Česko je společně se Slovinskem lídrem střední a východní Evropy v investicích do zdravotnictví, ročně do něj oba státy investují přes devět procent svého HDP. Ačkoliv si tak v evropském srovnání české zdravotnictví v otázce pobídek nestojí špatně, horší je to s využíváním financí tak, aby systém dosahoval co největší efektivity a šetřil náklady. V tom by podle odborníků ze zdravotnického byznysu mohlo pomoci například větší využívání nástrojů umělé inteligence. Shodli se na tom během úterního panelu v rámci Týdne inovací.

„Umělá inteligence dokáže analyzovat i předpovídat diagnózy nejen na základě symptomů, ale taky genetiky,“ říká ředitelka Tech4Life Hub a zástupkyně Ministerstva průmyslu a obchodu ČR v Evropské alianci pro kritická léčiva Hana Chlebná. Při včasném odhalení nemoci přitom nepomáhají jen drahé přístroje za miliony – svou roli při sledování životních funkcí plní například dnes již velmi rozšířené chytré hodinky. „Díky nim například dokážeme předpovídat zdravotní komplikace, lépe je diagnostikovat anebo rovnou nastavit individuální léčebný plán,“ vysvětluje šéf divize kardiologie BTL Medical Marek Čermák.

S tím, že jednou z největších výhod využití umělé inteligence ve zdravotnictví je právě sběr a analýza velkého množství dat, souhlasí i šéfka projektu AI pro kardiologii ze stejné společnosti Lenka Zorn. „Lidský lékař musí projít obrovské množství dat o pacientovi a zabere mu to klidně několik hodin. Umělá inteligence tohle zvládne za minutu,“ říká. A souhlasí i šéf inovačního studia Q Designer Jindřich Fiala. „Pokud za lékaře udělají technologie automatizované úkoly, jako je sběr a analýza dat nebo byrokracie, mohou se více soustředit na poskytování kvalitní péče,“ dodává. 

Chytré lidi máme, ale brzdí nás papírování

Byrokracie v Česku zatěžuje nejen lékaře, ale i firmy a zdravotnické startupy. Zakladatelé si často stěžují zejména na složité testování, obtížné získávání certifikací a chybějící finance. „Máme zde opravdu spoustu inovátorů, chytrých lidí a startupů. Ale je hrozně těžké – a taky velmi drahé – nápady uvést do praxe,“ souhlasí Čermák. 

To potvrzují příběhy dalších českých zdravotnických firem. Například startup DIANA Biotechnologies vyrostl během covidu, kdy jeho CRP testy představovaly přibližně čtyřicet procent trhu. „Vývoj léčiv trvá řadu let a může spolykat i mnoho miliard korun,“ potvrzuje jeden ze zakladatelů Václav Navrátil.

VIDEO:Fyzicky zdravými se cítí pouze čtrnáct procent Čechů. Poslechněte si rozhovor FLOW s odborníkem na výzkum štěstí Radvanem Bahbouhem. 

FLOW balance – Radvan Bahbouh

V Česku přitom firem, které přinášejí do zdravotnictví inovace, není málo. Uvést lze například brněnskou firmu MAIA Labs, která propojuje umělou inteligenci s endoskopem pro snazší detekci nebezpečných polypů, nebo aplikaci dvou mladých Čechů Jiřího Diblíka a Ondřeje Kopeckého se zaměřením na duševní zdraví VOS.health. S tou slaví úspěchy i v zahraničí. 

Méně času za počítačem, více u pacienta

Využití umělé inteligence ve zpracovávání lékařské dokumentace testovali v Česku například lékaři z Neurochirurgické a neuroonkologické kliniky 1. LF UK a ÚVN. „Každý den píšeme desítky stran lékařských zpráv, které jsou v podstatě textovými soubory. Zdá se, že jazykové AI umí z těchto textů vytáhnout data a uspořádat je do přehledných tabulek,“ hodnotí výsledky testů neurochirurg Martin Májovský. Potvrzuje tak, na čem se shodují odborníci na umělou inteligenci – že by díky těmto nástrojům mohli mít lékaři více času na komunikaci s pacienty a dokázali by lépe vyhodnocovat posbíraná data. 

Lenka Zorn ale upozorňuje, že v málokterém lékařském oboru je vyhodnocení dat univerzální. „Například kardiologie má opravdu velké množství specifických a málo častých diagnóz, na které je potřeba znát další metadata,“ vysvětluje. Přesto je podle ní jednou z nejvýznamnějších výhod schopnost technologií objevovat nové vzorce onemocnění a následně je sledovat. 

Ačkoliv si lékaři od umělé inteligence kromě přesnější diagnostiky slibují hlavně méně papírování, bude nejdříve nutné pokročit s digitalizací zdravotnictví. Od prvního ledna roku 2025 by měla vstoupit v platnost novela zákona o elektronizaci zdravotnictví. „Díky novým funkcionalitám, jako jsou sdílené zdravotní záznamy nebo elektronická žádanka, budeme schopni poskytovat efektivnější a rychlejší péči,“ říká ředitel Národního centra elektronického zdravotnictví (NCEZ) Petr Foltýn.

