jak vychází podle loňského rozpočtového výhledu.

Někteří její koaliční partneři však míní, že by armáda vystačila s uzákoněnými dvěma procenty HDP, což představuje asi 160 miliard. Tento dřívější strop doporučovaný NATO se ale kvůli zhoršené bezpečnostní situaci v Evropě změnil v nezbytné minimum. V tomto duchu se vyjadřuje i Stanjura. „Budu o rozpočet bojovat ze všech sil,“ ujistila Černochová.

V úplně jiné pozici je ministr školství Mikuláš Bek (STAN), který žádá o zhruba 30 miliard více, než dostal letos. Stanjura mu ale podle Deníku N naopak navrhuje šestimiliardový škrt. Bek pohrozil, že pro takový rozpočet nezvedne ruku. „Kdyby neodpovídal mému nejlepšímu vědomí a svědomí, na vládě bych ho nepodpořil,“ prohlásil.

Radovat se nemůže ani Bekův stranický šéf, ministr vnitra Vít Rakušan. Údajně se má spokojit s 96,5 miliardy korun. Přestože by to bylo o necelou miliardu více než v tomto roce, Rakušanovy představy byly ambicióznější. „Vyčíslili jsme reálné náklady, které by se mohly pohybovat až kolem 20 miliard. Jsem ale realista,“ připustil.

Jasnou představu má ministerstvo pro místní rozvoj v čele s předsedou Pirátů Ivanem Bartošem. „Na rok 2025 budeme žádat ze státního rozpočtu celkem o 14,5 miliardy korun více než v roce 2024. Jen tak můžeme splnit všechny priority, včetně vládních,“ uvedla mluvčí rezortu Veronika Hešíková.

Neústupně se tváří šéf KDU-ČSL, ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Zasazuje se o zvýšení platů některých skupin státních zaměstnanců s nejnižšími výdělky, jako jsou kuchařky ve školách, soudní zapisovatelky nebo pracovníci v kultuře. Navrhované přidání až o deset procent by stálo 6,5 miliardy.

Jurečka také prosazuje zvýšení daňové slevy na děti. „Lidovci stáli a stojí na straně rodičů s dětmi a zájmy této skupiny budou nadále hájit, protože děti jsou budoucností této země,“ řekl ministr. Připomněl, že nárůst slevy, který by si vyžádal až 8 miliard korun ročně, vychází z programu kabinetu.  

Zatímco STAN, lidovci a Piráti by si rádi naklonili svoje sympatizanty, ODS se obrací na pravicové voliče žádající tvrdé úspory. „Jasně, můžu na rok 2025 navrhnout deficit třeba 170 miliard, prohrát při jeho prosazování a pak chodit a alibisticky říkat, že jsem chtěl razantněji šetřit. Musíme ale pokračovat v důvěryhodném tempu konsolidace i po konsolidačním balíčku,“ napsal na síti X Stanjura.

Na své příznivce myslí i předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová, která by si přála rozpočet pod hranicí 200 miliard. To by znamenalo „konsolidovat“ tempem ve výši přibližně jednoho procenta HDP. Jenže zmíněný schodek 235 miliard navrhovaný Stanjurou, který je o 17 miliard nižší než letošní deficit, se už nyní jeví jako nereálný.