Pro někoho narovnání historických nespravedlností, pro jiného rána pro ženské sebevědomí. Řeč je o kvótách, které by měly brzy obměnit složení boardů v největších českých firmách, mezi něž patří i dvě bankovní instituce: Komerční banka a Moneta Money Bank. Regulace Evropské unie bude totiž nově vyžadovat, aby společnosti kotované na burzách měly ve vedení alespoň třetinu žen. „Jsem rád, že vidím své ženské kolegyně sebevědomě růst a usilovat o pozice ve vedení. Do budoucna jsem optimistický,“ řekl ředitel Allianz pojišťovny Dušan Quis během setkání šéfů tuzemských bank a pojišťoven na akci v rámci projektu #FinŽeny. 

Svým ženským protějškům zde vrcholní manažeři z finančního sektoru odpovídali mimo jiné na otázky ohledně kvót i podpory rodičovství. Vyšší zastoupení žen ve vedení totiž není jen teoretickou součástí ESG strategie korporací – podle výzkumu Mezinárodního měnového fondu může snížení nerovností přinést až osmiprocentní nárůst HDP. Profesionálky z oboru financí a práva proto chtěly slyšet, co v dané problematice lídři tuzemských finančních institucí dělají.

Jaké výhody tedy podle nich přinášejí ženské manažerky do top managementů v praxi? „Pestřejší názory a různé styly práce i řízení,“ myslí si například generální ředitel ČSOB Aleš Blažek. S tím souhlasí i generální ředitel Allianz pojišťovny Quis, podle kterého většina žen během profesních setkání „méně hraje na body“.

„V představenstvu ČSOB máme dvě ženy ze sedmi členů, v top 50 tvoří ženy 28 procent,“ dodává Blažek. Přínos diverzity je podle něj obrovský: různí kolegové přinášejí více nápadů a lépe dokážou reflektovat potřeby rozmanitých zákazníků. Posuny vnímá i Tomáš Spurný z Moneta Money Bank. „Za první pololetí roku 2024 jsme u nás měli 64 povýšení, z toho 38 bylo žen,“ uvádí na číslech.

Na kvótách zatím nepanuje shoda

A zatímco na přínosech zvýšení počtu žen v pracovním kolektivu se šéfové největších českých bank shodují, rozdílně by přistoupili k polarizujícímu tématu kvót. Například šéf ČSOB Blažek považuje kvóty za destruktivní nástroj pro ženské sebevědomí. „Snažím se na to dívat z pozice ženy, která by byla na pozici dosazena v rámci této kvóty,“ říká. Současně si ale dle svých slov uvědomuje, že diverzitu jako takovou je nutné měřit a počty žen v institucích sledovat. Cíle, na které se chce v rámci leadershipu zaměřovat, si proto stanoví interně sám. „Bez hlasitých deklarací směrem do firmy,“ dodává. 

Opačný názor na kvóty zastává generální ředitel Allianz pojišťovny Quis, který by hlasoval ve prospěch jejich zavedení. „Za sebe bych ale místo kvót raději používal již zmiňované slovo cíl – i u nás si je totiž stanovujeme a chceme jich dosáhnout,“ říká. Pravidla pro zvýšení počtu žen ve společnosti vycházejí z požadavků mateřské společnosti, česká pobočka se pod jeho vedením s plány ztotožňuje. 

Moderátor akce Jaroslav Kramer s ředitelem Moneta Money Bank Tomášem Spurným a Romanem Jurášem, šéfem Generali České pojišťovny|Cover Story

V souvislosti se zaváděním kvót u části diskutujících vyvstala otázka, zda jde o pozitivní diskriminaci a jak se s tímto označením ve firemní politice vyrovnat. Pro šéfa Allianz pojišťovny Quise je odpověď na tuto otázku překvapivě jednoduchá: „O pozitivní diskriminaci v takovém případě jde, ale za ten pojem se nestydím. Je nutné teď ženy naučit, aby i ony samy to označení nebraly úkorně a naopak z něj dokázaly benefitovat,“ myslí si.

Pokud by před sebou měl dva stejně schopné kandidáty, raději by upřednostnil ženu. „Domnívám se, že v sobě možná máme skryté stereotypy, o kterých ani nevíme a jsme pohodlní – nechce se nám řešit, že naší kolegyni onemocnění dítě a bude muset jít dřív z práce,“ vysvětluje.

I v tomto případě ale oponuje Blažek z ČSOB. „Je důležité zohlednit více faktorů. Finanční sektor je například stále převážně mužskou doménou a tato témata nejsou jednoduchá. Rozhodování by však mělo být vždy založeno na schopnostech a odbornosti. Určitě je potřeba tomu napomoci, vytvořit vhodné podmínky a eliminovat některé předsudky, avšak diskriminaci bychom se měli snažit vyvarovat,“ je přesvědčen.

