Státu chybí stále více peněz na stavbu důležité dopravní infrastruktury, ať už dostavby páteřní sítě dálnic nebo výstavby rychlotratí. Na scénu se proto opět vrací možnost spolupráce se soukromým sektorem ve formě PPP projektů. Aktuálně to navíc vypadá, že se na jejich podpoře shodne celá politická scéna, dokonce včetně komunistické strany. Soukromé společnosti, takzvaní koncesionáři, by ale nemuseli převzít odpovědnost jen za výstavbu a provozování infrastruktury, ale mohli by se v budoucnu více zapojit i do samotné přípravy těchto důležitých staveb. Tím by se mohl alespoň částečně vyřešit chronický problém pomalého stavebního řízení v Česku. „Soukromý subjekt má vždycky mnohem volnější ruce, kde může ustoupit stavebnímu úřadu, co může nabídnout výměnou za zajištění toho souhlasu nebo stavebního povolení,“ říká v e15 Castu advokátka a partnerka advokátní kanceláře Portos Kateřina Šveřepová.
Ještě před deseti, patnácti lety nebyly s PPP projektu v Česku úplně dobré zkušenosti, ale situace se hodně změnila především s úspěšným dokončením dálnice D4, které je naplánováno na konec letošního roku. Jak jsme se dostali z bodu velké kritiky PPP projektů do bodu celospolečenské podpory?
Já to hodnotím velmi pozitivně, protože PPP projekty jsou nejzajímavější právě v těch oblastech významných strategických dopravních, energetických investic, ale samozřejmě i dalších. Zatím se to projevuje zejména právě v oblasti dopravy, jednak na dálnici, jednak na železnici, a myslím si, že tím důvodem je, jak jste zmiňoval, právě ten postupně zvyšující se nedostatek finančních zdrojů, postupné vysychání evropských financí a vlastně i celý samotný Green Deal. V souvislosti s novými evropskými pravidly už je dnes velmi obtížné zainvestovat velké zdroje do dálnic. Naopak do železnice jako nízkoemisní a čisté dopravy mohou ty peníze snadněji směřovat. Je to zajímavé pro investory, kteří mají zájem financovat udržitelné projekty, což železnice naplňuje.
PPP projekty je důležité na začátku dobře připravit z hlediska nejen právního, technického a třeba i komunikačního nebo politického, aby nedošlo k tomu, že po čase ten PPP projekt skončí. Na co všechno je dobré dbát?
To těžiště je zejména v dobré technické připravenosti, protože každý projekt a je jedno, jestli PPP nebo klasická veřejná zakázka, musí mít jasně definovaný cíl a musí mít jasně definované podmínky, za kterých může být proveden. V rámci modelu PPP můžete udělat prakticky cokoliv, ale to, jaké máte zdroje, jak máte připravený ten projekt z pohledu majetkové připravenosti nebo právních překážek, ovlivňuje finanční náročnost celého toho projektu, ovlivňuje to i potenciální koncesionáře, tedy privátní investory, na které potom ten projekt bude přenesen. Je opravdu dobré si na začátku sednout s investorem, kterým bývá stát, říci si s ním, jaká jsou očekávání, jaké jsou finanční podmínky, jak to je naprojektováno.
Jaké jsou konkrétní výhody PPP projektů? Proč se o nich uvažuje jako o jednom z hlavních pilířů, jak dobudovat infrastrukturu v České republice?
Jednak je to o tom, že stát přenese na soukromého investora, koncesionáře, nejen odpovědnost za financování samotné výstavby toho projektu, ale vlastně i za to samotné provozování a jeho udržování v provozuschopném stavu. Co se týče výhod ve financování, stát tu investici postupně splácí, to znamená, že platby jsou rozloženy v čase, stát je nemusí vynaložit na samotném začátku, ale zaplatí v podstatě to samé, jakoby zaplatil za tu výstavbu plus za provoz. Vedle toho je tam velká výhoda v tom, že stát přenáší riziko a odpovědnost na koncesionáře a ten se zavazuje k tomu zajistit si to financování sám, což se mu může za některých okolností podařit i výhodněji než státu. Ale hlavně na něj přenese odpovědnost za kvalitu a odpovědnost za to, že stavba bude dokončena včas.
V tom bývají soukromí investoři většinou úspěšnější, protože za nimi stojí velké financující banky, které chtějí svoji investici zhodnotit a tím pádem velmi důsledně tlačí na časový harmonogram. Současně je koncesionář na rozdíl od klasické zakázky motivován tak, aby stavba byla co nejvíce kvalitní a aby následně v tom procesu údržby a provozu nebylo potřeba dělat časté opravy nebo uzavírky. Na projektech, které jsou realizovány formou PPP, proto bývají menší potřeby uzavírek a oprav.
Stát se při využití PPP projektu nezadluží hned na začátku, což znamená, že se ty náklady ihned nepřelévají do deficitu veřejných financí. Státu se tedy zbytečně nesnižuje rating, že?
To je také skrytá výhoda. Pro stát je samozřejmě velmi důležité, aby to nevstupovalo do zadlužení státu, aby mu to drželo dobrý rating a měl prostor na financování jiných oblastí, kde PPP projekty nejsou vhodné.
Dosud jsme neměli tolik problémů s financemi, financovali jsme dopravní infrastrukturu zejména z evropských peněz, ale ten problém, který v Česku je, a to chronický, je dotahování těch projektů, aby stát vůbec získal stavební povolení. Jakým způsobem toto mohou PPP projekty ovlivnit a je nějaká možnost, že by to mohly v Česku změnit?
Určitě v tom vidím ještě velký prostor PPP projektů. Dnes na těch běžících projektech je proces vyvlastňování a zajišťování majetkoprávní přípravy souhlasů a stavebních povolení ponechán státu. V zahraničí bývá standardní, že toto je taky ta fáze přípravy, která se přenáší na koncesionáře. Je nutno říct, že soukromý subjekt má vždycky mnohem volnější ruce, kde může ustoupit stavebnímu úřadu, co může nabídnout výměnou za zajištění toho souhlasu nebo stavebního povolení. Flexibilita v rozhodování soukromého subjektu je mnohem větší a myslím si, že tam je velký prostor pro urychlení té přípravy. Takže v těch dalších projektech, které teprve přijdou, bych zvážila být státem, zda tuto fázi také nepřinést právě na soukromé investory a koncesionáře.
Pusťte si celý rozhovor v pořadu e15 Cast
