Dlouho se očekávalo, že listopadové klání bude soubojem dvou starců, kteří Spojeným státům už nemají příliš co nabídnout. Prezidenta Joea Bidena však v roli demokratického uchazeče v létě narychlo vystřídala jeho o generaci mladší zástupkyně Kamala Harrisová. Experti přesto nejsou jednotní v tom, zda by byla pro oblast inovací a technologický sektor větší výhrou než její rival, republikán Donald Trump.
„Vytváření politického a ekonomického prostředí, které podporuje inovace, zahrnuje několik kritických faktorů. Patří mezi ně poskytování atraktivních ekonomických pobídek pro soukromý průmysl, udržování stabilních, předvídatelných a protržních politik, podpora nově vznikajících technologií a zajištění vyváženého prosazování antimonopolních pravidel,“ domnívá se Jonathan Curtis z konzultační společnosti Franklin Equity Group v analýze dopadů voleb na inovace. A zdá se, že každý z kandidátů nabízí jen něco z toho.
Little Tech místo Big Tech
Exprezident má za sebou i díky svému kandidátovi na viceprezidenta J. D. Vanceovi těžké technologické váhy v čele s šéfem Tesly a SpaceX Elonem Muskem a spoluzakladatelem PayPalu Peterem Thielem. Musk vystoupil i na Trumpově mítinku a jeho platforma America PAC vede pro kandidáta kampaň. Mezi její dárce patří další mocní konzervativci z technologického průmyslu, například podnikatel a investor Joe Lonsdale.
Investoři Marc Andreessen a Ben Horowitz, stojící za fondem rizikového kapitálu Andreessen Horowitz, k tomu v létě upoutali Američany svou „Little Tech Agendou“ tedy s agendou start-upů, zajišťující technologickou převahu Spojených států. Má být v opozici vůči technologickým gigantům, zvaným Big Tech, na něž Trump často útočí.
Neopominuli přitom nařknout Bidenovu administrativu z narůstajícího nepřátelství vůči start-upům a těm, kdo je financují. Nelíbí se jim prezidentova snaha více zdanit bohaté a korporace a viní ho ze snahy o regulace, které by podle nich mohly brzdit vznikající odvětví zahrnující blockchain a umělou inteligenci. O malých technologických firmách hlasitě mluvil i J. D. Vance.
„Trumpovi donoři ze Silicon Valley nejsou z žádných velkých technologických firem, že? Jsou z malých. Zakládají inovativní společnosti. Nechtějí, aby vláda zničila jejich schopnost inovovat,“ uvedl v létě v rozhovoru pro Fox News ve zřejmé snaze vytvořit obraz, že technologická naděje země jednotně stojí za republikánským adeptem.
Obecně se ale dá říct, že jsou investoři do start-upů politicky rozděleni podobně jako běžní Američané. Někteří sice otevřeně podpořili Trumpa, jiní se ale veřejně přidali k táboru Harrisové a další se rozhodují jen velmi těžko. „Existuje mnoho praktických důvodů pro to, aby fondy rizikového kapitálu podporovaly Trumpa,“ řekl agentuře AP David Cowan, investor z Bessemer Venture Partners. Podotkl však, že nakonec je pro Harrisovou, protože „Trumpův svět, který se otřásá pod tíhou přebujelé příjmové nerovnosti, zuřících válek a globálního oteplování, není atraktivním prostředím pro zdravý byznys“.
Nový zájem investorů o demokraty
Harrisová tak pro některé byznysmeny představuje volbu stability před chaosem. A její nástup oživil zájem o podporu demokratů u lidí z investičního a technologického sektoru, které dříve odradily Bidenovy kroky. Komentátoři to přičítají i tomu, že rodačka z Kalifornie, kde působila jako generální prokurátorka a byla senátorkou za tento stát, má dobré vazby na Silicon Valley. „Silicon Valley nemělo během Bidenovy administrativy ve Washingtonu žádné přátele,“ podotkl pro ABC News profesor z Georgetown University Law Center a expert na regulaci technologií Anupam Chander.
Viceprezidentka se od Trumpa neliší v tom, že zdůrazňuje nutnost zajistit globální technologickou převahu Spojených států a především být v tomto směru napřed před Čínou. Tvrdí, že je potřeba investovat a vyhrát závod v oblasti umělé inteligence a kvantových počítačů. Jenže podle odborníků je pro rozvoj klíčový postoj kandidátů k regulaci AI a očekává se, že Harrisová bude v tomto směru přísnější. Na druhou stranu ale připouštějí, že pokud budou velké technologické firmy bez kontroly, hrozí riziko vzniku monopolů, zániku konkurence a tím by mohl vymizet tlak na další inovace.
