Střety mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh se vyostřují, což opět podnítilo obavy z rozšíření konfliktu na Blízkém východě. Spekuluje se však i o tom, že by si židovský stát mohl oslabením bojeschopnosti „nejmocnější nestátní armády světa“ připravovat půdu pro úder na íránská jaderná zařízení. Izraelští bezpečnostní experti se přou o to, zda by to vedlo ke katastrof, nebo je pro něj lepší zaútočit, dokud Teherán nedokončí vývoj atomové zbraně.

Hizballáh a Izrael se vzájemně ostřelují už od loňských teroristických útoků Hamásu a opakovaně se hovořilo i o tom, že by potyčky mohly přerůst do větších bojů. K eskalaci napětí mezi nimi došlo minulý týden poté, co záhadné exploze pagerů a vysílaček v Libanonu podle místních zdrojů zabily desítky lidí a až tisíce dalších zranily. Tato zařízení používali ve snaze vyhnout se lokalizaci bojovníci Hizballáhu a má se za to, že za jejich výbuchy stojí izraelské tajné služby.

Oslabení Hizballáhu by ochránilo severní hranici

Od pátku pak židovský stát provádí intenzivní letecké údery na pozice hnutí na území svého severního souseda, při kterých dle libanonských úřadů zemřely stovky lidí a tisíce jich opustily své domovy. V úterý úder v Bejrútu zabil i vysoce postaveného člena Hizballáhu Ibráhíma Kubajsího, který měl na starosti raketový program skupiny. Ve středu šíitští militanti uvedli, že vypálili raketu na velitelství izraelské tajné služby Mossad nedaleko Tel Avivu, ale protivzdušná obrana země ji sestřelila.

Izrael tvrdí, že svými údery na Hizballáh sleduje bezpečnost severní části země. „Provádíme útoky hlouběji v Libanonu, budeme v těchto akcích pokračovat, dokud nedosáhneme našeho cíle vrátit obyvatele severu do jejich domovů,“ vysvětlil na začátku týdne ministr obrany Jo’av Galant s odkazem na zhruba šedesát tisíc lidí, kteří loni na podzim z oblasti kvůli ostřelování odešli. V Izraeli roste politický tlak na to, aby vláda problém s tak velkým počtem vysídlených lidí vyřešila, zvlášť s ohledem na blížící se výročí teroristických útoků. K tomu však ani výbuchy pagerů, ani letecké údery nemusejí stačit.

Zaznívají názory, že jimi židovský stát může sledovat i další cíle. Hizballáh je jednou ze skupin v regionu, které podporuje a vyzbrojuje Írán a používá k prosazování svých cílů. „Za novými útoky Izraele může být širší strategický záměr: zasáhnout přímo proti Íránu, vůdci takzvané Osy odporu, která zahrnuje Hizballáh, Hamás a Húsíe v Jemenu,“ napsala ve své analýze Bronwen Maddoxová z britského think-tanku Chatham House. Izrael podle ní možná doufá, že dostatečné oslabení Hizballáhu mu umožní zasáhnout proti Íránu, aniž by se musel obávat o svou severní hranici.

Vývoji jaderné zbraně mohou pomoci Rusové

Této teorii podle Maddoxové nahrává i to, že izraelský prezident Jicchak Herzog o víkendu pronesl nezvykle ostré výroky na adresu Íránu. Hovořil o něm jako o říši zla a v rozhovoru pro televizi Sky News řekl, že síly jeho země odstraní veškeré hrozby, které jsou pro Izrael existenční.

Faktem je, že nebezpečí pro Izrael roste s tím, jak se Teherán blíží k vytvoření jaderné zbraně. Odborníci v posledních měsících opakovaně upozorňují na to, že je zřejmě na hranici dosažení dostatečného množství obohaceného uranu. „Zdá se, že Íránská islámská republika v nadcházejících týdnech výrazně posune svůj program jaderných zbraní, zatímco Američané jsou zaměstnáni svou domácí politikou a Izrael je zaneprázdněn bojem proti Hamásu a Hizballáhu,“ varovali na konci minulého měsíce analytici z amerického think-tanku Foundation for Defense of Democracies. Domnívají se, že se Teherán zřejmě pokouší etablovat jako jaderný stát ještě před lednovým nástupem nové americké administrativy.

Obavy z íránského technologického pokroku ještě posílilo podezření, že Rusko je ochotné poskytnout Teheránu své jaderné know-how výměnou za pomoc ve válce na Ukrajině. „Rusko sdílí technologie, o které Írán usiluje. Je to obousměrná cesta – včetně jaderných záležitostí a některých vesmírných informací,“ obvinil nedávno Moskvu americký ministr zahraničí Antony Blinken.

