Kariérní diplomat Ivan Korčok se v posledních týdnech v průzkumech dotahoval na Petera Pellegriniho, převzít roli favorita slovenského prezidentského klání se mu ale nepodařilo. Občanský kandidát není ve snadné pozici. Nemá za sebou podporu vlády a zároveň není natolik přesvědčivý, aby si dokázal vytvořit renomé silného opozičního lídra, jako se to povedlo současné prezidentce Zuzaně Čaputové a před parlamentními volbami do jisté míry i Michalu Šimečkovi z Progresivního Slovenska. Korčok přitom Slovákům za současných podmínek nenabízí málo. Je příslibem aspoň částečné pojistky proti zvůli premiéra Roberta Fica.

Někdejší ministr zahraničí se od počátku snaží dostat do povědomí Slováků především kritikou svého ústředního soupeře. Neustále poukazuje na to, že Pellegrini by šel ve všem Ficovi na ruku. V lednu se proslavilo Korčokovo video se psem, ve kterém svými povely naznačuje, jak by takové soužití premiéra a prezidenta vypadalo. „Pána má poslouchat pejsek, ne prezident. Slovensko potřebuje prezidenta, který jedná svobodně, slušně, ale když je třeba, tak i rázně,“ tvrdí v klipu Korčok.

„Splňuje všechny podmínky slušného, nekonfliktního prozápadního politika, který by byl protiváhou Fica do míry, jakou mu prezidentské pravomoci dovolí,“ hodnotí Korčoka slovenský politolog Samuel Abrahám. „Zároveň by Fica ani nenapadlo žádat po něm kontroverzní věci, které se zřejmě nebude zdráhat chtít po Pellegrinim,“ dodává. Paradoxně by tak podle něj mohla být spolupráce mezi prezidentem a premiérem v případě Korčokova úspěchu dokonce klidnější, protože mantinely by byly dopředu jasně dané.

Kritika Fica za špatné vztahy s Českem

Bývalý slovenský velvyslanec v Německu, USA a v EU, který do diplomacie nastoupil hned po osamostatnění Slovenska, se samozřejmě výrazně profiluje v tématech týkajících se zahraniční politiky. Jednoznačně by Slovensko táhl směrem na Západ, silná Evropská unie podle něj znamená i silnější Slovensko. Od vlády ho odlišují i názory na válku na Ukrajině. Tvrdí, že je ve slovenském zájmu, aby sousední země zůstala nezávislou.

Ficův kabinet Korčok viní z toho, že ruské agrese zneužívá k vnitropolitickým účelům a ačkoli se neustále označuje za mírotvůrce, ve skutečnosti žádnou mírovou aktivitu nevyvíjí. Fico tímto postojem navíc podle diplomata poškozuje vztahy s Českou republikou, která nedávno zrušila společné zasedání vlád v reakci na proruské výroky a kroky Bratislavy. „Zodpovědnost je jednoznačně na Slovensku. To, co se stalo, je v neprospěch Slovenské republiky. Pálíme mosty k našim sousedům,“ vidí situaci Korčok.

„Samozřejmě by se velmi silně snažil vést prozápadní zahraniční politiku, tam by mohl narazit,“ míní Abrahám. A připomíná, že Fico dlouho hrál dvojí hru, kdy doma vystupoval jako populista a velký obdivovatel Putina, nechtěl však zůstat v izolaci, a tak na summitech v zahraničí mluvil prozápadně.

V poslední době se mu ale tato hra vymkla z ruky a jeho reputace v Evropské unii i jinde velmi utrpěla. Korčok by tak teoreticky mohl napravit škody, které premiér způsobil. Vše ale bude nejspíš záviset na tom, jestli letošní evropské a americké volby ukážou sílu pravicového populismu a Fico se od západního směřování bude chtít definitivně odklonit.

Slovenského Drahoše může dohnat minulost

Politolog podotýká, že Korčok to má v souboji s Pellegrinim velmi těžké. Podle Abraháma mu chybí jednoznačná stranická podpora, peníze na kampaň a větší publicita. Nechápe, proč se ho opozice více nesnažila prodat na protivládních demonstracích, aby ho silněji dostala do povědomí veřejnosti.

Exministra může poškozovat i to, že působil ve vládách Igora Matoviče a Eduarda Hegera, které současnou opozici v očích mnoha Slováků zcela zdiskreditovaly. Především proto na podzim mezi Ficovými odpůrci zazářil Šimečka, jenž neměl s těmito kabinety žádnou spojitost. Kritici navíc mohou Korčokovi vyčítat, že se nezdráhal dělat diplomatickou kariéru a bez reptání plnit vládní zadání anii v době, kdy stát vedl Fico.

Korčok se bezpochyby nemusí obávat o hlasy už vyburcovaných Slováků, kteří se aktivně účastní protivládních protestů. Je však otázka, jestli se mu podaří voliče skutečně výrazně mobilizovat. Zda dostane k urnám například lidi, co až tolik nespokojeni nejsou, přece jen je ale znepokojuje vyhlídka, že by Fico mohl mít v zemi absolutní moc. Přestože má tak bohaté zkušenosti, jeho vystupování je poměrně nejisté a na rozdíl od Čaputové a Šimečky mu chybí schopnost své sympatizanty nadchnout.

„Jakkoli je sympatický, nemá charizma, nedokáže zapálit společnost, která je unavená a znechucená, do takové míry, jak by v tuto chvíli už bylo třeba,“ je přesvědčen Abrahám. Nejenom svým vzhledem tak Korčok Čechům může připomínat někdejšího nevýrazného prezidentského kandidáta Jiřího Drahoše, který rovněž sázel na slušnost, ale ráznost mu také chyběla. V debatách tak těžko čelil výmluvnému Miloši Zemanovi.

