V České republice je více než 5200 nabíjecích bodů a asi 30 tisíc registrovaných elektromobilů. Většinou se však nabíjí mimo veřejné stanice, a tak je jejich vytíženost jen asi 3 procenta. A má to docela jednoduchý ekonomický důvod. „Domácí „pomalé noční nabíjení“ střídavým proudem (AC) je ve srovnání s veřejnými místy znatelně, cca o 50 % levnější,“ vysvětluje Jan Staněk, popularizátor elektromobility a tvůrce Youtube kanálu Electro Dad. Když do hry vstoupí fotovoltaika a vlastní vyrobená elektřina, ceny dále klesají a s elektromobil jezdí za zlomek ceny spalovacího motoru.

Celý článek je převzatý z Živě.cz.

Veřejné nabíječky především na dlouhé cesty

Naplnění nádrže benzínem nebo naftou trvá spolu se zaplacením řekněme 7 až 10 minut. Pro řidiče elektromobilu je zásadní rozdíl, jestli dobíjí 20 nebo 35 minut.

Rychlost nabíjení závisí na výkonu stanice a schopnosti automobilu daný výkon využít. Většina elektromobilů, které jsou aktuálně na trhu, umožňuje využít dobíjecí výkon mezi 100 až 210 kilowatty. Přes 740  rychlodobíjecích DC stanic nabízí maximální výkon 50 až 75 kW, tedy méně, než si dokáže automobil vzít. Tato forma dobíjení je proto smysluplná například na ulicích nebo v obchodních centrech, kde majitel během nákupu či jednání dobije během hodiny elektromobil z 10 na 90 %.

1. Na dálkových trasách už je vhodnější nabíjet na ultrarychlých DC stanicích. Ty lze rozdělit do dvou kategorií: První dokáže dodat maximální výkon mezi 75 až 180 kilowatty, těch je nyní v Česku 363 a nabízí 683 nabíjecích míst, což už udělá v kombinaci s e-autem, které umí výkon využít, spoustu muziky. V reálných podmínkách při úvaze spotřeby cca 20 kW na 100 km lze tak s přihlédnutím k nabíjecí křivce dostat do auta během půlhodinového nabíjení energii zhruba na 300 km.
2. A pak tu máme rozšiřující se síť HPC stanic (z anglického High Performance Charging), které nabízí přes 130 nabíjecích stání a dokáží poskytnout 180 až 400 kilowatt. Jako první uvedlo na trh elektromobil s 800voltovou architekturou a nabíjecím příkonem 320 kW Porsche a dnes je obdobných vozů na trhu několik. Během 20minutového nabíjení lze dobít e-auto na cca 400 km. To už je komfortní poměr doby jízdy vůči době nabíjení.

Kam se bude posouvat ultrarychlé dobíjení dál? To je otázka, na kterou neumíme jednoznačně odpovědět, ale v Číně začínají dnes přicházet na trh elektromobily, které dokáží využít nabíjecí příkon kolem 500 kilowatt a rychlost nabíjení pod 12 minut.

Kolik stojí jízda 430koňovým elektromobilem

Pojďme k reálným cenám. Při pomalém domácím nabíjení s využitím třífázové zásuvky vyjde většinu lidí jedna kilowatthodina přibližně na 5 Kč. To znamená, že při jízdě velmi výkonným elektromobilem, jako je Porsche Taycan Plus s výkonem 435 koní a jeho průměrné spotřebě 20 kWh/100 km při předpisové jízdě vyjde ujetí 1 km zhruba 1 Kč. Nicméně ve chvíli, kdy nabíjí majitel elektromobil během slunečného dne z vlastní fotovoltaiky, jezdí zdarma (ano, vynechali jsme náklady na pořízení fotovoltaiky, tam by byly počty složitější).

Při nabíjení na ultrarychlé stanici vstupuje do hry cenová politika jednotlivých provozovatelů. Někteří výrobci elektromobilů dávají svým zákazníkům karty, se kterými lze dobíjet výhodněji. Například nabíjecí karta od Porsche umožní nabíjet v síti Ionity za 10 Kč/kWh. Po prvních třech letech se k tomu přidává paušál 600 Kč měsíčně (pro první tři roky jej Porsche novým vozům odpouští). V takovém režimu ultrarychlého dobíjení stojí ujetí 1 km asi 2 Kč.

Ultrarychle na D1

Obdobný model vlastních karet nabízí i další automobilky a také jednotlivé sítě provozovatelů dobíjecích stanic. To ve výsledku znamená, že u stejné stanice dobíjí uživatelé svůj elektromobil za různé ceny podle toho, které dobíjecí karty si platí.

Na D1 jsou ultrarychlé dobíjecí stanice k dispozici každých přibližně 30 až 40 km a cena za kilowatthodinu se s využitím různých dobíjecích karet pohybuje od 10 do 15 Kč/kWh. V závislosti na spotřebě konkrétního elektromobilu (cca od 13 do 23 kW/100 km) lze konstatovat, že ujetí 1 km vyjde na 1,5 až 3 Kč.

