V roce 2023 byla průměrná hrubá mzda v Česku osmá nejnižší z členských zemí Evropské unie, avšak s malým finančním odstupem od Řecka, Portugalska nebo Malty. Podívejme se, ve kterých evropských zemích jsou mzdy nejvyšší.

Průměrná mzda meziročně zpravidla stoupá ve všech členských zemích Evropské unie, důvodů je pochopitelně více, například růst produktivity práce či inflace. Jedním z důvodů je i pravidelné zvyšování minimální mzdy v členských zemích Evropské unie.

Pravidelné každoroční zvyšování minimální mzdy má zajistit důstojné životní podmínky, má být impulsem i pro přijmutí hůře placených pracovních profesí, je to také snaha snižovat další rozevírání příjmových nůžek v ekonomice.

Příjmové rozdíly mezi jednotlivými zeměmi EU

V nejbohatších zemích Evropské unie jsou mzdy výrazně vyšší než v ostatních členských zemích. Ve 14 členských zemích EU nedosahovala v roce 2023 průměrná roční hrubá mzda ani 23 500 euro a v Lucembursku, v Nizozemí, v Irsku, v Německu a v Belgii je roční minimální mzda vyšší než právě 23 500 euro. Například v Lucembursku činí roční minimální mzda za rok 2024 částku 30 851 euro.

Publikována bývá hrubá mzda

Průměrnou mzdu v evropských zemích zveřejňuje více institucí, přičemž hodnoty se mohou v závislosti na použité metodice mírně lišit. Zpravidla však bývá zveřejňována hrubá mzda, tedy částka mzdy před zdaněním. Důvodem je skutečnost, že dva zaměstnanci se stejně vysokou hrubou mzdou mohou na svůj bankovní účet obdržet různou částku. Výpočet zdanění na straně zaměstnance ovlivňují různé daňové výhody, slevy či odpočty. Situace v jednotlivých členských zemích Evropské unie se pochopitelně liší.

Průměrná roční mzda za rok 2023 v zemích EU

• Dlouhodobě nejvyšší mzdy z členských zemí EU jsou v Lucembursku, v Dánsku, v Nizozemí, v Belgii a v Německu.
• Za loňský rok byla nejnižší roční hrubá mzda v Bulharsku a v Rumunsku.

Dle částky roční hrubé mzdy v eurech uvedené v publikaci „La pression sociale et fiscale réelle du salarié moyen au sein de I´EU en 2023 – The Tax Burden on Global Workers (Institut économique Molinary)“ můžeme jednotlivé členské země Evropské unie rozdělit dle výše hrubé mzdy do čtyř skupin.

• První skupina (nad 50 000 euro)

V osmi členských zemích EU byla průměrná hrubá roční mzda vyšší než 50 000 euro, a sice v Lucembursku (70 189 €), v Dánsku (62 798 €), v Nizozemí (57 513 €), v Belgii (55 332 €), v Německu (55 041 €), v Irsku (54 649 €), v Rakousku (52 666 €) a ve Finsku (50 774 €).

• Druhá skupina (od 30 000 euro do 50 000 euro)

Ve třech členských zemích EU byla průměrná hrubá roční mzda vyšší v rozmezí 30 000 euro až 50 000 Kč. Jedná se o Švédsko (44 259 €), Francii (41 540 €) a Itálii (33 855 €).

• Třetí skupina (od 20 000 euro do 30 000 euro)

V šesti členských zemích EU byla průměrná roční mzda v rozmezí 20 000 euro až 30 000 euro. Takto vysoká hrubá roční mzda byla ve Španělsku (28 360 €), na Kypru (26 424 €), ve Slovinsku (23 332 €), v Portugalsku (21 606 €), na Maltě (20 952 €) a v Litvě (20 667 €).

• Čtvrtá skupina (do 20 000 euro)

V deseti členských zemích EU nedosahuje průměrná roční hrubá mzda ani 20 000 euro, a sice v Estonsku (19 996 €), v Řecku (19 912 €), v Česku (19 176 €), v Lotyšsku (16 758 €), v Polsku (16 731 €), v Maďarsku (16 582 €), v Chorvatsku (16 557 €), na Slovensku (15 538 €), v Rumunsku (15 527 €) a v Bulharsku (10 786 €).

V minulém roce tak průměrná roční hrubá mzda v Česku měla nejblíže k Řecku. Nicméně je důležité si uvědomit, že průměrná mzda ve všech členských zemích EU je vyšší, mnohdy výrazně, od „nejběžnější mzdy“. 

Průměrnou a vyšší mzdu má přibližně pouze třetině zaměstnanců. Výši průměrné mzdy totiž zvyšují mzdy nejlépe finančně ohodnocených zaměstnanců. Evropané pracující za průměrnou mzdu tak patří mezi občany s nadprůměrnou životní úrovní.