Firmy už se snaží, pomáhat ale musí i stát

„V Generali České pojišťovně se snažíme podporovat rodiče například umožněním práce na dálku, dny volna navíc a různými benefity, případně formou částečných úvazků,“ říká její generální ředitel Roman Juráš. Současně ale přiznává, že ne vždy to pro větší zájem žen o kariérní růst stačí.

Péče o rodinu tak v Česku zůstává jedním z hlavních důvodů, proč ženy často nakonec do managementů nezamíří, a i současní šéfové bank přiznávají, že by bez podpory svých protějšků těžko mohli svou práci vykonávat v současné podobě.

„Já osobně si vzhledem k náročnosti mé práce neumím představit, že bych byl šéfem jedné z největších tuzemských pojišťoven a při tom se zvládl plně věnovat péči o děti. Kohokoli z boardu však rád podpořím, pokud se rozhodne na omezenou dobu několika měsíců více věnovat svým rodičovským povinnostem nebo nastoupit na rodičovskou,“ tvrdí Juráš.

„Je to o zakořeněném tradicionalismu ve společnosti,“ navazuje Spurný z Moneta Money Bank, připomíná ale, že v případě těch nejvyšších pozic v bankovním sektoru jde o časově velmi náročnou práci pro obě pohlaví. „Ať jsme muž, nebo žena – jsme dospělí a musíme umět balancovat mezi kariérou, rodinou a osobním životem,“ říká. On sám se nejen kvůli svým blízkým, ale i rodinám zaměstnanců a obchodních partnerů snaží neplánovat schůzky pozdě odpoledne.

Ačkoli ani podle Petra Poláka ze společnosti Visa není zatím postavení žen na pracovním trhu v Česku ideální a mohou být i rozdíly mezi odvětvími, česká společnost má na čem stavět. „Máme tady historicky velmi silné vzory a jako Češi jsme navíc poměrně liberální a méně ulpíváme na stereotypech,“ říká s tím, že klíčová je podle něj práce na ženském profesním sebevědomí. „Muži naopak z mojí zkušenosti často míří i na pozice, u kterých cítí, že na ně třeba ještě profesně nemají. Věří totiž, že do nich dorostou, a neomezí je tolik kompromisy spojené s péčí o rodinu,“ doplňuje Polák, country manager pro Českou republiku ve Visa.

Pro někoho narovnání historických nespravedlností, pro jiného rána pro ženské sebevědomí. Řeč je o kvótách, které by měly brzy obměnit složení boardů v největších českých firmách, mezi něž patří i dvě bankovní instituce: Komerční banka a Moneta Money Bank. Regulace Evropské unie bude totiž nově vyžadovat, aby společnosti kotované na burzách měly ve vedení alespoň třetinu žen. „Jsem rád, že vidím své ženské kolegyně sebevědomě růst a usilovat o pozice ve vedení. Do budoucna jsem optimistický,“ řekl ředitel Allianz pojišťovny Dušan Quis během setkání šéfů tuzemských bank a pojišťoven na akci v rámci projektu #FinŽeny. 

Svým ženským protějškům zde vrcholní manažeři z finančního sektoru odpovídali mimo jiné na otázky ohledně kvót i podpory rodičovství. Vyšší zastoupení žen ve vedení totiž není jen teoretickou součástí ESG strategie korporací – podle výzkumu Mezinárodního měnového fondu může snížení nerovností přinést až osmiprocentní nárůst HDP. Profesionálky z oboru financí a práva proto chtěly slyšet, co v dané problematice lídři tuzemských finančních institucí dělají.

Jaké výhody tedy podle nich přinášejí ženské manažerky do top managementů v praxi? „Pestřejší názory a různé styly práce i řízení,“ myslí si například generální ředitel ČSOB Aleš Blažek. S tím souhlasí i generální ředitel Allianz pojišťovny Quis, podle kterého většina žen během profesních setkání „méně hraje na body“.

„V představenstvu ČSOB máme dvě ženy ze sedmi členů, v top 50 tvoří ženy 28 procent,“ dodává Blažek. Přínos diverzity je podle něj obrovský: různí kolegové přinášejí více nápadů a lépe dokážou reflektovat potřeby rozmanitých zákazníků. Posuny vnímá i Tomáš Spurný z Moneta Money Bank. „Za první pololetí roku 2024 jsme u nás měli 64 povýšení, z toho 38 bylo žen,“ uvádí na číslech.

