Izrael měl bezprostředně po brutálním útoku Hamásu na své pohraničí podporu mezinárodní komunity. Pak se ale proti němu obrátil celý svět, tvrdí bývalá šéfka izraelské diplomacie Cipi Livniová na úvod druhého ročníku konference SHIFTS, kterou pořádala e15. Izrael v tomto konfliktu není nepřítelem, podle političky jen brání právo na svou existenci, které je ohroženo, dokud bude Hamás existovat. Skutečnou hrozbou pro celý region je v tuto chvíli Írán, podporovaný Moskvou. Podle Livniové je třeba, aby se Teheránu společně s Izraelem postavil i zbytek světa. 

Při bezprecedentním útoku, který loni 7. října zaskočil celý svět i izraelské bezpečnostní složky, zahynulo na 1200 lidí, většinou civilistů, a asi 250 dalších bylo odvlečeno jako rukojmí do Pásma Gazy. „Pro nás je holokaust něčím, co je součástí naší paměti a věřili jsme, že něco takového se v Izraeli nikdy nestane. A pak se to stalo,“ uvedla Livniová. „Součástí našeho života je pochopení, že se nám takové věci mohou stát, ale přesto byl 7. říjen jiný,“ dodala politička, kterou časopis Time v roce 2007 zařadil mezi stovku nejvlivnějších lidí světa. 

Obvinění z genocidy, kterým Izrael kvůli ofenzivě v Pásmu Gazy čelí, jsou ale podle Livniové nespravedlivá. „Jsme demokratický stát. A ačkoliv rozumím sympatiím pro Palestince, je přece rozdíl, jestli zabijete někoho – řekněme omylem při autonehodě – nebo ho brutálně zavraždíte,“ myslí si. Izraelská armáda se podle ní snaží podobným situacím předcházet. Podle úřadů v Gaze, nad nimiž má kontrolu Hamás, při izraelských úderech za rok zemřelo přes 42 tisíc lidí. Tyto údaje nerozlišují mezi civilisty a bojovníky.

„Co jsme viděli po 7. říjnu, je neuvěřitelné a nepřijatelné. Ihned po konfliktu jsme měli podporu mezinárodní komunity, jenže pak se svět obrátil proti nám,“ uvedla Livniová, podle které za to může kombinace nedorozumění a ignorance. „Když lidé v ulicích vykřikují heslo: From the river to the sea, Palestine will be free (Od řeky k moři bude Palestina svobodná, pozn. red.), jsou proti existenci Izraelského státu jako takového,“ dodala a zdůraznila, že je možné podporovat právo Izraele na obranu a zároveň mír s Palestinci. 

„Věřím, že Izrael by měl být součástí mezinárodního společenství a spolupracovat s ostatními,“ míní Livniová. Židovský stát podle ní potřebuje podporu ostatních zemí i v případě Libanonu, kde od konce letošního září vede pozemní operaci proti Hizballáhu. Ten totiž zastupuje zájmy Teheránu, zdůraznila politička.

„Konflikt s Palestinci začal už dávno, ale když se na to podíváte z ptačí perspektivy, uvidíte, že Rusko a Írán stály v pozadí celou dobu. Nyní je jasné, že Írán je hrozbou pro celý region, nejen pro Izrael,“ uvedla Livniová. „Je také zřejmé, že Hamás a Hizballáh nemohou přijmout myšlenku židovského státu. Doufám, že konflikt nakonec dokážeme využít jako příležitost k vyřešení situace v regionu,“ dodala.

Podle Livniové je třeba nejprve vymýtit Hamás a začít vyjednávat s palestinskými úřady. „Nastartovat mírový proces s Palestinci nejde, dokud je tu Hamás. Pojďme vyjednávat s palestinskými úřady, bez Hamásu. Části izraelské vlády jsou bohužel proti těmto vyjednáváním, ale já věřím, že tu je příležitost,“ dodala.

Livniová, která se proslavila právě prosazováním mírových dohod s geopolitickými protihráči Izraele i Palestinci, na konferenci zopakovala, že stále věří v mírová vyjednávání. „Hamás je sice stále v Gaze, ale jako nefunkční režim, takže je příležitost ho nahradit.“ Izrael podle ní nechce Gazu po ukončení konfliktu okupovat ani úzkému pobřežnímu pásmu vládnout. Místo toho zde musí vzniknout nový palestinský režim. „Nechci, aby toto bylo jen další kolo konfliktu v Gaze, ale aby skutečně nastala změna, Palestinci měli šanci na obnovu a vznikly nové příležitosti pro Palestince i Izraelce,“ uzavřela.