Podobný názor má i Londýn a společně s Paříží a Berlínem varovaly, že Írán pokračuje v hromadění vysoce obohaceného uranu bez jakéhokoli věrohodného civilního zdůvodnění. Odborníci přitom už dříve podotýkali, že dostatek štěpného materiálu je jedna věc, ale problematické může být pro Írán sestavení jaderné hlavice. Právě zde by mohli pomoci ruští technici.

Úder program nemusí zastavit

V Izraeli se proto vede debata o tom, jestli by nebylo žádoucí provést úder na íránská jaderná zařízení, než bude příliš pozdě. „Pokud má dnes Západ malý úspěch při krocení ajatolláhů, bude mít nulový, až získají jaderné zbraně,“ míní podle The Jerusalem Post bezpečnostní expert Jair Ansbacher. „Írán poskytne jaderný deštník teroristům na celém světě. Představte si, že Hizballáh unáší izraelské vojáky na severní hranici a než Izrael zahájí záchrannou operaci, Hizballáh pošle zprávu, že by to mohlo vyústit v nekonvenční raketový útok. To je scénář, který nemůžeme přijmout,“ vysvětlil.

Naproti tomu generálmajor Jicchak Brik se domnívá, že Írán si netroufne zaútočit na Izrael jadernými zbraněmi, protože by tím riskoval silnou odvetu a vlastní zničení. Argumentuje tím, že ani Rusko se neodhodlalo na Ukrajině nasadit nukleární arzenál. Navíc je přesvědčen, že by úder na zařízení v Íránu vývoj nukleární zbraně nezastavil.

Zmíněnému listu řekl, že podobná operace by neměla úspěch ani v roce 2008, kdy se seriózně připravovala a lokality íránského jaderného programu byly daleko zranitelnější. „Pokud by se Izrael pokusil udeřit na íránská jaderná zařízení dnes, mohlo by to způsobit jen nepatrné zpoždění a zahájit regionální válku,“ poznamenal.

V úvahách Izraele zcela jistě hraje roli výhled na výsledek amerických voleb. Je jisté, že znovuzvolení Donalda Trumpa by v tomto směru zemi rozvázalo ruce. Republikán nedávno opět obvinil současného prezidenta Joea Bidena z přílišné shovívavosti vůči Teheránu. Zdůraznil, že Írán nesmí jadernou zbraň získat, jinak bude Izrael zničen. Ansbacher se však obává, že by z hlasování mohla vzejít administrativa, která bude Izraeli méně nakloněná, než je ta současná. I proto je podle něj pro úder správný čas právě nyní.

Střety mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh se vyostřují, což opět podnítilo obavy z rozšíření konfliktu na Blízkém východě. Spekuluje se však i o tom, že by si židovský stát mohl oslabením bojeschopnosti „nejmocnější nestátní armády světa“ připravovat půdu pro úder na íránská jaderná zařízení. Izraelští bezpečnostní experti se přou o to, zda by to vedlo ke katastrof, nebo je pro něj lepší zaútočit, dokud Teherán nedokončí vývoj atomové zbraně.

Hizballáh a Izrael se vzájemně ostřelují už od loňských teroristických útoků Hamásu a opakovaně se hovořilo i o tom, že by potyčky mohly přerůst do větších bojů. K eskalaci napětí mezi nimi došlo minulý týden poté, co záhadné exploze pagerů a vysílaček v Libanonu podle místních zdrojů zabily desítky lidí a až tisíce dalších zranily. Tato zařízení používali ve snaze vyhnout se lokalizaci bojovníci Hizballáhu a má se za to, že za jejich výbuchy stojí izraelské tajné služby.

Oslabení Hizballáhu by ochránilo severní hranici

Od pátku pak židovský stát provádí intenzivní letecké údery na pozice hnutí na území svého severního souseda, při kterých dle libanonských úřadů zemřely stovky lidí a tisíce jich opustily své domovy. V úterý úder v Bejrútu zabil i vysoce postaveného člena Hizballáhu Ibráhíma Kubajsího, který měl na starosti raketový program skupiny. Ve středu šíitští militanti uvedli, že vypálili raketu na velitelství izraelské tajné služby Mossad nedaleko Tel Avivu, ale protivzdušná obrana země ji sestřelila.

Izrael tvrdí, že svými údery na Hizballáh sleduje bezpečnost severní části země. „Provádíme útoky hlouběji v Libanonu, budeme v těchto akcích pokračovat, dokud nedosáhneme našeho cíle vrátit obyvatele severu do jejich domovů,“ vysvětlil na začátku týdne ministr obrany Jo’av Galant s odkazem na zhruba šedesát tisíc lidí, kteří loni na podzim z oblasti kvůli ostřelování odešli. V Izraeli roste politický tlak na to, aby vláda problém s tak velkým počtem vysídlených lidí vyřešila, zvlášť s ohledem na blížící se výročí teroristických útoků. K tomu však ani výbuchy pagerů, ani letecké údery nemusejí stačit.

