Červnová inflace, kterou Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejnil před dvěma týdny, většinu analytiků zaskočila. Skutečně naměřená hodnota byla půl procentního bodu pod očekáváním. A to je v případě inflace opravdu hodně.

Za chybou predikce oproti skutečnosti stály především dva faktory. Prvním byl nečekaný – a docela významný – pokles cen potravin. Na základě předběžného měsíčního jednorázového šetření v terénu, které ČSÚ provádí (jež se ale do výpočtu měsíční inflace nezapočítává), a také kvůli pokračující silné poptávce domácností jsme čekali naopak mírný růst cen potravin. Na druhou stranu ale v poslední době zemědělští výrobci zlevňovali; ceny potravin tak byly výrazně rozkolísané.

Pokud se dá cenový vývoj u potravin vysvětlit jejich volatilitou a změnami cen v zemědělství, u cen dovolených coby druhého překvapivého inflačního faktoru takto snadné vysvětlení není. Na začátku léta se v cenách vždy projeví velký sezonní vzestup, navíc poptávka domácností po zájezdech je letos silná.

Sezonně neočištěná data (a ČSÚ tuto očistu neprovádí) ale vykazovala jen mírný meziměsíční růst cen, což po sezonním očištění znamená vždy faktický pokles cen. Každopádně i ten je velmi složitě ekonomicky vysvětlitelný. Je možné, že data statistiků ovlivnily různé slevy, část zájezdů už mohla být vykoupena, takže nebyl důvod k růstu cen, apod.

Pokud jde o vývoj inflace v Česku, je proto na místě opatrnost ve vynášení silných protiinflačních závěrů. V příštích měsících totiž může dojít ke korekci u obou zmíněných hlavních faktorů, kvůli kterým data překvapila, když zamířila dolů. I z tohoto pohledu proto analytici České spořitelny vnímají jako přehnanou rychlou reakci trhu, kdy po zveřejnění dat koruna oslabila až k hladině 24,40 za euro. Současná korekce kurzu koruny na 25,20 tak dává z našeho pohledu smysl, protože červnová inflace nemusí mít na politiku ČNB až takový vliv, jak trhy čekaly.

Autor je makroekonomický analytik ČSAS

Červnová inflace, kterou Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejnil před dvěma týdny, většinu analytiků zaskočila. Skutečně naměřená hodnota byla půl procentního bodu pod očekáváním. A to je v případě inflace opravdu hodně.

Za chybou predikce oproti skutečnosti stály především dva faktory. Prvním byl nečekaný – a docela významný – pokles cen potravin. Na základě předběžného měsíčního jednorázového šetření v terénu, které ČSÚ provádí (jež se ale do výpočtu měsíční inflace nezapočítává), a také kvůli pokračující silné poptávce domácností jsme čekali naopak mírný růst cen potravin. Na druhou stranu ale v poslední době zemědělští výrobci zlevňovali; ceny potravin tak byly výrazně rozkolísané.

Pokud se dá cenový vývoj u potravin vysvětlit jejich volatilitou a změnami cen v zemědělství, u cen dovolených coby druhého překvapivého inflačního faktoru takto snadné vysvětlení není. Na začátku léta se v cenách vždy projeví velký sezonní vzestup, navíc poptávka domácností po zájezdech je letos silná.

Sezonně neočištěná data (a ČSÚ tuto očistu neprovádí) ale vykazovala jen mírný meziměsíční růst cen, což po sezonním očištění znamená vždy faktický pokles cen. Každopádně i ten je velmi složitě ekonomicky vysvětlitelný. Je možné, že data statistiků ovlivnily různé slevy, část zájezdů už mohla být vykoupena, takže nebyl důvod k růstu cen, apod.

Pokud jde o vývoj inflace v Česku, je proto na místě opatrnost ve vynášení silných protiinflačních závěrů. V příštích měsících totiž může dojít ke korekci u obou zmíněných hlavních faktorů, kvůli kterým data překvapila, když zamířila dolů. I z tohoto pohledu proto analytici České spořitelny vnímají jako přehnanou rychlou reakci trhu, kdy po zveřejnění dat koruna oslabila až k hladině 24,40 za euro. Současná korekce kurzu koruny na 25,20 tak dává z našeho pohledu smysl, protože červnová inflace nemusí mít na politiku ČNB až takový vliv, jak trhy čekaly.

Autor je makroekonomický analytik ČSAS