Na kvótách zatím nepanuje shoda

A zatímco na přínosech zvýšení počtu žen v pracovním kolektivu se šéfové největších českých bank shodují, rozdílně by přistoupili k polarizujícímu tématu kvót. Například šéf ČSOB Blažek považuje kvóty za destruktivní nástroj pro ženské sebevědomí. „Snažím se na to dívat z pozice ženy, která by byla na pozici dosazena v rámci této kvóty,“ říká. Současně si ale dle svých slov uvědomuje, že diverzitu jako takovou je nutné měřit a počty žen v institucích sledovat. Cíle, na které se chce v rámci leadershipu zaměřovat, si proto stanoví interně sám. „Bez hlasitých deklarací směrem do firmy,“ dodává. 

Opačný názor na kvóty zastává generální ředitel Allianz pojišťovny Quis, který by hlasoval ve prospěch jejich zavedení. „Za sebe bych ale místo kvót raději používal již zmiňované slovo cíl – i u nás si je totiž stanovujeme a chceme jich dosáhnout,“ říká. Pravidla pro zvýšení počtu žen ve společnosti vycházejí z požadavků mateřské společnosti, česká pobočka se pod jeho vedením s plány ztotožňuje. 

Moderátor akce Jaroslav Kramer s ředitelem Moneta Money Bank Tomášem Spurným a Romanem Jurášem, šéfem Generali České pojišťovny|Cover Story

V souvislosti se zaváděním kvót u části diskutujících vyvstala otázka, zda jde o pozitivní diskriminaci a jak se s tímto označením ve firemní politice vyrovnat. Pro šéfa Allianz pojišťovny Quise je odpověď na tuto otázku překvapivě jednoduchá: „O pozitivní diskriminaci v takovém případě jde, ale za ten pojem se nestydím. Je nutné teď ženy naučit, aby i ony samy to označení nebraly úkorně a naopak z něj dokázaly benefitovat,“ myslí si.

Pokud by před sebou měl dva stejně schopné kandidáty, raději by upřednostnil ženu. „Domnívám se, že v sobě možná máme skryté stereotypy, o kterých ani nevíme a jsme pohodlní – nechce se nám řešit, že naší kolegyni onemocnění dítě a bude muset jít dřív z práce,“ vysvětluje.

I v tomto případě ale oponuje Blažek z ČSOB. „Je důležité zohlednit více faktorů. Finanční sektor je například stále převážně mužskou doménou a tato témata nejsou jednoduchá. Rozhodování by však mělo být vždy založeno na schopnostech a odbornosti. Určitě je potřeba tomu napomoci, vytvořit vhodné podmínky a eliminovat některé předsudky, avšak diskriminaci bychom se měli snažit vyvarovat,“ je přesvědčen.

Firmy už se snaží, pomáhat ale musí i stát

„V Generali České pojišťovně se snažíme podporovat rodiče například umožněním práce na dálku, dny volna navíc a různými benefity, případně formou částečných úvazků,“ říká její generální ředitel Roman Juráš. Současně ale přiznává, že ne vždy to pro větší zájem žen o kariérní růst stačí.

Péče o rodinu tak v Česku zůstává jedním z hlavních důvodů, proč ženy často nakonec do managementů nezamíří, a i současní šéfové bank přiznávají, že by bez podpory svých protějšků těžko mohli svou práci vykonávat v současné podobě.

„Já osobně si vzhledem k náročnosti mé práce neumím představit, že bych byl šéfem jedné z největších tuzemských pojišťoven a při tom se zvládl plně věnovat péči o děti. Kohokoli z boardu však rád podpořím, pokud se rozhodne na omezenou dobu několika měsíců více věnovat svým rodičovským povinnostem nebo nastoupit na rodičovskou,“ tvrdí Juráš.

„Je to o zakořeněném tradicionalismu ve společnosti,“ navazuje Spurný z Moneta Money Bank, připomíná ale, že v případě těch nejvyšších pozic v bankovním sektoru jde o časově velmi náročnou práci pro obě pohlaví. „Ať jsme muž, nebo žena – jsme dospělí a musíme umět balancovat mezi kariérou, rodinou a osobním životem,“ říká. On sám se nejen kvůli svým blízkým, ale i rodinám zaměstnanců a obchodních partnerů snaží neplánovat schůzky pozdě odpoledne.

Ačkoli ani podle Petra Poláka ze společnosti Visa není zatím postavení žen na pracovním trhu v Česku ideální a mohou být i rozdíly mezi odvětvími, česká společnost má na čem stavět. „Máme tady historicky velmi silné vzory a jako Češi jsme navíc poměrně liberální a méně ulpíváme na stereotypech,“ říká s tím, že klíčová je podle něj práce na ženském profesním sebevědomí. „Muži naopak z mojí zkušenosti často míří i na pozice, u kterých cítí, že na ně třeba ještě profesně nemají. Věří totiž, že do nich dorostou, a neomezí je tolik kompromisy spojené s péčí o rodinu,“ doplňuje Polák, country manager pro Českou republiku ve Visa.