Zaznívají názory, že jimi židovský stát může sledovat i další cíle. Hizballáh je jednou ze skupin v regionu, které podporuje a vyzbrojuje Írán a používá k prosazování svých cílů. „Za novými útoky Izraele může být širší strategický záměr: zasáhnout přímo proti Íránu, vůdci takzvané Osy odporu, která zahrnuje Hizballáh, Hamás a Húsíe v Jemenu,“ napsala ve své analýze Bronwen Maddoxová z britského think-tanku Chatham House. Izrael podle ní možná doufá, že dostatečné oslabení Hizballáhu mu umožní zasáhnout proti Íránu, aniž by se musel obávat o svou severní hranici.

Vývoji jaderné zbraně mohou pomoci Rusové

Této teorii podle Maddoxové nahrává i to, že izraelský prezident Jicchak Herzog o víkendu pronesl nezvykle ostré výroky na adresu Íránu. Hovořil o něm jako o říši zla a v rozhovoru pro televizi Sky News řekl, že síly jeho země odstraní veškeré hrozby, které jsou pro Izrael existenční.

Faktem je, že nebezpečí pro Izrael roste s tím, jak se Teherán blíží k vytvoření jaderné zbraně. Odborníci v posledních měsících opakovaně upozorňují na to, že je zřejmě na hranici dosažení dostatečného množství obohaceného uranu. „Zdá se, že Íránská islámská republika v nadcházejících týdnech výrazně posune svůj program jaderných zbraní, zatímco Američané jsou zaměstnáni svou domácí politikou a Izrael je zaneprázdněn bojem proti Hamásu a Hizballáhu,“ varovali na konci minulého měsíce analytici z amerického think-tanku Foundation for Defense of Democracies. Domnívají se, že se Teherán zřejmě pokouší etablovat jako jaderný stát ještě před lednovým nástupem nové americké administrativy.

Obavy z íránského technologického pokroku ještě posílilo podezření, že Rusko je ochotné poskytnout Teheránu své jaderné know-how výměnou za pomoc ve válce na Ukrajině. „Rusko sdílí technologie, o které Írán usiluje. Je to obousměrná cesta – včetně jaderných záležitostí a některých vesmírných informací,“ obvinil nedávno Moskvu americký ministr zahraničí Antony Blinken.

Podobný názor má i Londýn a společně s Paříží a Berlínem varovaly, že Írán pokračuje v hromadění vysoce obohaceného uranu bez jakéhokoli věrohodného civilního zdůvodnění. Odborníci přitom už dříve podotýkali, že dostatek štěpného materiálu je jedna věc, ale problematické může být pro Írán sestavení jaderné hlavice. Právě zde by mohli pomoci ruští technici.

Úder program nemusí zastavit

V Izraeli se proto vede debata o tom, jestli by nebylo žádoucí provést úder na íránská jaderná zařízení, než bude příliš pozdě. „Pokud má dnes Západ malý úspěch při krocení ajatolláhů, bude mít nulový, až získají jaderné zbraně,“ míní podle The Jerusalem Post bezpečnostní expert Jair Ansbacher. „Írán poskytne jaderný deštník teroristům na celém světě. Představte si, že Hizballáh unáší izraelské vojáky na severní hranici a než Izrael zahájí záchrannou operaci, Hizballáh pošle zprávu, že by to mohlo vyústit v nekonvenční raketový útok. To je scénář, který nemůžeme přijmout,“ vysvětlil.

Naproti tomu generálmajor Jicchak Brik se domnívá, že Írán si netroufne zaútočit na Izrael jadernými zbraněmi, protože by tím riskoval silnou odvetu a vlastní zničení. Argumentuje tím, že ani Rusko se neodhodlalo na Ukrajině nasadit nukleární arzenál. Navíc je přesvědčen, že by úder na zařízení v Íránu vývoj nukleární zbraně nezastavil.

Zmíněnému listu řekl, že podobná operace by neměla úspěch ani v roce 2008, kdy se seriózně připravovala a lokality íránského jaderného programu byly daleko zranitelnější. „Pokud by se Izrael pokusil udeřit na íránská jaderná zařízení dnes, mohlo by to způsobit jen nepatrné zpoždění a zahájit regionální válku,“ poznamenal.

V úvahách Izraele zcela jistě hraje roli výhled na výsledek amerických voleb. Je jisté, že znovuzvolení Donalda Trumpa by v tomto směru zemi rozvázalo ruce. Republikán nedávno opět obvinil současného prezidenta Joea Bidena z přílišné shovívavosti vůči Teheránu. Zdůraznil, že Írán nesmí jadernou zbraň získat, jinak bude Izrael zničen. Ansbacher se však obává, že by z hlasování mohla vzejít administrativa, která bude Izraeli méně nakloněná, než je ta současná. I proto je podle něj pro úder správný čas právě nyní.