„Trump se pravděpodobně zaměří na deregulaci, aby podnítil rychlý růst AI. A také na ochranu duševního vlastnictví USA a národní bezpečnosti prostřednictvím přísnější obchodní politiky a omezení zahraničního přístupu k americkým technologiím,“ vypočítává ve své analýze Franklin Equity Group. „Harrisová bude postupovat možná více uměřeně, ale potenciálně vytvoří stabilnější prostředí, které chrání jak národní zájmy, tak důvěru veřejnosti,“ dodává.
Sabotér amerického Green Dealu
Velmi výrazné jsou rozdíly mezi kandidáty v oblasti energetiky. Ta přitom stojí na zásadním rozcestí. Biden nasměroval miliardy dolarů do jejího přechodu na zelenou – do slunečních a větrných zdrojů, čistého vodíku, dekarbonizace energeticky náročných průmyslových odvětví či výroby elektromobilů. Předpokládá se, že pokud se v lednu do Bílého domu nastěhuje Harrisová, bude pokračovat ve vytyčeném směru a dokončí práci, kterou Biden v této oblasti nestihl.
Především, že bude bránit energetickou transformaci před soudními útoky. Průmyslové zájmové skupiny napadají Bidenovy regulace týkající se zachycování uhlíku, zastavení úniku metanu nebo spotřeby paliva u aut. „Často trvá první období, než administrativa vytvoří předpisy, a druhé období, aby je obhájila u soudu,“ vysvětlil S&P Global Tim Fox ze společnosti ClearView Energy Partners.
Pokud voliči pošlou do úřadu Trumpa, kandidáta silně skeptického ke změnám klimatu, nebude mít zřejmě sílu zcela zvrátit nastartovaný proces, přinejmenším ne v legislativní rovině. Patrně by jej však sabotoval, kde by to šlo. Jeho administrativa by nejspíš rušila represivní předpisy týkající se emisí. Nebo by je republikán posunul do roviny dobrovolnosti. A je téměř jisté, že by urychleně podpořil další rozmach tradičních fosilních zdrojů, ačkoli i za Bidena se ropa v USA těží rekordním tempem.
To vše vyvolává obrovskou nejistotu v řadě odvětví a mnohé společnosti tak nevědí, jaká pravidla budou v příštím období platit a na co se mají připravit. A v neposlední řadě jde pochopitelně také o obrovské prostředky, které současný prezident přislíbil nalít do dekarbonizace v rámci zákona o investicích do infrastruktury a pracovních míst a zákona o snižování inflace (IRA).
Z transformace těží i červené státy
Trump prohlásil, že zruší všechny nevyčerpané prostředky, a Bidenova administrativa proto rozjela závod v „utrácení“ a oznamuje jednu ekologickou investici za druhou. Zatím podle Reuters v rámci IRA přidělila devadesát miliard dolarů v grantech na klima, čistou energii a další projekty, tedy sedmdesát procent z celkové částky. A dalších patnáct miliard by mohlo být alokováno v příštích měsících.
Mnohé státy, a to paradoxně především ty tradičně republikánské – červené, mají s „Bidenovými prostředky“ velké plány, kterými slibují přispět k tvorbě pracovních míst. Investice podnítily projekty, jako jsou velká bateriová úložiště v Georgii a Arizoně, stejně jako solární farmy v Texasu a Alabamě. Sebrat jim je by pro republikány nebylo politicky moudré.
Stejně tak by si Trump pohněval i řadu firem a investorů. Dokonce i velké ropné společnosti podle The Wall Street Journal přesvědčují Trumpa, aby nerušil alespoň části, které jim daňové úlevy, které podporují investice do zachycování uhlíku, vodíku či biopaliv.
Není proto vyloučené, že by nakonec republikán v podrývání velkolepých Bidenových plánů příliš daleko nezašel. Zvlášť když se Čína netají tím, že chce být v oblasti čistých technologií velmocí a na elektromobilech už světu předvádí, co dokáže síla státní podpory. USA by se tak mohly stát fosilním skanzenem, o jejichž produkty v čele s LNG časem přestane být ve světě zájem.
Americké dotace v rámci IRA navíc spustily alarm i v Evropské unii, která si musela připustit, že své zelené cíle musí zajistit také materiálně, pokud chce zastavit úprk firem. To vytváří napětí v transatlantických vztazích a ohrožuje zájmy především malých a chudších unijních zemí, které před dotačními válkami důrazně varují. Otázka ale je, zda má v současném globálním prostředí Západ na vybranou.
