Šéf vojenského křídla palestinské teroristické skupiny Hamás Muhammad Díf byl zabit při červencovém izraelském náletu v oblasti Chán Júnisu na jihu Pásma Gazy. Ve čtvrtek to oznámila izraelská armáda s tím, že v uplynulých hodinách obdržela zpravodajské informace potvrzující Dífovu smrt. Hamás na zprávu bezprostředně nereagoval.

„IDF (Izraelské obranné síly) oznamují, že 13. července 2024 stíhačky IDF udeřily v oblasti Chán Júnis a po vyhodnocení zpravodajských informací lze potvrdit, že Muhammád Díf byl při úderu zlikvidován,“ uvedla izraelská armáda. Podle tehdejšího vyjádření úřadů v Pásmu Gazy při úderu přišlo o život více než devadesát dalších lidí, včetně vysídlených civilistů, připomněla agentura AP. Izraelská armáda doposud uváděla, že se snaží zjistit, zda byl Díf zabit při úderu na areál na okraji Chán Júnisu. Hamás Dífovu smrt po úderu popřel.

Izraelský ministr obrany Joav Galant na síti X zveřejnil fotografii, na níž černým fixem škrtá Dífovu fotografii z nástěnky zobrazující hierarchii Hamásu. „Jedná se o významný milník v procesu likvidace Hamásu jako vojenské a vládnoucí síly v Gaze a v dosažení cílů této války,“ uvedl ministr. Dodal, že na kvalitní a přesné operaci spolupracovala armáda s bezpečnostní službou Šin Bet. „Tato operace dokládá, že se Hamás rozpadá a že teroristé z Hamásu se mají možnost vzdát, nebo být zlikvidováni,“ doplnil ministr s tím, že Izrael nepřestane pronásledovat strůjce a pachatele útoku ze 7. října.

Lídr opozice Jair Lapid obranným složkám za Dífovu likvidaci pogratuloval. „Je to bezprecedentně důležitý vojenský úspěch,“ poznamenal s tím, že z vojenských úspěchů je třeba udělat i strategické politické úspěchy a musí se udělat vše pro propuštění rukojmích, kteří zůstávají v zajetí v Pásmu Gazy.

Oznámení o Dífově smrti přišlo ve chvíli, kdy se v íránské metropoli Teheránu koná pohřeb politického lídra Hamásu Ismáíla Haníji, jehož středeční zabití Hamás přičítá Izraeli. Ten svou roli v atentátu nepotvrdil, ale ani nevyvrátil. Podle agentury AP je možné, že zabití dvou nejvýznamnějších představitelů Hamásu skupinu přiměje přitvrdit ve svých požadavcích ohledně možné dohody o příměří a propuštění rukojmích. Možné také je, že Hamás nyní jednat přestane úplně.

Díf byl v 90. letech jedním ze zakladatelů vojenského křídla Hamásu. Přes třicet let stoupal v hierarchii této teroristické organizace, vytvořil síť tunelů skupiny a podílel se na vývoji bomb. Podle Izraele byl zodpovědný za smrt desítek Izraelců zabitých při sebevražedných atentátech.

Zároveň byl jedním ze strůjců brutálního útoku Hamásu na Izrael ze 7. října, při němž zahynulo téměř 1200 lidí a který rozpoutal válku v Pásmu Gazy. Dalších zhruba 250 osob ozbrojenci odvlekli do Pásma Gazy jako rukojmí. Přes stovku z nich Hamás propustil při dosud jediném příměří, které na konci listopadu trvalo pouhý týden.

Díf přežil nejméně sedm izraelských pokusů o atentát, naposledy v roce 2021, a figuroval na izraelském seznamu nejhledanějších osob. Podle serveru Sky News se mu přezdívalo „Host“, protože každou noc přespával u svých spojenců na jiném místě, aby nebyl vypátrán. Další jeho přezdívkou byl „kocour s devíti životy“, jelikož opakovaně přežil izraelské atentáty.

Izraelská vojenská ofenziva zahájená po útoku ze 7. října si podle nejnovější bilance ministerstva zdravotnictví v Gaze vyžádala životy nejméně 39 480 Palestinců, dalších 91 128 bylo od začátku bojů zraněno. Válka také proměnila velkou část hustě zastavěného území v trosky, vyhnala přes osmdesát procent z 2,3 milionu obyvatel úzkého pobřežního pásu i několikrát z domovů a způsobila rozsáhlou humanitární krizi.