Česko je společně se Slovinskem lídrem střední a východní Evropy v investicích do zdravotnictví, ročně do něj oba státy investují přes devět procent svého HDP. Ačkoliv si tak v evropském srovnání české zdravotnictví v otázce pobídek nestojí špatně, horší je to s využíváním financí tak, aby systém dosahoval co největší efektivity a šetřil náklady. V tom by podle odborníků ze zdravotnického byznysu mohlo pomoci například větší využívání nástrojů umělé inteligence. Shodli se na tom během úterního panelu v rámci Týdne inovací.

„Umělá inteligence dokáže analyzovat i předpovídat diagnózy nejen na základě symptomů, ale taky genetiky,“ říká ředitelka Tech4Life Hub a zástupkyně Ministerstva průmyslu a obchodu ČR v Evropské alianci pro kritická léčiva Hana Chlebná. Při včasném odhalení nemoci přitom nepomáhají jen drahé přístroje za miliony – svou roli při sledování životních funkcí plní například dnes již velmi rozšířené chytré hodinky. „Díky nim například dokážeme předpovídat zdravotní komplikace, lépe je diagnostikovat anebo rovnou nastavit individuální léčebný plán,“ vysvětluje šéf divize kardiologie BTL Medical Marek Čermák.

S tím, že jednou z největších výhod využití umělé inteligence ve zdravotnictví je právě sběr a analýza velkého množství dat, souhlasí i šéfka projektu AI pro kardiologii ze stejné společnosti Lenka Zorn. „Lidský lékař musí projít obrovské množství dat o pacientovi a zabere mu to klidně několik hodin. Umělá inteligence tohle zvládne za minutu,“ říká. A souhlasí i šéf inovačního studia Q Designer Jindřich Fiala. „Pokud za lékaře udělají technologie automatizované úkoly, jako je sběr a analýza dat nebo byrokracie, mohou se více soustředit na poskytování kvalitní péče,“ dodává. 

Chytré lidi máme, ale brzdí nás papírování

Byrokracie v Česku zatěžuje nejen lékaře, ale i firmy a zdravotnické startupy. Zakladatelé si často stěžují zejména na složité testování, obtížné získávání certifikací a chybějící finance. „Máme zde opravdu spoustu inovátorů, chytrých lidí a startupů. Ale je hrozně těžké – a taky velmi drahé – nápady uvést do praxe,“ souhlasí Čermák. 

To potvrzují příběhy dalších českých zdravotnických firem. Například startup DIANA Biotechnologies vyrostl během covidu, kdy jeho CRP testy představovaly přibližně čtyřicet procent trhu. „Vývoj léčiv trvá řadu let a může spolykat i mnoho miliard korun,“ potvrzuje jeden ze zakladatelů Václav Navrátil.

VIDEO:Fyzicky zdravými se cítí pouze čtrnáct procent Čechů. Poslechněte si rozhovor FLOW s odborníkem na výzkum štěstí Radvanem Bahbouhem. 

FLOW balance – Radvan Bahbouh

V Česku přitom firem, které přinášejí do zdravotnictví inovace, není málo. Uvést lze například brněnskou firmu MAIA Labs, která propojuje umělou inteligenci s endoskopem pro snazší detekci nebezpečných polypů, nebo aplikaci dvou mladých Čechů Jiřího Diblíka a Ondřeje Kopeckého se zaměřením na duševní zdraví VOS.health. S tou slaví úspěchy i v zahraničí. 

Méně času za počítačem, více u pacienta

Využití umělé inteligence ve zpracovávání lékařské dokumentace testovali v Česku například lékaři z Neurochirurgické a neuroonkologické kliniky 1. LF UK a ÚVN. „Každý den píšeme desítky stran lékařských zpráv, které jsou v podstatě textovými soubory. Zdá se, že jazykové AI umí z těchto textů vytáhnout data a uspořádat je do přehledných tabulek,“ hodnotí výsledky testů neurochirurg Martin Májovský. Potvrzuje tak, na čem se shodují odborníci na umělou inteligenci – že by díky těmto nástrojům mohli mít lékaři více času na komunikaci s pacienty a dokázali by lépe vyhodnocovat posbíraná data. 

Lenka Zorn ale upozorňuje, že v málokterém lékařském oboru je vyhodnocení dat univerzální. „Například kardiologie má opravdu velké množství specifických a málo častých diagnóz, na které je potřeba znát další metadata,“ vysvětluje. Přesto je podle ní jednou z nejvýznamnějších výhod schopnost technologií objevovat nové vzorce onemocnění a následně je sledovat. 

Ačkoliv si lékaři od umělé inteligence kromě přesnější diagnostiky slibují hlavně méně papírování, bude nejdříve nutné pokročit s digitalizací zdravotnictví. Od prvního ledna roku 2025 by měla vstoupit v platnost novela zákona o elektronizaci zdravotnictví. „Díky novým funkcionalitám, jako jsou sdílené zdravotní záznamy nebo elektronická žádanka, budeme schopni poskytovat efektivnější a rychlejší péči,“ říká ředitel Národního centra elektronického zdravotnictví (NCEZ) Petr Foltýn.