Na Telegramu se páchají snad všechny trestné činy, jaké se na internetu páchat dají. Byla by ale chyba nahlížet na platformu pouze jako na semeniště zločinu. Ona jen dovoluje téměř všechno, co je v lidské nátuře: od touhy po svobodě po ubližování jiným lidem. Kdyby svět přišel o současnou podobu Telegramu, bude to mít dopad i na geopolitickou situaci. Je to totiž nástroj srovnatelný s digitálním kalašnikovem a hraje podstatnou roli ve válce na Ukrajině. I to je jeden z důvodů, proč zatčení zakladatele a tvůrce platformy Pavla Durova ve Francii bude mít obří pozornost a řadu mocných znervózní.
Možná je pro Evropu a Ukrajinu dobře, že Durov skončil v poutech právě ve Francii, než aby se tak stalo v Rusku nebo státu, který je s Kremlem zadobře. Mladý ruský podnikatel má v rukou obří moc a potenciální klíč k velmi zásadím tajemstvím, která proudí kyberprostrem. Jeho Telegram používá 900 milionů lidí a nejoblíbenější je právě v ruskojazyčného prostoru, především kvůli minimální kontrole (moderaci) a kvalitnímu šifrování.
Síť pro všechny strany
„Na Telegramu to zveřejnil …,“ je dodatek řady zpráv z ukrajinského bojiště. I když je Telegram původem z Ruska, využívají ho obě strany konfliktu k šíření propagandy i předávání často velmi citlivých informací. Na Telegramu se hledají pohřešovaní vojáci, kupčí se tu s potřebným vybavením a také informuje o polohách vojenských jednotek. Je to nástroj, bez kterého by aktuální válka byla jiná, ale zároveň právě tato válka ilustruje, jak platforma striktně dodržuje neutralitu. Telegram slouží všem stejně: jak Ukrajincům, tak Rusům.
Za radikální politikou Telegramu nerozlišovat strany, dopřát uživatelům bezpečný prostor a jen minimálně moderovat obsah stojí mimo jiné osobní zkušenost jeho zakladatele. Byznys Pavla Durova se nezrodil v prosluněném Sillicon Valley, ale v tvrdém, korupcí prolezlém Rusku. Před Telegramem vytvořil “ruský Facebook” jménem Vkontakte, o který ho režim připravil a Durov nakonec musel uprchnout ze země, kde Vladimir Putin začal utahovat šrouby. Taky proto si drží velký distanc od jakékoliv světové velmoci a všem bez výjimky ukazuje pomyslný prostředníček.
Podle všeho Durov nepodlehl ani neustálému tlaku, aby Telegram spolupracoval s ruskými tajnými službami. Konečně jedna z nejlepších demonstrací důvěry uživatelů v platformu je fakt, že Telegram využívají také vysoce postavené šarže v Kremlu, které nevěří vůbec nikomu – ani samy sobě. Možná právě proto nyní zní z Kremlu nervózní hlasy, které brání “svého Durova”, jehož přitom ze země vyhnali.
Svoboda, jakou nechrání ani ústava
Kolem zatčení se vznáší spousta spekulací. Nezdá se totiž pravděpodobné, že by Durov nevěděl, co mu po příletu do Francie hrozí. Navíc se v minulosti podobným cestám vyhýbal a žil převážně v Dubaji. Také není úplně jasné, z čeho ho tamní justice přesně obviní. Právník Chan-jo Jun, specialista na právo IT a spolupracovník bavorského ústavního soudu, v rozsáhlém příspěvku na síti X napsal, že obvinění jsou na jasnější závěry zatím příliš obecná. Na druhou stranu podle něj absolutní pojetí “svobody slova” Telegramu nechrání americká nebo třeba německá ústava, protože jde o “neregulované šíření veškerého obsahu, včetně toho nelegálního, bez zákonných omezení”.
Už teď případ vzdáleně připomíná spor o Wikileaks a uvěznění jiného bojovníka za svobodu slova, Juliana Assange. Ten pomohl skrze prostřednictvím své platformy odhalit kruté válečné zločiny americké armády, ale zároveň se stala i kanálem pro špinavé hry různých velmocí včetně Ruska. Pentagon Wikileaks dokonce označil za hrozbu americké národní bezpečnost.
Podobně jako u Assange se nyní zvedá řada hlasů ze svobodomyslných komunit, které bojují za Durovovo osvobození. Navíc ještě nikdy neexistovala tak obří světová platforma s tak minimální kontrolou, která by byla přístupná takovým masám uživatelů. Na temné straně internetu existují stránky, fóra a obchody opravdu temnné, do nich se ale drtivá většina mainstreamových uživatelů nikdy nedostane. Zato Telegram používají celé rodiny a vedle chatu třeba s matkou může mít syn otevřený třeba eshop s drogami.
Anebo s dětskou pornografií. Francouzský pohled na věc, zatím oficiálně nepotvrzený, má vycházet z logiky, že kdo takovým aktivitám nebrání, aktivně se na nich podílí. Cest budoucího vývoje této kauzy je mnoho, pro uklidnění ale stačí, že na velmi mocného muže pod zámkem nyní dohlíží členská země Evropské unie, a ne Putinův Kreml.