Izrael měl bezprostředně po brutálním útoku Hamásu na své pohraničí podporu mezinárodní komunity. Pak se ale proti němu obrátil celý svět, tvrdí bývalá šéfka izraelské diplomacie Cipi Livniová na úvod druhého ročníku konference SHIFTS, kterou pořádala e15. Izrael v tomto konfliktu není nepřítelem, podle političky jen brání právo na svou existenci, které je ohroženo, dokud bude Hamás existovat. Skutečnou hrozbou pro celý region je v tuto chvíli Írán, podporovaný Moskvou. Podle Livniové je třeba, aby se Teheránu společně s Izraelem postavil i zbytek světa. 

Při bezprecedentním útoku, který loni 7. října zaskočil celý svět i izraelské bezpečnostní složky, zahynulo na 1200 lidí, většinou civilistů, a asi 250 dalších bylo odvlečeno jako rukojmí do Pásma Gazy. „Pro nás je holokaust něčím, co je součástí naší paměti a věřili jsme, že něco takového se v Izraeli nikdy nestane. A pak se to stalo,“ uvedla Livniová. „Součástí našeho života je pochopení, že se nám takové věci mohou stát, ale přesto byl 7. říjen jiný,“ dodala politička, kterou časopis Time v roce 2007 zařadil mezi stovku nejvlivnějších lidí světa. 

Obvinění z genocidy, kterým Izrael kvůli ofenzivě v Pásmu Gazy čelí, jsou ale podle Livniové nespravedlivá. „Jsme demokratický stát. A ačkoliv rozumím sympatiím pro Palestince, je přece rozdíl, jestli zabijete někoho – řekněme omylem při autonehodě – nebo ho brutálně zavraždíte,“ myslí si. Izraelská armáda se podle ní snaží podobným situacím předcházet. Podle úřadů v Gaze, nad nimiž má kontrolu Hamás, při izraelských úderech za rok zemřelo přes 42 tisíc lidí. Tyto údaje nerozlišují mezi civilisty a bojovníky.

„Co jsme viděli po 7. říjnu, je neuvěřitelné a nepřijatelné. Ihned po konfliktu jsme měli podporu mezinárodní komunity, jenže pak se svět obrátil proti nám,“ uvedla Livniová, podle které za to může kombinace nedorozumění a ignorance. „Když lidé v ulicích vykřikují heslo: From the river to the sea, Palestine will be free (Od řeky k moři bude Palestina svobodná, pozn. red.), jsou proti existenci Izraelského státu jako takového,“ dodala a zdůraznila, že je možné podporovat právo Izraele na obranu a zároveň mír s Palestinci. 

„Věřím, že Izrael by měl být součástí mezinárodního společenství a spolupracovat s ostatními,“ míní Livniová. Židovský stát podle ní potřebuje podporu ostatních zemí i v případě Libanonu, kde od konce letošního září vede pozemní operaci proti Hizballáhu. Ten totiž zastupuje zájmy Teheránu, zdůraznila politička.

„Konflikt s Palestinci začal už dávno, ale když se na to podíváte z ptačí perspektivy, uvidíte, že Rusko a Írán stály v pozadí celou dobu. Nyní je jasné, že Írán je hrozbou pro celý region, nejen pro Izrael,“ uvedla Livniová. „Je také zřejmé, že Hamás a Hizballáh nemohou přijmout myšlenku židovského státu. Doufám, že konflikt nakonec dokážeme využít jako příležitost k vyřešení situace v regionu,“ dodala.

Podle Livniové je třeba nejprve vymýtit Hamás a začít vyjednávat s palestinskými úřady. „Nastartovat mírový proces s Palestinci nejde, dokud je tu Hamás. Pojďme vyjednávat s palestinskými úřady, bez Hamásu. Části izraelské vlády jsou bohužel proti těmto vyjednáváním, ale já věřím, že tu je příležitost,“ dodala.

Livniová, která se proslavila právě prosazováním mírových dohod s geopolitickými protihráči Izraele i Palestinci, na konferenci zopakovala, že stále věří v mírová vyjednávání. „Hamás je sice stále v Gaze, ale jako nefunkční režim, takže je příležitost ho nahradit.“ Izrael podle ní nechce Gazu po ukončení konfliktu okupovat ani úzkému pobřežnímu pásmu vládnout. Místo toho zde musí vzniknout nový palestinský režim. „Nechci, aby toto bylo jen další kolo konfliktu v Gaze, ale aby skutečně nastala změna, Palestinci měli šanci na obnovu a vznikly nové příležitosti pro Palestince i Izraelce,“ uzavřela.