VIDEO: Většina domácí práce stojí na ženách, má to dopady i na ekonomiku říká zakladatelka projektu Férová domácnost v pořadu FLOW

Většina domácí práce stojí na ženách, má to dopady i na ekonomiku

V roce 2023 byla průměrná hrubá mzda v Česku osmá nejnižší z členských zemí Evropské unie, avšak s malým finančním odstupem od Řecka, Portugalska nebo Malty. Podívejme se, ve kterých evropských zemích jsou mzdy nejvyšší.

Průměrná mzda meziročně zpravidla stoupá ve všech členských zemích Evropské unie, důvodů je pochopitelně více, například růst produktivity práce či inflace. Jedním z důvodů je i pravidelné zvyšování minimální mzdy v členských zemích Evropské unie.

Pravidelné každoroční zvyšování minimální mzdy má zajistit důstojné životní podmínky, má být impulsem i pro přijmutí hůře placených pracovních profesí, je to také snaha snižovat další rozevírání příjmových nůžek v ekonomice.

Příjmové rozdíly mezi jednotlivými zeměmi EU

V nejbohatších zemích Evropské unie jsou mzdy výrazně vyšší než v ostatních členských zemích. Ve 14 členských zemích EU nedosahovala v roce 2023 průměrná roční hrubá mzda ani 23 500 euro a v Lucembursku, v Nizozemí, v Irsku, v Německu a v Belgii je roční minimální mzda vyšší než právě 23 500 euro. Například v Lucembursku činí roční minimální mzda za rok 2024 částku 30 851 euro.

Publikována bývá hrubá mzda

Průměrnou mzdu v evropských zemích zveřejňuje více institucí, přičemž hodnoty se mohou v závislosti na použité metodice mírně lišit. Zpravidla však bývá zveřejňována hrubá mzda, tedy částka mzdy před zdaněním. Důvodem je skutečnost, že dva zaměstnanci se stejně vysokou hrubou mzdou mohou na svůj bankovní účet obdržet různou částku. Výpočet zdanění na straně zaměstnance ovlivňují různé daňové výhody, slevy či odpočty. Situace v jednotlivých členských zemích Evropské unie se pochopitelně liší.

Průměrná roční mzda za rok 2023 v zemích EU

• Dlouhodobě nejvyšší mzdy z členských zemí EU jsou v Lucembursku, v Dánsku, v Nizozemí, v Belgii a v Německu.
• Za loňský rok byla nejnižší roční hrubá mzda v Bulharsku a v Rumunsku.

Dle částky roční hrubé mzdy v eurech uvedené v publikaci „La pression sociale et fiscale réelle du salarié moyen au sein de I´EU en 2023 – The Tax Burden on Global Workers (Institut économique Molinary)“ můžeme jednotlivé členské země Evropské unie rozdělit dle výše hrubé mzdy do čtyř skupin.

• První skupina (nad 50 000 euro)

V osmi členských zemích EU byla průměrná hrubá roční mzda vyšší než 50 000 euro, a sice v Lucembursku (70 189 €), v Dánsku (62 798 €), v Nizozemí (57 513 €), v Belgii (55 332 €), v Německu (55 041 €), v Irsku (54 649 €), v Rakousku (52 666 €) a ve Finsku (50 774 €).

• Druhá skupina (od 30 000 euro do 50 000 euro)

Ve třech členských zemích EU byla průměrná hrubá roční mzda vyšší v rozmezí 30 000 euro až 50 000 Kč. Jedná se o Švédsko (44 259 €), Francii (41 540 €) a Itálii (33 855 €).

• Třetí skupina (od 20 000 euro do 30 000 euro)

V šesti členských zemích EU byla průměrná roční mzda v rozmezí 20 000 euro až 30 000 euro. Takto vysoká hrubá roční mzda byla ve Španělsku (28 360 €), na Kypru (26 424 €), ve Slovinsku (23 332 €), v Portugalsku (21 606 €), na Maltě (20 952 €) a v Litvě (20 667 €).

• Čtvrtá skupina (do 20 000 euro)

V deseti členských zemích EU nedosahuje průměrná roční hrubá mzda ani 20 000 euro, a sice v Estonsku (19 996 €), v Řecku (19 912 €), v Česku (19 176 €), v Lotyšsku (16 758 €), v Polsku (16 731 €), v Maďarsku (16 582 €), v Chorvatsku (16 557 €), na Slovensku (15 538 €), v Rumunsku (15 527 €) a v Bulharsku (10 786 €).

V minulém roce tak průměrná roční hrubá mzda v Česku měla nejblíže k Řecku. Nicméně je důležité si uvědomit, že průměrná mzda ve všech členských zemích EU je vyšší, mnohdy výrazně, od „nejběžnější mzdy“. 

Průměrnou a vyšší mzdu má přibližně pouze třetině zaměstnanců. Výši průměrné mzdy totiž zvyšují mzdy nejlépe finančně ohodnocených zaměstnanců. Evropané pracující za průměrnou mzdu tak patří mezi občany s nadprůměrnou životní úrovní.

VIDEO: Většina domácí práce stojí na ženách, má to dopady i na ekonomiku říká zakladatelka projektu Férová domácnost v pořadu FLOW

Většina domácí práce stojí na ženách, má to dopady i na ekonomiku