Kariérní diplomat Ivan Korčok se v posledních týdnech v průzkumech dotahoval na Petera Pellegriniho, převzít roli favorita slovenského prezidentského klání se mu ale nepodařilo. Občanský kandidát není ve snadné pozici. Nemá za sebou podporu vlády a zároveň není natolik přesvědčivý, aby si dokázal vytvořit renomé silného opozičního lídra, jako se to povedlo současné prezidentce Zuzaně Čaputové a před parlamentními volbami do jisté míry i Michalu Šimečkovi z Progresivního Slovenska. Korčok přitom Slovákům za současných podmínek nenabízí málo. Je příslibem aspoň částečné pojistky proti zvůli premiéra Roberta Fica.

Někdejší ministr zahraničí se od počátku snaží dostat do povědomí Slováků především kritikou svého ústředního soupeře. Neustále poukazuje na to, že Pellegrini by šel ve všem Ficovi na ruku. V lednu se proslavilo Korčokovo video se psem, ve kterém svými povely naznačuje, jak by takové soužití premiéra a prezidenta vypadalo. „Pána má poslouchat pejsek, ne prezident. Slovensko potřebuje prezidenta, který jedná svobodně, slušně, ale když je třeba, tak i rázně,“ tvrdí v klipu Korčok.

„Splňuje všechny podmínky slušného, nekonfliktního prozápadního politika, který by byl protiváhou Fica do míry, jakou mu prezidentské pravomoci dovolí,“ hodnotí Korčoka slovenský politolog Samuel Abrahám. „Zároveň by Fica ani nenapadlo žádat po něm kontroverzní věci, které se zřejmě nebude zdráhat chtít po Pellegrinim,“ dodává. Paradoxně by tak podle něj mohla být spolupráce mezi prezidentem a premiérem v případě Korčokova úspěchu dokonce klidnější, protože mantinely by byly dopředu jasně dané.

Kritika Fica za špatné vztahy s Českem

Bývalý slovenský velvyslanec v Německu, USA a v EU, který do diplomacie nastoupil hned po osamostatnění Slovenska, se samozřejmě výrazně profiluje v tématech týkajících se zahraniční politiky. Jednoznačně by Slovensko táhl směrem na Západ, silná Evropská unie podle něj znamená i silnější Slovensko. Od vlády ho odlišují i názory na válku na Ukrajině. Tvrdí, že je ve slovenském zájmu, aby sousední země zůstala nezávislou.

Ficův kabinet Korčok viní z toho, že ruské agrese zneužívá k vnitropolitickým účelům a ačkoli se neustále označuje za mírotvůrce, ve skutečnosti žádnou mírovou aktivitu nevyvíjí. Fico tímto postojem navíc podle diplomata poškozuje vztahy s Českou republikou, která nedávno zrušila společné zasedání vlád v reakci na proruské výroky a kroky Bratislavy. „Zodpovědnost je jednoznačně na Slovensku. To, co se stalo, je v neprospěch Slovenské republiky. Pálíme mosty k našim sousedům,“ vidí situaci Korčok.

„Samozřejmě by se velmi silně snažil vést prozápadní zahraniční politiku, tam by mohl narazit,“ míní Abrahám. A připomíná, že Fico dlouho hrál dvojí hru, kdy doma vystupoval jako populista a velký obdivovatel Putina, nechtěl však zůstat v izolaci, a tak na summitech v zahraničí mluvil prozápadně.

V poslední době se mu ale tato hra vymkla z ruky a jeho reputace v Evropské unii i jinde velmi utrpěla. Korčok by tak teoreticky mohl napravit škody, které premiér způsobil. Vše ale bude nejspíš záviset na tom, jestli letošní evropské a americké volby ukážou sílu pravicového populismu a Fico se od západního směřování bude chtít definitivně odklonit.

Slovenského Drahoše může dohnat minulost

Politolog podotýká, že Korčok to má v souboji s Pellegrinim velmi těžké. Podle Abraháma mu chybí jednoznačná stranická podpora, peníze na kampaň a větší publicita. Nechápe, proč se ho opozice více nesnažila prodat na protivládních demonstracích, aby ho silněji dostala do povědomí veřejnosti.

Exministra může poškozovat i to, že působil ve vládách Igora Matoviče a Eduarda Hegera, které současnou opozici v očích mnoha Slováků zcela zdiskreditovaly. Především proto na podzim mezi Ficovými odpůrci zazářil Šimečka, jenž neměl s těmito kabinety žádnou spojitost. Kritici navíc mohou Korčokovi vyčítat, že se nezdráhal dělat diplomatickou kariéru a bez reptání plnit vládní zadání anii v době, kdy stát vedl Fico.

Korčok se bezpochyby nemusí obávat o hlasy už vyburcovaných Slováků, kteří se aktivně účastní protivládních protestů. Je však otázka, jestli se mu podaří voliče skutečně výrazně mobilizovat. Zda dostane k urnám například lidi, co až tolik nespokojeni nejsou, přece jen je ale znepokojuje vyhlídka, že by Fico mohl mít v zemi absolutní moc. Přestože má tak bohaté zkušenosti, jeho vystupování je poměrně nejisté a na rozdíl od Čaputové a Šimečky mu chybí schopnost své sympatizanty nadchnout.

„Jakkoli je sympatický, nemá charizma, nedokáže zapálit společnost, která je unavená a znechucená, do takové míry, jak by v tuto chvíli už bylo třeba,“ je přesvědčen Abrahám. Nejenom svým vzhledem tak Korčok Čechům může připomínat někdejšího nevýrazného prezidentského kandidáta Jiřího Drahoše, který rovněž sázel na slušnost, ale ráznost mu také chyběla. V debatách tak těžko čelil výmluvnému Miloši Zemanovi.