V České republice je více než 5200 nabíjecích bodů a asi 30 tisíc registrovaných elektromobilů. Většinou se však nabíjí mimo veřejné stanice, a tak je jejich vytíženost jen asi 3 procenta. A má to docela jednoduchý ekonomický důvod. „Domácí „pomalé noční nabíjení“ střídavým proudem (AC) je ve srovnání s veřejnými místy znatelně, cca o 50 % levnější,“ vysvětluje Jan Staněk, popularizátor elektromobility a tvůrce Youtube kanálu Electro Dad. Když do hry vstoupí fotovoltaika a vlastní vyrobená elektřina, ceny dále klesají a s elektromobil jezdí za zlomek ceny spalovacího motoru.

Celý článek je převzatý z Živě.cz.

Veřejné nabíječky především na dlouhé cesty

Naplnění nádrže benzínem nebo naftou trvá spolu se zaplacením řekněme 7 až 10 minut. Pro řidiče elektromobilu je zásadní rozdíl, jestli dobíjí 20 nebo 35 minut.

Rychlost nabíjení závisí na výkonu stanice a schopnosti automobilu daný výkon využít. Většina elektromobilů, které jsou aktuálně na trhu, umožňuje využít dobíjecí výkon mezi 100 až 210 kilowatty. Přes 740  rychlodobíjecích DC stanic nabízí maximální výkon 50 až 75 kW, tedy méně, než si dokáže automobil vzít. Tato forma dobíjení je proto smysluplná například na ulicích nebo v obchodních centrech, kde majitel během nákupu či jednání dobije během hodiny elektromobil z 10 na 90 %.

1. Na dálkových trasách už je vhodnější nabíjet na ultrarychlých DC stanicích. Ty lze rozdělit do dvou kategorií: První dokáže dodat maximální výkon mezi 75 až 180 kilowatty, těch je nyní v Česku 363 a nabízí 683 nabíjecích míst, což už udělá v kombinaci s e-autem, které umí výkon využít, spoustu muziky. V reálných podmínkách při úvaze spotřeby cca 20 kW na 100 km lze tak s přihlédnutím k nabíjecí křivce dostat do auta během půlhodinového nabíjení energii zhruba na 300 km.
2. A pak tu máme rozšiřující se síť HPC stanic (z anglického High Performance Charging), které nabízí přes 130 nabíjecích stání a dokáží poskytnout 180 až 400 kilowatt. Jako první uvedlo na trh elektromobil s 800voltovou architekturou a nabíjecím příkonem 320 kW Porsche a dnes je obdobných vozů na trhu několik. Během 20minutového nabíjení lze dobít e-auto na cca 400 km. To už je komfortní poměr doby jízdy vůči době nabíjení.

Kam se bude posouvat ultrarychlé dobíjení dál? To je otázka, na kterou neumíme jednoznačně odpovědět, ale v Číně začínají dnes přicházet na trh elektromobily, které dokáží využít nabíjecí příkon kolem 500 kilowatt a rychlost nabíjení pod 12 minut.

Kolik stojí jízda 430koňovým elektromobilem

Pojďme k reálným cenám. Při pomalém domácím nabíjení s využitím třífázové zásuvky vyjde většinu lidí jedna kilowatthodina přibližně na 5 Kč. To znamená, že při jízdě velmi výkonným elektromobilem, jako je Porsche Taycan Plus s výkonem 435 koní a jeho průměrné spotřebě 20 kWh/100 km při předpisové jízdě vyjde ujetí 1 km zhruba 1 Kč. Nicméně ve chvíli, kdy nabíjí majitel elektromobil během slunečného dne z vlastní fotovoltaiky, jezdí zdarma (ano, vynechali jsme náklady na pořízení fotovoltaiky, tam by byly počty složitější).

Při nabíjení na ultrarychlé stanici vstupuje do hry cenová politika jednotlivých provozovatelů. Někteří výrobci elektromobilů dávají svým zákazníkům karty, se kterými lze dobíjet výhodněji. Například nabíjecí karta od Porsche umožní nabíjet v síti Ionity za 10 Kč/kWh. Po prvních třech letech se k tomu přidává paušál 600 Kč měsíčně (pro první tři roky jej Porsche novým vozům odpouští). V takovém režimu ultrarychlého dobíjení stojí ujetí 1 km asi 2 Kč.

Ultrarychle na D1

Obdobný model vlastních karet nabízí i další automobilky a také jednotlivé sítě provozovatelů dobíjecích stanic. To ve výsledku znamená, že u stejné stanice dobíjí uživatelé svůj elektromobil za různé ceny podle toho, které dobíjecí karty si platí.

Na D1 jsou ultrarychlé dobíjecí stanice k dispozici každých přibližně 30 až 40 km a cena za kilowatthodinu se s využitím různých dobíjecích karet pohybuje od 10 do 15 Kč/kWh. V závislosti na spotřebě konkrétního elektromobilu (cca od 13 do 23 kW/100 km) lze konstatovat, že ujetí 1 km vyjde na 1,5 až 3 Kč.