Šéf vojenského křídla palestinské teroristické skupiny Hamás Muhammad Díf byl zabit při červencovém izraelském náletu v oblasti Chán Júnisu na jihu Pásma Gazy. Ve čtvrtek to oznámila izraelská armáda s tím, že v uplynulých hodinách obdržela zpravodajské informace potvrzující Dífovu smrt. Hamás na zprávu bezprostředně nereagoval.

„IDF (Izraelské obranné síly) oznamují, že 13. července 2024 stíhačky IDF udeřily v oblasti Chán Júnis a po vyhodnocení zpravodajských informací lze potvrdit, že Muhammád Díf byl při úderu zlikvidován,“ uvedla izraelská armáda. Podle tehdejšího vyjádření úřadů v Pásmu Gazy při úderu přišlo o život více než devadesát dalších lidí, včetně vysídlených civilistů, připomněla agentura AP. Izraelská armáda doposud uváděla, že se snaží zjistit, zda byl Díf zabit při úderu na areál na okraji Chán Júnisu. Hamás Dífovu smrt po úderu popřel.

Izraelský ministr obrany Joav Galant na síti X zveřejnil fotografii, na níž černým fixem škrtá Dífovu fotografii z nástěnky zobrazující hierarchii Hamásu. „Jedná se o významný milník v procesu likvidace Hamásu jako vojenské a vládnoucí síly v Gaze a v dosažení cílů této války,“ uvedl ministr. Dodal, že na kvalitní a přesné operaci spolupracovala armáda s bezpečnostní službou Šin Bet. „Tato operace dokládá, že se Hamás rozpadá a že teroristé z Hamásu se mají možnost vzdát, nebo být zlikvidováni,“ doplnil ministr s tím, že Izrael nepřestane pronásledovat strůjce a pachatele útoku ze 7. října.

Lídr opozice Jair Lapid obranným složkám za Dífovu likvidaci pogratuloval. „Je to bezprecedentně důležitý vojenský úspěch,“ poznamenal s tím, že z vojenských úspěchů je třeba udělat i strategické politické úspěchy a musí se udělat vše pro propuštění rukojmích, kteří zůstávají v zajetí v Pásmu Gazy.

Oznámení o Dífově smrti přišlo ve chvíli, kdy se v íránské metropoli Teheránu koná pohřeb politického lídra Hamásu Ismáíla Haníji, jehož středeční zabití Hamás přičítá Izraeli. Ten svou roli v atentátu nepotvrdil, ale ani nevyvrátil. Podle agentury AP je možné, že zabití dvou nejvýznamnějších představitelů Hamásu skupinu přiměje přitvrdit ve svých požadavcích ohledně možné dohody o příměří a propuštění rukojmích. Možné také je, že Hamás nyní jednat přestane úplně.

Díf byl v 90. letech jedním ze zakladatelů vojenského křídla Hamásu. Přes třicet let stoupal v hierarchii této teroristické organizace, vytvořil síť tunelů skupiny a podílel se na vývoji bomb. Podle Izraele byl zodpovědný za smrt desítek Izraelců zabitých při sebevražedných atentátech.

Zároveň byl jedním ze strůjců brutálního útoku Hamásu na Izrael ze 7. října, při němž zahynulo téměř 1200 lidí a který rozpoutal válku v Pásmu Gazy. Dalších zhruba 250 osob ozbrojenci odvlekli do Pásma Gazy jako rukojmí. Přes stovku z nich Hamás propustil při dosud jediném příměří, které na konci listopadu trvalo pouhý týden.

Díf přežil nejméně sedm izraelských pokusů o atentát, naposledy v roce 2021, a figuroval na izraelském seznamu nejhledanějších osob. Podle serveru Sky News se mu přezdívalo „Host“, protože každou noc přespával u svých spojenců na jiném místě, aby nebyl vypátrán. Další jeho přezdívkou byl „kocour s devíti životy“, jelikož opakovaně přežil izraelské atentáty.

Izraelská vojenská ofenziva zahájená po útoku ze 7. října si podle nejnovější bilance ministerstva zdravotnictví v Gaze vyžádala životy nejméně 39 480 Palestinců, dalších 91 128 bylo od začátku bojů zraněno. Válka také proměnila velkou část hustě zastavěného území v trosky, vyhnala přes osmdesát procent z 2,3 milionu obyvatel úzkého pobřežního pásu i několikrát z domovů a způsobila rozsáhlou humanitární krizi.